Adaptogeny a podpora výkonnosti

Adaptogeny jsou látky, které mají schopnost zvýšit stabilitu organismu vůči fyzické zátěži. Kromě toho jsou spojeny s lepší schopností těla se adaptovat na stres, udržovat a normalizovat metabolické funkce a zlepšovat psychickou i fyzickou výkonost. Mohou to být látky přírodní, ale i syntetické. Největší rozdíl mezi nimi je ten, že účinky těch uměle vyrobených adaptogenů jsou dány vlastnostmi jedné molekuly, kdežto ty přírodní mají nesmírně bohaté fytochemické složení a jejich účinky jsou dány kombinací celé řady různých látek. My se budeme dnes věnovat těm přírodním, které pochází nejen z bylinek a keřů, ale třeba i ze stromů či hub.

Používání rostlinných adaptogenů má dlouhou a bohatou historii. Pro své vlastnosti byly využívány v řadě tradičních medicín a v jejich léčebných postupech, a to zejména při zotavování se z nemocí, při fyzické slabosti, únavě či zhoršení paměti. Vědci se adaptogenům začali věnovat až v posledních několika desítkách letech a jejich výzkumy ukazují, že rostlinné adaptogeny mohou skutečně poskytnout řadu výhod svému uživateli při různých potížích, jako je řešení chronické únavy, kognitivní poruchy či problémy s imunitou. Ačkoliv konkrétní rostliny, které obsahují adaptogenní látky jsou známy tisíce let, pojem „adaptogen“ je relativně mladý a zavedl jej v roce 1947 sovětský vědec Lazarev. Adaptogeny mají pozitivní vliv nejenom na lidi, ale i na zvířata.

Biologické účinky těchto rostlin souvisí s komplexem biologicky aktivních sloučenin, které jsou v nich obsaženy. Jedná se o velmi rozmanité fytochemické složení, jde například o triterpenoidní saponiny, fytosteroly, lignany, alkaloidy, flavonoidy a vitamíny. Přesný mechanismus účinků rostlinných adaptogenů je velmi složitý, a ještě není zcela objasněn. Ačkoliv se aktuálně věnujeme podpoře výkonnosti organismu, faktem je, že adaptogeny mají velmi širokou škálu působení a ovlivňují různé biochemické parametry v organismu.  Jako jsou například hladina oxidu dusnatého, laktátu či hladinu glukózy v krvi, hladinu kortizolu, profil plazmatických lipidů či jaterních enzymů. Některým adaptogenním rostlinám se přičítá také vliv na endokrinní systém, zejména na osu hypotalamus-hypofýza-nadledvinky.

Velké pozitivum adaptogenů je, že nemají žádné závažné vedlejší účinky, a proto terapeutický potenciál jejich využití je zejména u osob, které trpí chronickou únavou a nemocemi vyvolanými stresem, například úzkostmi, kardiovaskulárními onemocněními či diabetem. Své uplatnění ale najdou i u těch pacientů, kteří mají poruchy chování, deprese či duševní nemoci.

Podívejme se na několik rostlin s adaptogenními vlastnostmi, které jsou vhodné právě pro ty, kteří chtějí „nakopnout“ svůj psychický i fyzický výkon.

Ženšen pravý (Panax ginseng)
První důkazy o používání ženšenu v medicíně jsou starší více než 2000 let. Byl hojně požíván ve starověku a v čínské medicíně.  Tato rostlina má velmi bohaté fytochemické složení a dnes je známo zhruba 200 chemických látek, které ženšen obsahuje a které se podílí na jeho adaptogenních vlastnostech. Je možno používat nať i listy, ale nejvýznamnější je kořen ženšenu. Látky obsažené v ženšenu mají vliv na osu hypotalamus-hypofýza-nadledvinky a vykazují antioxidační vlastnosti. Jeho užívání napomáhá k udržení homeostázy v organismu a podílí se na posílení imunitního systému. Konzumace extraktů ženšenu je spojena se zlepšením profilu plazmatických lipidů, hladiny glukózy v krvi, zkvalitněním kognitivních funkcí a paměti. Kromě toho má vliv na zkvalitnění spánku a snížení únavy. Zařazení ženšenu do stravy sportovců napomáhá zvýšit jejich fyzickou odolnost organismu a pomoci jeho zotavení mezi tréninky. Ženšen nebo jeho extrakty se doporučují také mužům s erektilní disfunkcí.

Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus)
Díky svému původu a účinkům je někdy přezdíván i jako Sibiřský ženšen. Původně byl užíván především ruskými sportovci, ale nyní je rozšířen po celé světě a má uplatnění jako doplněk stravy u sportovců, ale i u těch, kteří se aktivní fyzické zátěži tolik nevěnují. Jeho fytochemické složení má pozitivní vliv na imunitní systém a zlepšuje adaptaci organismu na vnější podmínky. Eleuterokoku se také připisuje kladný účinek na psychiku, fyzický stav i paměť. Kromě toho snižuje hladinu glukózy v krvi, zlepšuje lipidový profil, má protizánětlivý efekt a stejně jako ženšen ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím osy hypotalamus-hypofýza-nadledvinky. Doporučuje se nejen u osob, které potřebují podpořit psychickou a fyzickou aktivitu, ale i u těch kteří chtějí redukovat svou hmotnost či mají problémy se spánkem.

Parcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides)
Jde o asijskou léčivou rostlinu, která svým vzhledem připomíná bodlák, ale nemá ostny. Někdy je označována názvem Maralí. Z fytochemického hlediska je velmi bohatá na ekdysteroidy, fenoly a silice. Její extrakt má na lidský organismus mnoho příznivých účinků, jako jsou zvýšení fyzické odolnosti a výkonnosti, podporuje růst svalové hmoty, snižuje cholesterol a zlepšuje imunitu. Také má antioxidační, neuroprotektivní a antidiabetické vlastnosti.

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)
V tradiční medicíně je rozchodnice popisována jako adaptivní činidlo, které zvyšuje fyzickou odolnost a působí proti únavě, depresím, poruchám nervového systému a zkvalitňuje spánek. Svůj význam má i při léčbě respiračních onemocnění a používala se při léčbě tuberkulózy. Její hlavní složky s adaptogenními účinky jsou fynylpropanoidy, deriváty fenylethanolu, flavonidy, fenolové kyseliny, monoterpeny a triterpeny. Účinek rozchodnice růžové je spojen s aktivací mozkové kůry a zvýšením hladin norepinerfinu a serotoninu, kromě toho ovlivňuje osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny a snižuje produkci hormonů kortikotropinu, kortizolu a adrenalinu. Extrakty z této rostliny mohou být používány nejenom jako prostředek k překonání únavy, ale i antioxidant. Dobrý vliv má i na osoby s onemocněním srdce, protože má příznivý efekt na srdeční frekvenci a svalové kontrakce. Kromě toho má hepatoprotektivní účinky a doporučuje se při onemocnění jater.

Klanopraška čínská (Schizandra chinensis)
Její první zdokumentování se datuje kolem roku 200 našeho letopočtu, kdy byla popsána jako lék na kašel a astma. Plody klanoprašky se používaly také ke snížení pocitu hladu, žízně a vyčerpání. Její fytochemické složení je poměrně komplikované a je charakterizováno pěti třídami různých lignanů, těkavými sloučeninami, polysacharidy, glykosidy, organickými kyselinami a vitamíny, které mají ve výsledku adaptogenní efekt. Těmto látkám a jejich kombinacím je připisována široká škála biologických účinku. Jde zejména o antioxidační, neuroprotektivní, hepatoprotektivní, protizánětlivé, antistresové účinky a podporu fyzické síly organismu.  Klanopraška bývá často užívána sportovci právě pro zvýšení fyzické aktivity a zlepšení adaptace těla na stres. Kromě toho vykazuje cytotoxické účinky a má pozitivní vliv na pacienty s rakovinou.

