Showing 41-50 of 64 results
shutterstock_1460198714-small-scaled

Smích jako lék pro tělo i pro duši

Žaneta Kremsa, FNLP

Smích a radost jsou obvykle přirozenou součástí našeho života. Stejně jako dýcháme, tak se také někdy smějeme. Pro náš organismus má smích několik léčivých přínosů, může nás podpořit jak fyzicky, tak psychicky. Na fyziologické rovině je jeho přínos prokázaný řadou výzkumů. Smích dokáže odbourávat stres a snižuje hladinu kortizolu, hormonu, který produkují nadledvinky v zátěžových situacích. Díky smíchu se do těla vyplavují endorfiny, serotonin, oxytocin a také protein BDNF, který je přirozeně produkován v mozku a jehož nedostatek je spojován s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií a dalšími nemocemi souvisejícími s jeho fungováním. Kromě toho smích podporuje okysličení organismu a zlepšuje imunitu prostřednictvím stimulace lymfocytů. Pomáhá …

Read more about Smích jako lék pro tělo i pro duši Číst dál

Důležitost a prospěšnost butyrátu pro orgánové soustavy

Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Věděli jste, že butyrát, což je metabolit produkovaný ve střevě určitými bakteriemi, zajišťuje dobrou funkci střev, mozku, kůže, imunitního systému a má anti karcinogenní účinky? Takzvanou anaerobní fermentací vlákniny vznikají v lidském střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Mezi tyto organické kyseliny s jedním až šesti uhlíky patří acetát, propionát a butyrát. V tomto článku bych se ráda zaměřila právě na butyrát, jelikož nejnovější studie poukazují na jeho důležitost a prospěšnost pro nejrůznější orgánové soustavy. Jak tedy butyrát vlastně vzniká? Hlavními producenty butyrátu ve střevě jsou bakterie řádu Clostridiales (např. Eubacterium halli, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzi a další). Produkce butyrátu, respektive počet bakterií produkujících …

Read more about Důležitost a prospěšnost butyrátu pro orgánové soustavy Číst dál

Med a včelí produkty

Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Med je ve své podstatě směs cukrů, která obsahuje maximálně 20 % vody, asi tisícovky dalších látek a je pravděpodobné, že se číslo ještě s pokrokem laboratorních metod bude navyšovat. Je med opravdu vždy vhodný? A jak je to s jeho kvalitou? Jak můžeme my jako běžní spotřebitelé poznat kvalitní a nefalšovaný med?

Read more about Med a včelí produkty Číst dál

Co dělat, když Vám vývar na GAPS nesvědčí

Žaneta Kremsa, FNLP

Vývar je základním kamenem terapeutického protokolu GAPS, ale jeho síla se využívá i v dalších nutričních protokolech, kde je potřeba zaléčit střevo. Přestože se vývar v české kuchyni hojně používá, málokdo se dokáže v problematice vývaru vyznat natolik, aby uměl správně využít jeho léčivého potenciálu, a naopak si ještě nepřitížil. Jednou z nejčastějších chyb je záměna vývaru z kostí a vývaru z masa. Pokud máte zanícená, podrážděná nebo propustná střeva, potřebujete vývar z masa. Na protokolu GAPS se vývar z masa používá v úvodní dietě a dále celý první rok na plné GAPS. Na vývar z kostí, který je skvělým zdrojem minerálů, se může přestoupit až po dostatečném zahojení …

Read more about Co dělat, když Vám vývar na GAPS nesvědčí Číst dál
obeh-vody

Voda, její znečištění a co můžeme dělat

Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Voda je všude kolem nás, bez vody by nebyl život. V poslední době slyšíme z médií informace o nedostatku vody u nás či ve světě či o tom, že je voda kontaminovaná pesticidy, léčivy a mikroplasty. Pojďme se dnes podívat na problematiku vod, jak to s ní tady v ČR máme, na co si dát pozor a případně, jak přispět svým dílem k tomu, aby se předcházelo a eliminovalo znečišťování vod. Voda je v podstatě nedílnou součástí každé potraviny, kterou si koupíme. Kvalita vody je tedy úzce spojena s kvalitou potravin. Můžeme použít nezávadné suroviny, ale pokud je prostředí kontaminováno závadnou vodou, tak ve výsledku je závadná …

Read more about Voda, její znečištění a co můžeme dělat Číst dál

Psychologie výživy, aneb umíme vůbec jíst?

Žaneta Kremsa, FNLP

Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání? Útok či útěk K tomu abychom jídlo adekvátně zpracovali a vzali si z něj veškeré živiny, se potřebujeme nacházet v tzv. parasympatickém módu. Pokud jsme ve stresu, ať už je sebemenší, naše tělo je nastaveno na přežití a trávení …

Read more about Psychologie výživy, aneb umíme vůbec jíst? Číst dál
IFM-autoimunita

Prevence autoimunitních onemocnění a 10 tipů jak je zvrátit

Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Autoimunitní onemocnění (AO) je destrukce vlastních tkání, kde se imunitní systém z určitých důvodů „zahltí“ a myslí si, že zdravé tkáně těla jsou „útočníci“ a je potřeba je napadat. U AO hrají důležitou roli všechny složky imunitního systému a zdůrazním zde především T lymfocyty a jejich diferenciace do čtyř hlavních typů viz obrázek č. 1 níže. Do nedávna se hovořilo pouze o Th1/TH2 nerovnováze. V poslední dekádě však byly objeveny další subtypy T lymfocytů, které zasahují do imunopatologických reakcí a do patogeneze autoimunitních a alergických onemocnění (Th17 a T regulační lymfocyty).
AO začínají být velmi rozšířené, dokonce rozšířenější než onkologická onemocnění s tím, že spousta jedinců ani neví, že autoimunitou trpí. V dnešní době je oficiálně pojmenováno již přes 80 autoimunitních onemocnění.

Read more about Prevence autoimunitních onemocnění a 10 tipů jak je zvrátit Číst dál

Jak se efektivně a zdravě chránit před sluníčkem?

Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Každoročně, když se oteplí a sluneční paprsky dostanou sílu, tak jsme z médií vždy informováni o tom, jak je důležité používat ochranné opalovací krémy s vyššími ochrannými faktory, které nás budou chránit před UV zářením. Vždy máme z této mediální „masáže“ pocit, že pokud si nekoupíme okamžitě krém s UV faktorem minimálně 50, tak musíme zaručeně dostat rakovinu kůže, před kterou nás samozřejmě musí opalovací krém ochránit. Ale je to opravdu tak? A co vlastně opalovací krémy obsahují? Je všechno tak, jak nám to servírují média ze zpráv a reklam?
Lidská kůže je vrstva několika druhů buněk, která tvoří ucelený zevní povrch lidského těla. U dospělého člověka činí povrch kůže asi 1,6 – 1,8 m². Samotná kůže váží asi 3 kg a spolu s tukovou tkání přibližně 20 kg. Jedná se tedy o největší a zároveň nejtěžší orgán lidského těla. V závislosti na lokalizaci a výživě člověka je tloušťka kůže 0,5 – 4 mm. Na místech, kde je kůže vystavena menšímu tlaku a námaze, je tenčí, například na očních víčkách, a tam, kde je opotřebení větší, jako jsou chodidla, je nejtlustší.

Read more about Jak se efektivně a zdravě chránit před sluníčkem? Číst dál