Základním předpokladem je, aby imunitní systém poškozené buňky rozpoznal od zdravých.
Klíčovými otázkami tedy jsou, jak přenosný je tento nový koronavirus
AUTORKA: Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA Butyrát Věděli jste, že butyrát, což je metabolit produkovaný ve střevě určitými bakteriemi, zajišťuje dobrou funkci střev, mozku, kůže, imunitního systému a má anti karcinogenní účinky? Takzvanou anaerobní fermentací vlákniny vznikají v lidském střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Mezi tyto organické kyseliny s jedním až šesti uhlíky patří acetát, propionát a butyrát. V tomto článku bych se ráda zaměřila právě na butyrát, jelikož nejnovější studie poukazují na jeho důležitost a prospěšnost pro nejrůznější orgánové soustavy. Jak tedy butyrát vlastně vzniká? Hlavními producenty butyrátu ve střevě jsou bakterie řádu Clostridiales (např. Eubacterium halli, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzi a …
Med je ve své podstatě směs cukrů, která obsahuje maximálně 20 % vody, asi tisícovky dalších látek a je pravděpodobné, že se číslo ještě s pokrokem laboratorních metod bude navyšovat. Je med opravdu vždy vhodný? A jak je to s jeho kvalitou? Jak můžeme my jako běžní spotřebitelé poznat kvalitní a nefalšovaný med?
Autorka: Žaneta Kremsa Vývar je základním kamenem terapeutického protokolu GAPS, ale jeho síla se využívá i v dalších nutričních protokolech, kde je potřeba zaléčit střevo. Přestože se vývar v české kuchyni hojně používá, málokdo se dokáže v problematice vývaru vyznat natolik, aby uměl správně využít jeho léčivého potenciálu, a naopak si ještě nepřitížil. Jednou z nejčastějších chyb je záměna vývaru z kostí a vývaru z masa. Pokud máte zanícená, podrážděná nebo propustná střeva, potřebujete vývar z masa. Na protokolu GAPS se vývar z masa používá v úvodní dietě a dále celý první rok na plné GAPS. Na vývar z kostí, který je skvělým zdrojem minerálů, se může přestoupit až …
Voda, její znečištění a co můžeme dělat Voda je všude kolem nás, bez vody by nebyl život. V poslední době slyšíme z médií informace o nedostatku vody u nás či ve světě či o tom, že je voda kontaminovaná pesticidy, léčivy a mikroplasty. Pojďme se dnes podívat na problematiku vod, jak to s ní tady v ČR máme, na co si dát pozor a případně, jak přispět svým dílem k tomu, aby se předcházelo a eliminovalo znečišťování vod. Voda je v podstatě nedílnou součástí každé potraviny, kterou si koupíme. Kvalita vody je tedy úzce spojena s kvalitou potravin. Můžeme použít nezávadné suroviny, ale pokud je prostředí kontaminováno …
Autorka: Žaneta Kremsa Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání? Útok či útěk K tomu abychom jídlo adekvátně zpracovali a vzali si z něj veškeré živiny, se potřebujeme nacházet v tzv. parasympatickém módu. Pokud jsme ve stresu, ať už je sebemenší, naše tělo je nastaveno na …
Autoimunitní onemocnění (AO) je destrukce vlastních tkání, kde se imunitní systém z určitých důvodů „zahltí“ a myslí si, že zdravé tkáně těla jsou „útočníci“ a je potřeba je napadat. U AO hrají důležitou roli všechny složky imunitního systému a zdůrazním zde především T lymfocyty a jejich diferenciace do čtyř hlavních typů viz obrázek č. 1 níže. Do nedávna se hovořilo pouze o Th1/TH2 nerovnováze. V poslední dekádě však byly objeveny další subtypy T lymfocytů, které zasahují do imunopatologických reakcí a do patogeneze autoimunitních a alergických onemocnění (Th17 a T regulační lymfocyty).
AO začínají být velmi rozšířené, dokonce rozšířenější než onkologická onemocnění s tím, že spousta jedinců ani neví, že autoimunitou trpí. V dnešní době je oficiálně pojmenováno již přes 80 autoimunitních onemocnění.
Každoročně, když se oteplí a sluneční paprsky dostanou sílu, tak jsme z médií vždy informováni o tom, jak je důležité používat ochranné opalovací krémy s vyššími ochrannými faktory, které nás budou chránit před UV zářením. Vždy máme z této mediální „masáže“ pocit, že pokud si nekoupíme okamžitě krém s UV faktorem minimálně 50, tak musíme zaručeně dostat rakovinu kůže, před kterou nás samozřejmě musí opalovací krém ochránit. Ale je to opravdu tak? A co vlastně opalovací krémy obsahují? Je všechno tak, jak nám to servírují média ze zpráv a reklam?
Lidská kůže je vrstva několika druhů buněk, která tvoří ucelený zevní povrch lidského těla. U dospělého člověka činí povrch kůže asi 1,6 – 1,8 m². Samotná kůže váží asi 3 kg a spolu s tukovou tkání přibližně 20 kg. Jedná se tedy o největší a zároveň nejtěžší orgán lidského těla. V závislosti na lokalizaci a výživě člověka je tloušťka kůže 0,5 – 4 mm. Na místech, kde je kůže vystavena menšímu tlaku a námaze, je tenčí, například na očních víčkách, a tam, kde je opotřebení větší, jako jsou chodidla, je nejtlustší.
Kolem fytoestrogenů v potravinách bývají hodně bouřlivé diskuze. Někdo je neřeší nebo v nich vidí benefity, jiní se jim vyhýbají a potraviny, které je obsahují, tak raději vůbec nekonzumují. Nicméně toto je problematika, která rozhodně není černobílá a je trochu náročnější ji správně pochopit. V následujícím článku se budeme zabývat fytoestrogeny přirozeně se vyskytujícími v potravinách a jejich vlivem na člověka. Jedná se o složité látky, které se běžně vyskytují v přírodě a jejich forma není stálá – to znamená, že se mohou při trávení, fermentaci a vstřebávání změnit na jiné chemické sloučeniny, které můžou mít nevýznamný, nebo naopak silnější účinek na organismus.
Velmi důležitá je terminologie. Takže si pojďme vysvětlit, co je co.
FYTOESTROGENY – přirozeně se vyskytující látky rostlinného původu, které mají podobný účinek jako estradiol. I když nemají chemickou strukturu steroidů, tak přesto mají schopnost aktivovat estrogenní receptory. Jejich vliv na estrogenních receptorech je ale mnohem slabší než v případě přirozeného estradiolu. V rostlinách je jejich funkcí ochrana před mikroorganismy a živočišnými škůdci. Vyskytují se v mnoha druzích rostlin (jetel, hrách, fazole, vojtěška, obiloviny, jablka, třešně, kokosové ořechy, arašídy, mrkev, petržel, brambory, česnek aj.), nejvyšší koncentrace se objevují v sóji. Fytoestrogeny jsou často dobrými antioxidanty a protizánětlivými činidly (zvláště genistein a resveratrol).