Blog

Fytoestrogeny přirozeně obsažené v potravinách rostlinného původu

Kolem fytoestrogenů v potravinách bývají hodně bouřlivé diskuze. Někdo je neřeší nebo v nich vidí benefity, jiní se jim vyhýbají a potraviny, které je obsahují, tak raději vůbec nekonzumují. Nicméně toto je problematika, která rozhodně není černobílá a je trochu náročnější ji správně pochopit. V následujícím článku se budeme zabývat fytoestrogeny přirozeně se vyskytujícími v potravinách a jejich vlivem na člověka. Jedná se o složité látky, které se běžně vyskytují v přírodě a jejich forma není stálá – to znamená, že se mohou při trávení, fermentaci a vstřebávání změnit na jiné chemické sloučeniny, které můžou mít nevýznamný, nebo naopak silnější účinek na organismus.

Velmi důležitá je terminologie. Takže si pojďme vysvětlit, co je co.

ESTRADIOL – nejvýznamnější ženský pohlavní hormon ze skupiny estrogenů. Estrogeny jsou ženské steroidní hormony (dle chemické struktury). Vzniká v Gráfových folikulech vaječníků. Působení estrogenů v cílových orgánech je stimulace a růst – především nárůst děložní sliznice v první fázi menstruačního cyklu, a mají za následek také spuštění ovulace. Jejich působení se projevuje i na prsní žláze. Během těhotenství dochází k postupnému zvyšování koncentrace estradiolu.

FYTOESTROGENY – přirozeně se vyskytující látky rostlinného původu, které mají podobný účinek jako estradiol. I když nemají chemickou strukturu steroidů, tak přesto mají schopnost aktivovat estrogenní receptory. Jejich vliv na estrogenních receptorech je ale mnohem slabší než v případě přirozeného estradiolu. V rostlinách je jejich funkcí ochrana před mikroorganismy a živočišnými škůdci. Vyskytují se v mnoha druzích rostlin (jetel, hrách, fazole, vojtěška, obiloviny, jablka, třešně, kokosové ořechy, arašídy, mrkev, petržel, brambory, česnek aj.), nejvyšší koncentrace se objevují v sóji.  Fytoestrogeny jsou často dobrými antioxidanty a protizánětlivými činidly (zvláště genistein a resveratrol).

Chemicky se fytoestrogeny dělí na několik skupin:

  • Izoflavony
  • Prenylované flavonoidy
  • Kumestany
  • Lignany
  • Stilbeny

Izoflavony

Izoflavony se vyskytují převážně v luštěninách, významným zdrojem je sója. Dále je můžeme najít v semenech máku, slunečnice, v pícninách (jetel), amarantu, moruších, červeném rybízu či v žitě. Známých je přes 1000 izoflavonů, ale nejdůležitějšími izoflavony jsou daidzein, genistein a formonetin. Izoflavony jsou přímo i nepřímo zodpovědné za snižování cholesterolu v krvi, zmírňují menopauzální symptomy u žen. Jsou i výzkumy, které prokázaly u žen po menopauze inhibici ztráty kostní hmoty a naopak lepší ukládání vápníku do kostí při konzumaci izoflavonů. Je to z toho důvodu, že estrogeny zvyšují syntézu vitamínu D–kalcitriolu a přímo, nezávisle na vitaminu D ovlivňují vstřebávání kalcia ve střevě. (Ženám po menopauze přirozeně ubývá kostní hmota, právě kvůli poklesu estrogenu.) Izoflavony vykazují také určitou protikarcinogenní aktivitu.

Jak už bylo zmíněno, nejvýznamnější obsah izoflavonů má sója. Dva základní izoflavony sójových bobů jsou genistein a daidzein. Pro představu syrové, sušené sójové boby obsahují 2 až 4 mg izoflavonů na gram. Většina tradičních sójových výrobků jako je sójové mléko, tempeh a miso jsou bohatými zdroji izoflavonů, kterých dodávají v jedné porci 30 až 40 mg. Pouze dva sójové výrobky izoflavony neobsahují, a to sójová omáčka a sójový olej. Sójové proteinové koncentráty v závislosti na způsobu zpracování buď obsahují nutričně významné množství izoflavonů, nebo je neobsahují prakticky vůbec. Bohaté na izoflavony jsou naopak texturovaný sójový protein a sójová mouka.

