Kolem fytoestrogenů v potravinách bývají hodně bouřlivé diskuze. Někdo je neřeší nebo v nich vidí benefity, jiní se jim vyhýbají a potraviny, které je obsahují, tak raději vůbec nekonzumují. Nicméně toto je problematika, která rozhodně není černobílá a je trochu náročnější ji správně pochopit. V následujícím článku se budeme zabývat fytoestrogeny přirozeně se vyskytujícími v potravinách a jejich vlivem na člověka. Jedná se o složité látky, které se běžně vyskytují v přírodě a jejich forma není stálá – to znamená, že se mohou při trávení, fermentaci a vstřebávání změnit na jiné chemické sloučeniny, které můžou mít nevýznamný, nebo naopak silnější účinek na organismus.
Velmi důležitá je terminologie. Takže si pojďme vysvětlit, co je co.
FYTOESTROGENY – přirozeně se vyskytující látky rostlinného původu, které mají podobný účinek jako estradiol. I když nemají chemickou strukturu steroidů, tak přesto mají schopnost aktivovat estrogenní receptory. Jejich vliv na estrogenních receptorech je ale mnohem slabší než v případě přirozeného estradiolu. V rostlinách je jejich funkcí ochrana před mikroorganismy a živočišnými škůdci. Vyskytují se v mnoha druzích rostlin (jetel, hrách, fazole, vojtěška, obiloviny, jablka, třešně, kokosové ořechy, arašídy, mrkev, petržel, brambory, česnek aj.), nejvyšší koncentrace se objevují v sóji. Fytoestrogeny jsou často dobrými antioxidanty a protizánětlivými činidly (zvláště genistein a resveratrol).
Co víme je fakt, že jsme se až nepřirozeně odklonili od přirozených návyků (špatně a nedostatečně spíme, přehnaná hygiena, spoustu chemických kosmetických a hygienických přípravků, znečištěná voda i ovzduší, nezdravé vztahy apod.). Tyhle všechny faktory hrají významnou roli na náš celkový zdravotní i psychický stav a proto naše zdraví se neodvíjí jen od toho, co konzumujeme a trávíme, ale také od toho, jak žijeme.. celkově…
Zdravý člověk, který nemá žádné zdravotní, psychické či jiné problémy ve většině případů nemusí stravu do detailu řešit. Co je však zásadní v rámci prevence, aby i takovýto člověk dbal na přirozenost, pestrost, čerstvost a lokálnost potravy.
Člověk, který však trpí určitými symptomy, závažnými a komplexními zdravotními problémy, tam je potřeba jít mnohem více do hloubky, nestačí jen říci: „jez celistvé, opravdové potraviny, eliminuj průmyslově zpracovaný cukr…“ ale je potřeba k takovémuto člověku, pokud jste terapeut, přistoupit komplexně, nehádat a pořádně otestovat, co se vlastně v jeho metabolických i genetických procesech děje.
a budeme mít v mrazáku vzorky naší vlastí, mladé stolice?
O důležitosti střevního mikrobiomu na náš celkový zdravotní stav není pochyby a je faktem, že o něm stále více nevíme, než víme.
Zatímco probiotika nejsou v ČR regulovány a jejich užívání bylo vždy kontroverzní, nyní existují stovky kvalitních studií, které jednak prokázaly bezpečnost a účinnost nejrůznějších probiotických kmenů1 , na druhou stranu existují i studie, které poukazují na určitá vážná nebezpečí včetně úmrtí.
Co nám tedy tyto dvě studie, ve zkratce, předkládají?
1. že test střevního mikrobiomu mikrobiomu neukazuje přesně to, co se vlastně ve střevech nachází, respektive vzorek stolice není dostatečným ukazatelem střevního mikrobiomu (všech probiotických baktérií, které osidlují veškeré části střeva). Tohle však není nic nového.
