• Klinika
    • Klinika IFMV
    • Náš tým
    • Ceník
    • Testy FM
    • Reference
    • Pracovní příležitosti
  • Programy funkční medicíny
    • Program pro lékaře
    • Program pro farmaceuty
    • Program pro zdravotníky
  • Semináře a besedy
    • Online
    • Prezenční
  • Členství
    • Informace
    • Pro zdravotníky
    • Pro nezdravotníky
  • Zajímavosti
    • Články
  • Eshop
  • O nás
  • Kontakt
      • Košík

        0
    28. října 372/5, Praha 1 Staré město (1. patro)
    Pondělí - Pátek 8.00 - 18.00
    +420 704 285 489
    info@ifmv.cz
    RegistrovatPřihlásit
    IFMV
    • Klinika
      • Klinika IFMV
      • Náš tým
      • Ceník
      • Testy FM
      • Reference
      • Pracovní příležitosti
    • Programy funkční medicíny
      • Program pro lékaře
      • Program pro farmaceuty
      • Program pro zdravotníky
    • Semináře a besedy
      • Online
      • Prezenční
    • Členství
      • Informace
      • Pro zdravotníky
      • Pro nezdravotníky
    • Zajímavosti
      • Články
    • Eshop
    • O nás
    • Kontakt
        • Košík

          0

      Zdraví

      • Domů
      • Články
      • Zdraví
      • Psychologie výživy, aneb umíme vůbec jíst?

      Psychologie výživy, aneb umíme vůbec jíst?

      • Publikoval Žaneta Kremsa, FNLP
      • Kategorie Zdraví
      • Datum 23. 7. 2019

      Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání?

      Útok či útěk
      K tomu abychom jídlo adekvátně zpracovali a vzali si z něj veškeré živiny, se potřebujeme nacházet v tzv. parasympatickém módu. Pokud jsme ve stresu, ať už je sebemenší, naše tělo je nastaveno na přežití a trávení je odsunuto do pozadí. Naše tělo neumí rozeznávat závažnost stresu, buď má aktivní parasympatickou nervovou soustavu (stav relaxace), nebo sympatický nervový systém (stresová reakce). A je jedno, jestli sympatickou větev aktivoval nepříjemný telefonát, zprávy v televizi, nebo nepořádek v bytě. Jakmile se aktivuje, schopnost trávení se snižuje. Je to proto, že autonomní nervová soustava (ANS) monitoruje, jestli je v žaludku nějaká potrava, aktivuje v něm mísení, spouští enzymatické šťávy a udržuje celý proces vstřebávání živin v chodu. Jakmile ANS zaznamená stres, začnou být do oběhového systému vylučovány hormony, které nám pomáhají dodat okamžitou energii – adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tok krve je přesměrován ze středu těla směrem do hlavy (abychom mohli rychleji přemýšlet) a do končetin (abychom měli sílu nutnou pro útok či útěk), trávicí systém se vypne.

      „Je zcela pochopitelné, že pokud odháníte zuřivou gorilu, nepotřebujete mrhat energii tím, že budete trávit lupínky, co jste měli k snídani. Všechny metabolické funkce v těle musí být zaměřeny výlučně na přežití.“ – Marc David

      Možná to znáte. Odjeli jste na dovolenou, starosti hodili stravou, užívali si a třeba i jedli méně zdravě než obvykle. Přesto se vaše zažívání zlepšilo. Ke mně do poradny přichází pravidelně na podzim několik klientů, kteří se na dovolené přestali stravovat podle terapeutického protokolu, a přesto se jim udělalo lépe. Je to proto, že pro ně není daný protokol vhodný? Ne, to jejich organismus konečně začal využívat plného potenciálu stravy!

