Které potraviny nám pomohou v boji proti stárnutí?

O antioxidantech jste určitě už slyšeli. Jde o často skloňované téma, nejenom u nás na klinice IFMV. Jsou důležité a je vhodné dbát na jejich příjem. Zlepšují odolnost a vitalitu organismu, působí proti stárnutí. Dnes se podíváme na to, jak antioxidanty fungují, kdo by si měl jejich příjem obzvlášť hlídat a jak je možné je přirozeně doplňovat.

Antioxidanty jsou chemicky různorodou skupinu látek, které zabraňují volným radikálům v poškození buněk.

Toto je taková obecná definice, která toho běžnému člověku moc neřekne. Ale nebojte se, protože my si ji hned vysvětlíme.

Volné radikály kyslíku se v našem těle tvoří neustále, neboť jsou součástí mnoha metabolických a detoxikačních procesů. Organismus je do určité míry potřebuje, protože na řadě těchto reakcí se volné radikály podílejí a bez nich by spousta látkových přeměn nefungovala. Jako volné radikály označujeme reaktivní formy kyslíku, dusíku a síry, které jsou produkovány uvnitř buněk. Pokud se jich v těle vytvoří více, nastupují na řadu právě antioxidanty, které ty nadbytečné volné radikály umí zlikvidovat. Přirozená rovnováha volných radikálů a antioxidantů je ideální stav.

Nicméně problém je narušení této rovnováhy ve prospěch volných radikálů. Tento stav se označuje jako oxidační stres. V takovém případě je volných radikálů příliš mnoho a začnou působit tam, kde to není za potřebí. Začnou útočit na buňky a jejich části, poškozují buněčné membrány a pronikají přímo do nitra buněk. Tam negativně ovlivňují činnost buněčných organel, mohou poškodit jádro a přímo DNA buňky. Nebezpečné jsou také pro mitochondrie, což jsou buněčné organely, které nesou svou vlastní genetickou informaci. Mitochondriální DNA má totiž mimo řady dalších funkcí i velmi důležitý úkol, a to rozeznat, kdy buňka už nefunguje správně a spustit proces apoptózy – buněčné smrti. Jestliže je poškozen úsek mitochondriální DNA s touto informací, mitochondrie chybnou informaci předává dalším svým potomkům – dceřiným mitochondriím. Pak nastane to, že se poškozené buňky neumí přirozeně samy zničit a vzniká proces nekontrolovatelného růstu, který může vést až k rakovinné bujení.

Čím více volných radikálů v organismu je, tím více jsou jeho buňky poškozovány, je větší riziko vzniků řady onemocnění a rychleji celý systém stárne. Typických „zdrojů“, díky kterým se lidské tělo často potýká s oxidativním stresem, je celá řada. Určitě je to stres, zejména ten chronický dlouhodobý a mnohdy spojený i se spánkovou deprivací. Dále znečištěné ovzduší, kouř z cigaret, alkohol, přepálené tuky, fast food, jídlo s vysokým obsahem aditiv, chemické látky v předmětech denního užívání či vysoká hladina cukru v krvi. Volné radikály také vznikají při intenzivním slunění či opalování s v soláriu, při infekcích a vhodné není ani intenzivní až extrémní cvičení a pohyb, kdy už dochází k poškození tkání.

Není antioxidant, jako antioxidant

Jak už jsme zmínili, antioxidanty jsou velmi širokou a pestrou skupinou látek. Některé antioxidanty si umí organismus vyrobit sám. Jde například o glutathion, thioredoxin či enzymy superoxiddismutáza, glutathionperoxidáza a kataláza, které působí proti oxidačnímu stresu tím, že ochraňují lipidy, proteiny a šroubovici DNA. Ačkoli si tyto látky tělo umí pomocí metabolických procesů samo vyprodukovat, je nutné, aby mělo k dispozici dostatek „materiálu“. To znamená, že pokud člověk hladoví nebo nemá adekvátní příjem důležitých živin, může být tvorba těchto látek významně snížena. Některé z nich je možné doplnit vhodnou stravou nebo potravními doplňky.