Jód je jedním z nejdůležitějších minerálů a jeho jedinečnost spočívá v tom, že se jako jediný minerál stává součástí hormonů štítné žlázy, konkrétně T3 (Trijódtyronin) a T4 (tyroxin či tetrajódtyronin).
Jód patří k životně důležitým stopovým prvkům, které člověk potřebuje v každém věku. Jak jsem zmínila, je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které řídí v každé buňce přeměnu základních živin na dostatečné množství energie pro její růst, existenci a funkci. Zajišťuje tak správný vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů.
Je jedním z nejdůležitějších mikroživin v období těhotenství a nezbytný také pro novorozence a kojence. Jeho nedostatek v těhotenství je spojen s nedostatečným rozvojem, a to právě mozku.
V tomto článku jsem se hlavně zaměřila na deficit jódu, kdo jim může trpět, jak hladiny jódu testovat, jak ho doplnit z přirozených potravin a také doplňků, pokud je potřeba.
Kde jód najdeme, kolik ho potřebujeme a kdo může trpět jeho nedostatkem?
Zřejmě každý z nás v životě zažil ten pocit, kdy prostě ne, a ne a nejde to… Mnozí zácpou trpí převážně, když změní místo, cestují, mají větší stres. Jaké ale mohou být další příčiny pro ty z vás, kteří zácpami trpí pravidelně, aniž by výrazněji měnili svůj režim?
Nejprve si řekněme, jak často bychom se měli denně vyprazdňovat. Ideálně 2x denně, ale minimum je 1x denně. V tomto článku má kolegyně Žaneta Kremsa krásně shrnuje, jak by stolice měla vypadat. Podoba stolice je jedním z hlavních ukazatelů, které používáme s našimi klienty. Tak jak se vyšetřuje krev, moč, tak bychom měli brát v úvahu stav naší stolice. Nemusíme hned dělat detailní rozbor, opravdu někdy postačí zjistit základní parametry (konzistence, barva, četnost, odér).
Střevní sliznice tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Představuje bariéru, která má zajistit správné vstřebávání živin, minerálů a vody, ale zároveň chránit před prostupem nebezpečných látek do krevního řečiště. Můžeme si představit střevní sliznici jako síto, kdy velikost ok určuje velikost látek prostupujících do systémového oběhu.
Střevní stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, které u sebe udržuje komplex bílkovin nazvaný těsné spoje (tight junctions, TJ). Již bylo identifikováno více než 40 proteinů TJ1, které jsou zodpovědné za rychlou a koordinovanou regulaci „stupně rozvolnění“ střevních buněk.
Při správné funkci střevní stěny do těla prochází pouze optimálně rozložené složky jídla, zatímco látky o větší velikosti, jako je nedostatečně strávená potrava, toxické látky, patogenní bakterie nebo jejich metabolity, do systému neprostupují. Narušením funkce TJ je ovlivněna regulace velikosti mezibuněčného prostoru (velikosti ok v sítu) a jeho zvětšením mohou do krevního oběhu pronikat látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla2. Tento fenomén představuje Syndrom zvýšené propustnosti střev (jinak také zvýšená střevní permeabilita, z angl. Leaky gut syndrome).
Naše mysl je schopna vnímat určitý rozměr reality. Pro většinu z nás je těžko pochopitelná nekonečnost vesmíru a proto naše mysl si měřítko chápání uzpůsobuje. Nicméně dnes už se ví, že platí stejné principy a zákony pro makrosvěty, tak pro ty mikro. Vesmír má v sobě subjednotky v podobě galaxií, ty v sobě planetární soustavy, pak jednotlivé planety a na jedné z těchto planet sedíte vy u obrazovky a jste schopni svojí myslí nad tímto uvažovat.
Jak to ale souvisí s naším zdravím?
Náš organismus také reprezentujeme takový jeden vesmír. Kde máme určité soustavy, jednotlivé orgány a pak také miliardy malých jednotek – buněk. A velice jednoduše se dá vztáhnout prosperita organismu k prosperitě buňky, pro zjednodušení buňky bez přímé specializace, jestli je to buňka jaterní, či například nervová.