      Podle Marca Davida, zakladatele Institutu psychologie výživy, existuje osm metabolizerů, které mají zásadní vliv na metabolismus živin. Patří mezi ně relaxace, kvalita, pozornost, rytmus, potěšení, myšlenka, příběh a posvátno. Marc se těmto metabolizérům podrobně věnuje v knize, která v českém jazyce vyšla pod názvem Pomalá dieta. V knize představuje osmitýdenní program, který napomáhá čtenářům zlepšit jejich vztah k jídlu a propustit pocity viny a strach z konzumace některých potravin. Strach z jídla pro někoho může znít překvapivě, ale já se s ním ve své praxi setkávám velmi často. Část klientů jsou velmi citliví lidé, kteří mají různé potravinové senzitivity nebo intolerance a k jídlu usedají s obavou, že na danou potravinu budou negativně reagovat. Případně mají pocit viny, pokud sní něco, co nemají povoleného. Obojí jsou pocity, které automaticky spouští stresovou reakci.

      A co teď s tím?
      Zde uvedu alespoň některé tipy, které může každý začít praktikovat. Začněte sledovat, jak jíte. Kolik času strávíte u snídaně, obědu, večeře? Snažte si na jídlo vyhradit dostatek času a pomalu čas strávený u jídla prodlužovat.

      Někteří lidé se před jídlem modlí, jídlu požehnají, nebo mají jiné kulturní návyky. Tento zvyk má své opodstatnění. Tím, že se na chvilku před jídlem pozastavíte, začnete vnímat, jak pokrm voní, jak vypadá, spustíte tzv. kefalickou fázi trávení, která vám aktivuje vypouštění slin a sekreci trávicích šťáv. Této fáze zneužívají různé fast foody, kdy intenzivní vůní k sobě lákají zákazníky. Jakmile vůni cítíte, přirozeně se vám spustí pocit, že je čas jíst. Pokud je pro vás požehnání jídlu nepřirozené, vyhraďte si alespoň chvilku na to, abyste se nad jídlem zamysleli a měli pocit vděčnosti. Můžete si v duchu říct např. jednu z těchto afirmací od Louise Hay:

      „Jsem vděčná za toto úžasné jídlo.“
      „Mé tělo se uzdravuje a sílí s každým soustem.“
      „Mé tělo miluje, jak pro každé jídlo volím ty nejlepší potraviny.“
      „Ráda si vybírám jídlo, které je výživné a chutné.“
      „Žehnám tomuto jídlu s láskou.“

      Jídlo důkladně kousejte a míchejte ho se slinami. Sliny pomáhají zvlhčovat, rozpouštět a rozkládat potravu. Enzymy obsažené ve slinách začínají trávit sacharidy a zahajovat trávení tuků. Aktivují také sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku a sekreci slinivky břišní. Tyto vylučované látky jsou nezbytně důležité ke trávení potravy. Vyprodukované sliny také podporují produkci hormonu gastrinu, který ovlivňuje motilitu střev. Čím déle zůstane sousto v ústech při jeho mechanickém a chemickém zpracování, tím snazší je pro zbytek těla následné trávení. Tělu pak zůstává více energie na jiné činnosti. Cítíte-li se po obědě unaveni, může to být způsobeno tím, že obědváte moc rychle a váš organismus pak musí vynaložit spoustu energie na jeho zpracování. Důkladné kousání potravy dokáže také eliminovat případné nadýmání, plynatost a bolesti břicha.

      Pokud si během jídla všimnete, že jíte rychle, několikrát se zhluboka nadechněte. Hlubokým dýcháním zaktivujete parasympatickou nervovou soustavu (pokud zhluboka dýcháte, zřejmě vám nehrozí bezprostřední nebezpečí = nejste ve stresu) zároveň tím zvýšíte okysličení a přísun krve, čímž stimulujete činnost trávícího systému a sníží se produkce kortizolu a inzulinu.

      Po jídle si nechte chvilku, kdy budete pomalu zhluboka dýchat a myslet pozitivně. Během stolování odložte mobil, nečtěte si noviny, nekoukejte na televizi, věnujte se pouze jídlu, případně lidem, se kterými stolujete.