Obsah izoflavonů ve vybraných potravinách:

produkt Genistein (mg/100 g) Daidzein (mg/100 g) Celkové izoflavony (mg/100 g)
Sójové kojenecké mléko 13,5 6,32 26,3
Syrové zelené sójové boby 22,6 20,3 48,9
Miso 23,2 16,4 41,5
Silken tofu 8,4 9,2 18
Běžné tofu 13 9 23
Texturovaná sójová mouka 89,4 67,7 172,6
Sójový protein (sójový izolát) 57 31 91
Červený jetel 10 11 21
Celozrnný chléb 0,2 0,2 0,4
Zelený čaj 0,02 0,01 0,02
Syrová brokolice 0,00 0,04 0,25

Hodnoty izoflavonů (a obecně fytoestrogenů) v potravinách se mění s ohledem na období (v jakých podmínkách surovina vyrostla, odrůda, půda, …) či značku potravin (mírně odlišný způsob zpracování).

Prenylované flavonoidy

Prenylované deriváty vznikají prenylací izoflavonů nebo flavonoidů. Prenylované izoflavony se nacházejí v luštěninách, prenylované flavonoidy pak ve zralých samičích šišticích chmele a dostávají se tak do piva. Estrogenně nejúčinnější jsou prenylnaringeniny, které vznikají až po konzumaci piva činností střevní mikroflóry nebo jater. Nejvýznamnější prenylovaná sloučenina v pivu, xantohumol, estrogenní účinky nemá.

Kumestany, lignany, stilbeny

Kumestany, z nichž nejvýznamnější je kumestrol, vznikají v rostlinách z izoflavonů jako reakce rostliny na stres. Nejvyšší koncentrace jsou v klíčících semenech. Jedná se o látky, které jsou typické pro luštěniny a pícniny (vojtěška, jetel).

Lignany patří mezi složité dimerní fenolické sloučeniny. Ve formě glykosidů se nacházejí hlavně v semenech – v sezamovém a lněném, v celozrnných cereálních výrobcích, rýži, luštěninách, ořeších, ovoci a zelenině.

Nejznámější ze skupiny stilbenů je resveratrol, který je obsažen ve slupkách červené vinné révy. Najdeme ho tedy ve víně či rozinkách. V bílé vinné révě není zastoupen v takovém obsahu.

Sója

Sója obsahuje velmi kvalitní bílkovinu s velmi dobrým složením aminokyselin. Také obsahuje tuk, kde je mimo jiné zastoupen třeba lecitin, který má pozitivní vliv na lidský mozek. Nicméně její součástí je i celá řada antinutričních látek, mezi které se řadí právě i fytoestrogeny. Rostlina si antinutriční látky vytvořila sama během evoluce a mají sloužit k odpuzení parazitů, konzumentů a mikrobů. Zkoušeli jste už někdy pozřít zralý syrový sójový bob? Je dost tvrdý a hořký. Dokonce vám začne i lehce pěnit na jazyku (za to můžou saponiny). Při konzumaci syrové sóji se mohou dostavit zdravotní obtíže, proto je nutná její úprava a snížení množství antinutričních látek. Toho se dosáhne několika různými způsoby, popřípadě jejich kombinací: máčením ve vodě, tepelnou úpravou (vaření), extruzí (vysoká teplota, ale poměrně krátký čas), či fermentací.

V asijských zemích se sója konzumuje již po staletí a mají mnohem nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění, nepříznivých projevů menopauzy, osteoporózy, rakoviny prsu, diabetu a obezity, než je tomu u západní populace. Toto vedlo ke vzniku tvrzení, že konzumace sójových produktů snižuje rizika těchto onemocnění. Značná pozornost se přikládá právě fytoestrogenům a vědecké studie se zabývají jejich vlivem na zvířata a člověka. Vstřebávání a následný vliv na organismus do značné míry ovlivňuje i střevní mikroflóra. Jsou patrně rozdíly v případě vegetariánů, kteří umí lépe metabolizovat izoflavony a lépe využít jejich benefity.