Maca peruánská (Lepidium meyenii)
Můžeme se setkat i s názvem Řeřicha peruánská a jak napovídá název, tato bylina pochází z jihoamerických peruánský And. Byla používána tamními domorodci po stovky let při léčbě rozličných zdravotních problémů. Maca je bohatá na vlákninu, obsahuje velké množství esenciálních aminokyselin, mastných kyselin, vitamínu C, mědi, železa a vápníku. Kromě těchto základních živin jsou významnou složkou i bioaktivní látky, které mají pozitivní vliv na lidský organismus. Konzumuje se kořen této byliny, který má různé barvy, složení a některé odlišné účinky. Nejrozšířenější je žlutá maca, která tvoří asi 60 % macy pěstované v Peru. Jde o nejpoužívanější a nejznámější druh, připisují se mu účinky na organismus, jako je zvýšení energie, zlepšení koncentrace a stabilizace hormonálního systému. Červená maca představuje zhruba 25 % z celkového množství macy z Peru, je nejsladší, z hlediska fytochemického složení obsahuje nejširší spektrum látek. Považuje se jako nejvhodnější pro ženy zejména díky vlivu na hormonální rovnováhu a zdraví kostí. Nejvzácnější je černá maca. Uvádí se, že jde asi o 15 % z roční sklizně. Tato forma je nejúčinnější pro muže, u kterých má vliv na nárust svalové hmoty, duševní rovnováhu, zlepšuje soustředění a stimuluje libido.

Literární přehled:

1. TODOROVA, Velislava, Kalin IVANOV, Cédric DELATTRE, Vanya NALBANTOVA, Diana KARCHEVA-BAHCHEVANSKA a Stanislava IVANOVA. Plant Adaptogens—History and Future Perspectives. Nutrients[online]. 2021, 13(8). ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu13082861[PubMed] [GoogleScholar]
2. MANCUSO, Cesare a Rosaria SANTANGELO. Panax ginseng and Panax quinquefolius: From pharmacology to toxicology. Food and Chemical Toxicology[online]. 2017, 107, 362-372. ISSN 02786915. DOI: 10.1016/j.fct.2017.07.019 [PubMed] [GoogleScholar]
3. WINSTON, David a Steven MAIMES. Adaptogens: Herbs for Strength, Stamina, and Stress Relief. 2019. Rochester, Vermont: Healing Art Press. ISBN 978-1-62055-958-1.
4. LI, Xi‐Tao, Jie‐Chun ZHOU, Yu ZHOU, et al. Pharmacological effects of Eleutherococcus senticosus on the neurological disorders. Phytotherapy Research[online]. 2022, 36(9), 3490-3504. ISSN 0951-418X. DOI: 10.1002/ptr.7555 [PubMed] [GoogleScholar]
5. GŁAZOWSKA, Joanna, Marcin M. KAMIŃSKI a Marian KAMIŃSKI. Chromatographic separation, determination and identification of ecdysteroids: Focus on Maral root ( Rhaponticum carthamoides, Leuzea carthamoides ). Journal of Separation Science[online]. 2018, 41(23), 4304-4314. ISSN 1615-9306. DOI: 10.1002/jssc.201800506 [PubMed] [GoogleScholar]
6. PU, Wei-ling, Meng-ying ZHANG, Ru-yu BAI, et al. Anti-inflammatory effects of Rhodiola rosea L: A review. Biomedicine & Pharmacotherapy[online]. 2020, 121. ISSN 07533322. DOI: 10.1016/j.biopha.2019.109552 [PubMed] [GoogleScholar]
7. DA SILVA LEITÃO PERES, Natália, Letícia CABRERA PARRA BORTOLUZZI, Leila Larisa MEDEIROS MARQUES, Maysa FORMIGONI, Renata Hernandez Barros FUCHS, Adriana Aparecida DROVAL a Flávia Aparecida REITZ CARDOSO. Medicinal effects of Peruvian maca ( Lepidium meyenii ): a review. Food & Function[online]. 2020, 11(1), 83-92. ISSN 2042-6496. DOI: 10.1039/C9FO02732G [PubMed]
8. TODOROVA, Velislava, Kalin IVANOV a Stanislava IVANOVA. Comparison between the Biological Active Compounds in Plants with Adaptogenic Properties (Rhaponticum carthamoides, Lepidium meyenii, Eleutherococcus senticosus and Panax ginseng). Plants[online]. 2022, 11(1). ISSN 2223-7747. DOI: 10.3390/plants11010064 [PubMed] [GoogleScholar]
9. RYBNIKÁŘ, Michal, Karel ŠMEJKAL a Milan ŽEMLIČKA. Schisandra chinensis and its phytotherapeutical applications. Ceska Slov Farm[online]. 2019, 68(3), 95-118. PMID: 31431019 [PubMed] [GoogleScholar]