Jód je jedním z nejdůležitějších minerálů a jeho jedinečnost spočívá v tom, že se jako jediný minerál stává součástí hormonů štítné žlázy, konkrétně T3 (Trijódtyronin) a T4 (tyroxin či tetrajódtyronin).

Jód patří k životně důležitým stopovým prvkům, které člověk potřebuje v každém věku. Jak jsem zmínila, je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které řídí v každé buňce přeměnu základních živin na dostatečné množství energie pro její růst, existenci a funkci. Zajišťuje tak správný vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů.

Je jedním z nejdůležitějších mikroživin v období těhotenství a nezbytný také pro novorozence a kojence. Jeho nedostatek v těhotenství je spojen s nedostatečným rozvojem, a to právě mozku.

V tomto článku jsem se hlavně zaměřila na deficit jódu, kdo jim může trpět, jak hladiny jódu testovat, jak ho doplnit z přirozených potravin a také doplňků, pokud je potřeba.

Kde jód najdeme, kolik ho potřebujeme a kdo může trpět jeho nedostatkem?

Nejvíce jódu je v oceánech a mořích, tudíž nejbohatšími zdroji jódu jsou zdroje mořské, jakými jsou mořské řasy (chaluha bublinatá neboli kelp, nori, dulse, mořský fytoplankton apod.) a mořské ryby, jejichž konzumace není v ČR dostatečná. Jelikož množství jódu v ČR je nedostatečné, proto se sůl jodizuje a některé potraviny fortifikují.

Pro optimální tvorbu hormonů je rozhodující dostatečný příjem jódu a to stravou. Je důležité, aby ho člověk neměl nedostatek, ale ani dlouhodobý nadbytek. Doporučený příjem jódu je pro dospělého 150-200 µg za den. Děti ho potřebují o něco méně a těhotné a kojící ženy o něco více cca 200 – 250 µg za den.

Zde v tabulce uvádím nejlepší potravinové zdroje jódu a jejich přibližná množství. U mořských řas i ryb záleží, odkud pocházejí a dle toho se i obsah jódu bude lišit. Například wakame řasa pocházející z Asie bude mít vyšší obsah jódu než wakame z Austrálie.

Zdroje: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15588380, https://ods.od.nih.gov/factsheets/Iodine-HealthProfessional/, https://thyroidresearchjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/1756-6614-4-14, http://www.foodstandards.gov.au/consumer/nutrition/iodinefood/Pages/default.aspx

Jednou ze skupin lidí, kteří mohou být ve zvýšeném riziku deficitu jódu tzv. jodopenii jsou vegani, vegetariáni a vitariáni, pokud nekonzumují dostatek mořské zeleniny (pro ty, kteří preferují lokální potraviny v ČR, může pak být deficit jódu aktuálním tématem). Dalšími skupinami ve vyšším riziku deficitu jódu mohou být paleo strávnící, kteří nekonzumují dostatek mořských ryb, mořské zeleniny a kvalitních mléčných produktů, dále těhotné ženy, u kterých se potřeba jódu zvyšuje viz. výše. Dále kuřáci, lidé se subklinickou hypothyreózou, kde vidíme vyšší hodnoty TSH, ale T3 a T4 v normě a také u lidí s poruchami mozku a kognitivních funkcí.

Jaké jsou symptomy nedostatku jódu?
Pokud nám hladiny jódu poklesnou, nejčastěji pociťujeme únavu a vyčerpání i po kvalitním spánku, podrážděnost, studené končetiny, padání vlasů, akné, suchou pokožku. U některých se může objevit tzv. struma (zvětšená štítná žláza, která ale nemusí být jen z nedostatku jódu ale také z nadměrných dávek!)

Jak zjistit, zda mám dostatek jódu?

Běžně se provádí test TSH hormonu štítné žlázy, jelikož tyreotropní hormon (TSH) je rovněž ovlivněn saturací jodem. Při jodopenii stoupá. Pro průkaz jodopenie je však tato metoda nespolehlivá.

Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF) je nejlepším ukazatelem zásobení jódem vyšetření jódu v moči tzv. jodurie. Močí se totiž vylučuje asi 90 % přijatého jodu, takže je to relativně spolehlivý ukazatel jeho příjmu. Koncentrace jodu v moči během dne kolísá, optimální je tudíž vyšetřování exkrece jodu za 24 hodin. Bohužel nepřerušovaný sběr moči je například za ambulantních podmínek obtížný (obvykle některá porce moči unikne sběru), výsledky jsou tedy nespolehlivé. Proto se ve většině případů provádí vyšetření koncentrace jódu v ranním vzorku moči. Během dne ovlivňují jodurii změny příjmu jódu potravou.

Pro přesné určení příjmu jódu je nutné opakované vyšetření jodurie. ^1,2

Dalším spolehlivým testem, který stanovuje množství jódu z dlouhodobého hlediska je test tohoto minerálu z vlasu.²

Jak napravit deficit jódu?

Pokud tedy zjistíte, že trpíte jodopenii, co s tím? Bude potřeba nejenom zvýšit příjem jódu ale také selenu, a to nejlépe z potravy. Obecně je metabolismus jodu ve štítné žláze i v organismu výrazně závislý na množství selenu. Ten je nezbytnou součástí enzymů, které ovlivňují tvorbu a odbourávání hormonů ŠŽ. Obsah selenu v prostředí a potravinách značně kolísá. Česko patří k oblastem s nedostatkem selenu v potravě. Za těchto podmínek se potencují nepříznivé účinky nedostatku jódu. Onemocnění z nedostatku jódu proto mohou vznikat i při hraničních hodnotách jódu, který by jinak organismus při dostatku selenu dokázal kompenzovat. Selen je také potřebný na konverzi T4 na aktivní formu T3 a chrání před možnou toxicitou jódu.

Pozor na doplňování jódu u lidí s autoimunitním onemocněním štítné žlázy! U těchto lidí je potřeba vždy testovat.

Při deficitech doporučuji krom dalších opatření jako je redukce vystavení fluoridům a chloridům, které s jódem „souteží“ a mohou ho vytlačovat, konzumovat dostatek kelpu, který jak vidíte i z tabulky, je jedním z nejbohatších zdrojů jódu. Kelp v dávkách 200-450 µg/den v různých podobách (granule, sušený, v prášku jako doplněk) můžete konzumovat v kombinaci s para ořechy v dávce cca 100 µg/den, které jsou zase dobrým zdrojem selenu. I zde množství selenu v para ořeších závisí na zemi původu: Amazonské mají jedny z nejvyšších množství selenu, kdežto para z Bolívie jedny z nejnižších množství Se. Nezapomeňte ale ořechy nejprve tzv. aktivovat (namočit do vody na několik hodit a vodu slít). Není nutné konzumovat velká množství para ořechů! Selen také najdete v tresce. Pozor na syntetické doplňky selenu, kde může dojít k předávkování, kdy Se je toxický!

Co se doplňků stravy u jódu týče, tam doporučuji bioaktivní formy jódu jako je například výše zmíněný kelp a zaměřte se na kvalitní, čisté zdroje bez zbytečných přídatných látek jako je např. maltodextrin, stearan hořečnatý apod. Kelp je velmi náchylný na toxikaci arsenem a jinými těžkými kovy! Dle nezávislých laboratoří pouze 50 % kelp doplňků splňuje požadavky! Bohužel testovali pouze šest různých značek. U některých množství jódu převyšovalo množství uváděných na štítcích, některé neprošly testem na těžké kovy. U mne osobně ani ty, které „prošly“ neprošly na čistotu zpracování. Kromě snad jediného, který je dostatečný je tento:
https://naturalfactors.com/product/fresh-kelp-extract/

U práškových forem, které jsou dostupné v ČR je problém s tím, že neuvádí množství jódu v dávce. Doporučuji si od výrobce vyžádat analýzu na obsah těžkých kovů.

Vždy se poraďte o dávkování jódu i vhodném zdroji se svým ošetřujícím lékařem anebo se obraťte na naše zkušené farmaceuty, lékaře či výživáře v poradně na info@ifmv.cz

Reference:
1. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/JOD/Jod_a_stitna_zlaza.pdf
2. Chris Kresser Institute, functional medicine training