Jsme vůbec lidé? Živočišné druhy v přírodě se mimojiné determinují dle pro ně typického druhově specifického DNA. Stejně tak člověk. Ale co když vám řeknu, že pokud bychom podrobili vaše tělo analýze DNA, zjistili bychom, že 99% by nebylo lidské!
Tak kdo vlastně jsme?
Ano, celková porce lidského DNA ve vašem těle je pouze 1%. 99% je původu mikrobiálního. Jste v šoku? Nedovedete si to představit? To není vše. Náš organismus obsahuje trilióny buněk, ale jen 10% z nich jsou lidské. Znovu těžko představitelné, že 90% vašich buněk tvoří buňky mikrobiální.
Zapomenutý orgán.
Co jsou zač tyto mikroskopické organismy a kde se nacházejí. Žijí s námi od počátku naší evoluce, vyvíjí se tělo na tělo s námi a naprostá většina se nachází v našem trávicím traktu, od úst až po konečník. Jsou ale také na všech sliznicích – dýchacích cest, močových cest, jsou na kůži, v gynekologické oblasti, celkem tvoří masu až o 2kg
Jednoho dne zjistíte, že se cítíte velice unaveni, nebo začnete bez důvodu přibírat na váze, nebo naopak hubnout, občas vám začne bušit srdce jako o závod, začnou vám padat více vlasy, začnete mít průjmy, nebo zácpy, nejste schopni se zahřát, nohy a ruce stále studené, nejde se vám tolik soustředit, více se potíte, špatně spíte, zažíváte poruchy nálad, úzkosti, deprese, ženy mohou zaznamenat poruchy menstruačního cyklu, kvasinkové infekce, dokonce potíže s otěhotněním.
Některé tyto symptomy vám mohou být povědomé a ano, jsou značně nespecifické a mohou být způsobeny řadou příčin, ale co když je také všechny jedna příčina propojuje?
Zásilkový systém.
Naše tělo je dokonale fungují biologický stroj, od jednotlivých buněk, přes orgány, celé soustavy až po organismus jako celistvý systém. Aby všechny buňky a tím také orgány věděli co mají dělat a v jaké intenzitě, potřebují k tomu pravidelně dostávat správné informace. Je to stejné jako kdysi byli zasílány telegramy s instrukcemi, dnes skrze emaily a esemesky. Takovýmto systémem je v našem těle hormonální systém, který je tvořen žlázami s vnitřní sekrecí, tedy orgány produkujícími hormony. Hormony pak putují krví k adresátovi, aby mu předali důležitou zprávu, co má vykonat.
Jelikož jsem lékař, je mojí prací zjistit, jaká nejlepší cesta vede ke zdraví mých pacientů. Dnes víme, že jídlo je droga, možná nejmocnější droga na planetě, která má sílu vyvolat nebo vyléčit většinu nemocí. Jestliže jídlo je víc než jen souhrn kalorií a jestliže je to informace, která řídí každou část našeho těla, pak já jako lékař vím, co mám lidem radit, aby předcházeli chronickým onemocněním, léčili je nebo je dokonce zcela zvrátili.
Vzhledem k tomu, že náklady na chronická onemocnění vyvolaná tím, co jíme, přijdou naši globální ekonomiku na 47 bilionů dolarů v průběhu dalších 20 let, základní otázka naší doby zní:
Co bychom měli jíst, abychom se cítili dobře, zhubli, uzdravili se a zůstali zdraví?
Na jedné straně je Lebron James (profesionální americký basketbalista), který se stravuje paleo, nebo světová tenisová jednička, která vynechala ze své stravy lepek a mléčné výrobky a během jednoho roku proměnila své prohry ve výhry ve všech zápasech. Na druhé straně je Rich Roll, který zdolal během sedmi dní pět maratonů Iron Man jakožto vegan.