Nicméně fytoestrogeny – zejména izoflavony – svými chemickými vlastnostmi odpovídají charakteristice sloučenin, které způsobují změny endokrinního systému – narušení tvorby mateřského mléka a krmení mláďat, načasování puberty, schopnost produkovat životaschopné potomstvo, předčasné reprodukční stárnutí či specifické sexuální chování. U skupin zvířat (savců), které byly dlouhodobě krmeny stravou bohatou na fytoestrogeny, docházelo k některým výše popsaným jevům.

Náhražka mateřského mléka na bázi sóji

Sójové kojenecké mléko bylo vyvinuto pro kojence s alergií na mléko. Nicméně mnoho rodičů k tomuto mléku sahá často z preventivních důvodů nebo kvůli veganskému životnímu stylu. Odhaduje se, že v USA je takto krmeno asi 25% dětí. Tyto umělá mléka na bázi sóji se často vyrábí ze sójového izolátu, který obsahuje až 90% sójového proteinu.

Izoflavony mohou přecházet z už matky na plod skrz placentu. Hodnoty, které byly zjištěny v pupečníkové krvi a plodové vodě se rovnaly hodnotám, které byly zjištěny v krvi matky. Tyto hodnoty ale jsou podstatně nižší, že u dětí, které jsou krmeny výhradně sójovým mlékem.

Původně se vědci domnívali, že trávicí trakt malých dětí není dostatečně vyvinutý na to, aby byl schopen izoflavony absorbovat, nicméně se objevily další studie, které dokazují, že kojenci do 4 týdnů mohou strávit, absorbovat a vylučovat izoflavony stejně jako dospělý. Hodnoty izoflavonů v krvi jsou navíc řádově vyšší u kojenců, než u dospělých. Tito kojenci měli hodnoty fytoestrogenů až 22 000 krát vyšší než hladiny vlastních estrogenů, až 100 krát vyšší než hladiny estradiolu u těhotných žen a 3000 krát vyšší než hladiny estradiolu v době ovulace. Při studii v USA bylo zjištěno, že hodnoty izoflavonů v krvi u běžně kojených dětí byly 4,7 ng/ml. U dětí krmených umělým mlékem na bázi sóji byly hodnoty, které se blížily až k 1000 ng/ml.

Len

Len je bohatým zdrojem lignanů. Z liganů, které jsou obsaženy ve lnu je nejvýznamnější  sekoisolariciresinol diglykosid (SDG), který je ve střevech pomocí střevní mikroflóry metabolizován na enterodiol a enterolakton, které jsou buď vyloučeny stolicí, nebo se vstřebají do krevního oběhu. Obsah SDG se pohybuje v rozmezí od 11,7 do 24,1 mg/g v odtučněné lněné mouce a od 6,1 až 13,3 mg/g v rozemletém lnu.

Studie prokázaly, že SDG dokáže zachytit volné radikály a chová se jako silný antioxidant a má evidentně protinádorovou aktivitu. Bylo také zjištěno, že hrají důležitou roli při snižování cholesterolu, hypertenze, diabetu a arteosklerózy. Chování lignanů závisí na hladinách estrogenového hormonu. Při normálních hladinách estrogenu v krvi vykazuje antagonistickou aktivitu, ale v postmenopauzální fázi, kdy je hladina estrogenu nízká, tak působí jako slabý estrogen. Svou slabou estrogenní aktivitou dokáže působit proti vzniku nádorů u typů rakoviny, která je spojená s hormonální aktivitou.

