Existuje několik probiotických kmenů, které jsou vědecky zkoumány a prokázaly účinnost při zmírňování symptomů atopické dermatitidy (atopického ekzému). Výzkum ukazuje, že střevní mikrobiom hraje klíčovou roli při regulaci imunitního systému a zánětu, což má významný dopad na zdraví pokožky. Níže jsou uvedeny nejlépe prozkoumané probiotické kmeny, které mohou být prospěšné pro osoby s atopickou pokožkou. Lactobacillus rhamnosus GG (LGG) Vědecký důkaz: Tento kmen je jedním z nejvíce studovaných probiotik v souvislosti s atopickým ekzémem. Studie ukázaly, že podávání Lactobacillus rhamnosus GG těhotným ženám a novorozencům může snížit riziko vzniku atopického ekzému u dětí. U dětí i dospělých může pomoci …
Téma půdních probiotik se konečně začíná dostávat do širšího povědomí, za což jsem velice ráda, jelikož se o nich dlouhou dobu nemluvilo vůbec a v klinické praxi se využívala minimálně. Na naši klinice Institutu funkční medicíny a výživy s půdními probiotiky pracujeme hojně, každopádně nejsou vhodná pro každého, tak jako s jinými probiotiky a je potřeba personalizovat. Co jsou půdní probiotika? Půdní probiotika jsou probiotické mikroorganismy, které běžně žijí v půdě. Mají pozitivní vliv na zdraví střevního mikrobiomu, mohou pomáhat obnovit správnou střevní mikroflóru. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou obecně probiotika „živé mikroorganismy, které při správném podání v dostatečném množství poskytují hostiteli zdravotní přínos.“ …
Probiotika…jsou opravdu tak důležitá a prospěšná? Kdo by je měl užívat? A nestačil by obyčejný jogurt?
Tento typ dotazů dostávám velmi často a také, zda jsou probiotika vhodná podávat dětem už od narození. Odpověď je komplexnější a vždy individuální, proto doporučuji se o vhodnosti konkrétních probiotik vždy poradit s odborníkem, který této problematice rozumí. Pojďme si nejprve popsat, co střevní mikrobiom plodu, potažmo novorozence ovlivňuje, jak se zhruba vyvíjí (z dosavadních poznatků, které máme) a jaké konkrétní probiotické kmeny můžeme využít v případě určitého zdravotního problému (viz tabulka níže). Trávící trakt nenarozeného dítěte (plodu) byl ještě před nedávnem považován za sterilní, dokud nebyl kolonizován mikroorganismy z okolního prostředí a matčinou vaginální a kožní mikrobiotou a to až po …
Nenápadné kompresní punčochy, léky na ředění krve, které mají často negativní účinky na zdraví a kondici jedince, mnoho vedlejších účinků a vyřazení z jídelníčku většinu zeleniny a mnoho zdraví prospěšných potravin, jako třeba kysané produkty. Tohle a mnoho dalšího je „daň“ za to, kdy pacient přežije trombotický stav. Jak vzniká a lze se tohoto onemocnění vyvarovat? Cévní onemocnění je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Koronární trombóza, plicní embolie a onemocnění periferních cév tvoří příčinu poloviny všech úmrtí. Původcem těchto stavů jsou krevní sraženiny nebo shluky zbytků stěn žil či cév, které strh proud krve a které zablokovaly nějakou z důležitých krevních …
V minulém článku jsem se zaměřila na autoimunitní onemocnění a jedno z mnoha tipů pro vás, které jsem zmiňovala bylo, abyste se nechali vyšetřit na borrelie. Právě tato spirochéta může být jedním z příčin „spuštění“ autoimunit. Co je Lymská borelióza? Lymská borelióza je onemocnění způsobené baktérií Borrelia burgdorferi, které přenášejí klíšťata, v podezření z přenosu je i krev sající hmyz, jako komáři nebo muchničky. V porovnání s klíšťovou encefalitidou se v Česku vyskytuje v daleko vyšším počtu. Infekci nepřenáší pouze dospělá klíšťata, ale i jejich mladší vývojová stádia, kterých si mnohdy ani nevšimneme. Životní cyklus klíštěte totiž zahrnuje tři stadia: larvu, nymfu a dospělé …
Základním předpokladem je, aby imunitní systém poškozené buňky rozpoznal od zdravých.
Klíčovými otázkami tedy jsou, jak přenosný je tento nový koronavirus
Věděli jste, že butyrát, což je metabolit produkovaný ve střevě určitými bakteriemi, zajišťuje dobrou funkci střev, mozku, kůže, imunitního systému a má anti karcinogenní účinky? Takzvanou anaerobní fermentací vlákniny vznikají v lidském střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Mezi tyto organické kyseliny s jedním až šesti uhlíky patří acetát, propionát a butyrát. V tomto článku bych se ráda zaměřila právě na butyrát, jelikož nejnovější studie poukazují na jeho důležitost a prospěšnost pro nejrůznější orgánové soustavy. Jak tedy butyrát vlastně vzniká? Hlavními producenty butyrátu ve střevě jsou bakterie řádu Clostridiales (např. Eubacterium halli, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzi a další). Produkce butyrátu, respektive počet bakterií produkujících …