Jód je jedním z nejdůležitějších minerálů a jeho jedinečnost spočívá v tom, že se jako jediný minerál stává součástí hormonů štítné žlázy, konkrétně T3 (Trijódtyronin) a T4 (tyroxin či tetrajódtyronin).
Jód patří k životně důležitým stopovým prvkům, které člověk potřebuje v každém věku. Jak jsem zmínila, je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které řídí v každé buňce přeměnu základních živin na dostatečné množství energie pro její růst, existenci a funkci. Zajišťuje tak správný vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů.
Je jedním z nejdůležitějších mikroživin v období těhotenství a nezbytný také pro novorozence a kojence. Jeho nedostatek v těhotenství je spojen s nedostatečným rozvojem, a to právě mozku.
V tomto článku jsem se hlavně zaměřila na deficit jódu, kdo jim může trpět, jak hladiny jódu testovat, jak ho doplnit z přirozených potravin a také doplňků, pokud je potřeba.
Kde jód najdeme, kolik ho potřebujeme a kdo může trpět jeho nedostatkem?
Problematika těžkých kovů je velmi rozsáhlá, stejně jako u jiných kontaminantů a věnují se ji tisíce vědeckých prací po celém světě a po několik desítek let. Úvodem je třeba zmínit, že kovy jsou (na rozdíl třeba od perzistentních organických polutantů – DDT, PCB, Dioxiny apod…) od pradávna přirozenou složkou životního prostředí, kam se dostávaly třeba při vulkanické činnosti nebo erozí hornin. Nicméně až člověk a Průmyslová revoluce a následný technologický vývoj přinesl světu nárůst hodnot těchto prvků v životním prostředí. Nyní je podstatná většina těchto látek uvolňována do životního prostředí právě díky antropogenním činnostem.
Kovy se dokáží kumulovat v nebiotickém i biotickém systému, od toho se pak odvíjí jejich toxicita. Toxičtější jsou právě organické sloučeniny s kovy, které mají vyšší kumulativní schopnosti, vyšší mobilitu a toxicitu.