Glutathion

Jde o antioxidant, který je běžně produkován až přímo v těle a je složen z několika základních aminokyselin. Přirozeně jeho hladina klesá s rostoucím věkem, ale k jeho snížení přispívá i špatná výživa. Přirozeně jej najdeme v mase, brokolici, zelí, květáku, česneku či cibuli. Je možné jej doplňovat i tabletami, inhalačně či pomocí infúze.

Thioredoxin

Tento protein s antioxidačními vlastnostmi se účastní řady metabolických reakcí v organismu. Chrání před poškozením mimo jiné mozek a nervovou soustavu či přímo mitochondrie a jejich náchylnou mitochondriální DNA. Jeho nedostatek je provázán s nedostatkem selenu. Skvělé zdroje selenu jsou například Para ořechy, ryby, maso, vejce, hnědá rýže či špenát.

Dalšími skupinami přírodních antioxidantů jsou například tokoferoly, karotenoidy, kyselina askorbová (vitamín C) nebo flavonoidy. Tyto látky se běžně vyskytují v potravinách a hrají hlavní roli při neutralizaci volných radikálů, kdy je doslova „vychytávájí“ a tím ochraňují buňky před poškozením oxidačním stresem.

Tokoferoly

Nebo taky je tato skupina látek označována jako vitamín E. Jde o významné antioxidanty, které také zlepšují hojení ran, mají pozitivní vliv na tvorbu pohlavních buněk a podporují činnost nervového systému. Najdeme je v játrech a vnitřních orgánech savců, v rostlinných olejích, oříšcích či vejcích.

Karotenoidy

Napadlo vás někdy, proč třeba mrkev při strouhání barví? Jsou za to zodpovědné právě karotenoidy. Jde o přírodní barviva, která najdeme v říši rostlin hub i řas. Fyziologicky mají schopnost absorbovat světelnou energii potřebnou pro průběh fotosyntézy a ochraňují chlorofyl před poškozením světlem. V rostlinách se vyskytují v plodech a jejich barvy mají opravdu široké spektrum od světle žluté, přes oranžovou, červenou až po tmavě fialovou. Zdroje karotenoidů je ovoce a zelenina, těchto barev. Batáty, mrkev, rajčata, borůvky, třešně, goji, šípky, švestky, kaki či meruňky.

Kyselina askorbová

Pod tímto názvem se skrývá všem známý vitamín C. Jde o silný antioxidant, který si někteří savci umí sami syntetizovat, ale bohužel člověk tuto schopnost během evoluce ztratil a proto jej musí přijímat s potravou. Vitamín C je nedílnou součástí mnoha metabolických reakcí v našem těle. Nelézt jej můžeme v celé řadě ovoce a zeleniny. Skvělé jsou třeba acerola, camu – camu, černý rybíz, kiwi, jahody, papája nebo citrusy, ze zeleniny je obsažen hojně v paprikách, brokolici, květáku nebo kapustě. Ale dejte pozor, protože vitamín C se ničí, dojde-li ke styku s kovy či pokud je vystaven vysokým teplotám, zejména rizikové je delší vaření nebo pečení. Nejlepšími zdroji vitamínu C jsou ty přírodní, protože jsou pro organismus nejlépe využitelné.

Flavonoidy

Jedná velmi širokou a pestrou škálu přírodních látek, které mají biologickou aktivitu, silné antioxidační účinky a vliv na (nejenom) lidské zdraví. Najdeme je v červeném víně, v čokoládě, v malinách, ostružinách, arónii, černém rybízu, olivách, pohance, lnu či řadě bylin. Zajímavé jsou určitě v této souvislosti i adaptogeny, které obsahují často směs flavonoidů a dalších přírodních specifických látek a mají silné účinky na posílení imunity, vitality, výkonnosti psychické i fyzické a často jsou součástí řady tisíce let starých receptur východních typů tradičních medicín, jako jsou například Čínské či Tibetská.

Zaujaly vás antioxidanty a toužíte se dozvědět více, třeba jak lze zpomalit stárnutí svého těla či snížit riziko vzniku řady nebezpečných nemocí? V nabídce našich online kurzů najdete seminář: Prodlužte své mládí, zaměřte se na antioxidanty