      Zde vidíte, jak je všechno dokonale propojené. Celý proces trávení je samozřejmě mnohem složitější, toto jsou základní, jednoduché tipy, které může začít aplikovat každý z vás, bez ohledu na to, jestli máte nějaké zdravotní potíže, nebo se cítíte zdraví. Věřím, že prospějí každému. ?

      POUŽITÉ ZDROJE:

      DAVID, Marc. Pomalá dieta: jak jíst pro potěšení, energii a zdraví. Přeložila Michaela PAVLÍKOVÁ. Praha: Maitrea, 2016. ISBN 9788075001979.

      Tag:alergie, psychologie, stres, výživa

      • Sdílet:
      Žaneta Kremsa, FNLP
      Žaneta Kremsa, FNLP

      Výživu vystudovala v Anglii na School of Natural Health Sciences, kde se specializovala na potravinové a environmentální alergie (SNHS). V roce 2016 získala v anglické Cambridge u Dr. Natashy Campbell McBride certifikaci na GAPS terapeuta (CGP). V témže roce absolvovala ve Spojených státech amerických tréning funkční výživy Full Body System, který je veden mezinárodně uznávanou Andreou Nakayamou, který v dubnu 2018 zakončila certifikací FNLP (praktik funkční výživy a životního stylu). Dále se vzdělává na několika institucích, mezi něž patří např. funkční výživa na Chriss Kresser Institute, nebo genetické mutace u Dr. Bena Lynche v Seeking Health Educational Institute. V České republice pracovala 2 roky jako asistentka klinických studií, fáze 3. Na klinice IFMV se specializuje zejména na ekzémy a potravinové intolerance.
      https://ifmv.cz/tym/zaneta-kremsa/

      Předchozí příspěvek

      Prevence autoimunitních onemocnění a 10 tipů jak je zvrátit
      23. 7. 2019

      Další příspěvek

      Voda, její znečištění a co můžeme dělat
      7. 10. 2019

      Mohlo by se Vám také líbit

      D3
      V jakou denní dobu nejlépe doplňovat vitamín D a jaký má vliv na spánek?
      24 února, 2021
      ibs-5308379_640
      Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny?
      22 července, 2020
      foto k clanku
      Jak se vyvíjí střevní mikrobiom novorozence a jaká probiotika užívat?
      27 května, 2020

      Zanechat odpověď Zrušit odpověď na komentář

      Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

      Hledat

      Štítky

      alergie ATB autoimunita butyrát dehydratace epigenetika fekalní transplantace GAPS genetika glutamát histamin hormony imunita imunitní systém jód jóga kvasinky mikrobiom mikroflora minerály mitochondrie MSG nadledvinky nervová soustava non toxic nutrigenomika omega 3 opalování očkování pesticidy probiotika propustné střevo průjem psychika psychologie SIBO smích stolice stres testování těhotenství vývar výživa zácpa štítná žláza
      logo-ifmv-white

      +420 704 285 489

      info@ifmv.cz

      O NÁS

      Naším cílem je zviditelnění oboru funkční medicíny a výživy tak, aby se tento obor dostal do širšího povědomí, jak odborné tak i neodborné veřejnosti.

      PRÁVNÍ UJEDNÁNÍ

      • Zpracování osobních údajů
      • Pravidla pro užívání cookies
      • Podmínky užívání stránek

      Obchod

      • Přihlášení
      • Košík
      • Pokladna
      • Platební podmínky
      • Obchodní podmínky

      Rýchle odkazy

      • Prezenční semináře
      • Online semináře
      • Členství pro nezdravotníky
      • Členství pro zdravotníky
      • Klinika IFMV
      • Kontakt

      Copyright © 2020 IFMV

      • Zpracování osobních údajů
      • Pravidla pro užívání cookies
      • Podmínky užívání stránek

      Novinky ze světa funkční medicíny?

         


        Přihlaste se ke svému účtu

        Zapomněli jste heslo?

        Ještě nejste členem? Registrovat se

        Registrovat nový účet

        Již jste členem? Přihlásit se