Význam fytoestrogenů ve výživě člověka

Jsou studie, které prokazují, že konzumace fytoestrogenů v přiměřených dávkách je pro člověka prospěšná.  Fytoestrogeny pomáhají snižovat cholesterol v krvi, působí příznivě proti diabetu, arteoskleróze, a hypertenzi. U žen po menopauze nahrazují fytoestrogeny chybějící estradiol a v přiměřených dávkách vedou ke snížení rizika kardiovaskulárních chorob a osteoporózy. Zkoumá se jejich vliv na protinádorové působení a je prokázána spojitost, že konzumaci fytoestrogenů se snižuje riziko karcinomu prsu a prostaty. Nesmíme ale zapomínat i na benefity, které nám přináší konzumace samotných potravin, které fytoestrogeny obsahují. Bývají totiž zdrojem kvalitních bílkoviny a tuků, vlákniny, minerálních látek a vitamínů.

Toxické účinky fytoestrogenů

Jak už bylo zmíněno, účinky fytoestrogenů na organismus se liší podle toho, zda se jedná o muže či ženy a zda jsou ženy v reprodukčním období, nebo již po menopauze.

Obecně dochází po konzumaci vysokých dávek u plodných žen k hypertrofii dělohy, mléčné žlázy, u mužů k feminizaci. Tyto změny jsou obvykle reverzibilní a mizí několik týdnů po přechodu na dietu, která neobsahuje  fytoestrogeny.

Stejně jako u jiných látek jako je alkohol nebo kofein existuje i u fytoestrogenů mnoho výhod a nevýhod. Spotřebitelé by si měli být vědomi, že především sója a len obsahují sloučeniny narušující endokrinní systém. Pro běžného spotřebitele není nutná nějaká panika, stejně tak jako si nelze myslet, že konzumace sójových nebo lněných výrobků vyléčí všechny vaše neduhy. Nicméně ženy, které jsou těhotné, kojící nebo plánují otěhotnět, by měly sójové potraviny a len konzumovat s opatrností a uvědomit si, že to nemusí být nejlepší volba pro jejich děti. Byla provedena celá řada studií na zvířatech, kdy potomci, kteří byli vystaveni vysokým hladinám fytoestrogenů vykazovali v dospělosti nějaké defekty, ať už metabolické nebo defekty spojené s endokrinním systémem.
Naopak pro starší jedince, zejména ty, které trápí vysoký cholesterol, může být konzumace sójových výrobků přínosná – mezi benefity patří třeba zlepšení zdraví kostí, zlepšení stavu kardiovaskulárního systému či snížení rizika karcinogeneze. Je klíčová umírněnost konzumace těchto výrobků a především začlenění skutečných potravin namísto doplňků stravy či potravin s přidaným sójovým proteinem.

Autoři: Mgr. Ing. Magdaléna Navrátilová, Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Zdroje:

Flaxseed—a potential functional food source, Kajla, P., Sharma, A., Sood, D.S., J.Food Sci Technol. 2015 Apr; 52(4): 1857–1871.

Fytoestrogeny v potravě a jejich ztah ke vzniku rakoviny prsu a pohlavních orgánů, Petra Čapková (2012)

https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76557.aspx  4.4.2019

https://www.bezpecnostpotravin.cz/fytoestrogeny-ve-vyzive-predstavuji-uzitek-nebo-riziko_1.aspx 4.4.2019

http://gyn.cz/tree.php?up=214 24.3.2019

Isoflavone content of infant formulas and the metabolic fate of these phytoestrogens in early life. Setchell KD. L. Zimmer-Nechemias, J. Cai, J.E. Heubi, Am. J. Clin. Nutr. 1998; 68:1453S.

Maternal flaxseed diet during lactation changes adrenal function in adult male rat offspring, Figueiredo, M.S.,  Santos da Conceicao, E.P., de Oliviera, E., Lisoboa, P.C. British Journal of Nutrition, 14 October 2015 , pp. 1046-1053

Pituitary-gonadal relations in infancy: patterns of serum gonadal steroid concentrations in man from birth to two years of age. Winter JSD, Hughes IA, Reyes FI, Faiman C., J. Clin. Endocrinol.Metabol. 1976; 42:679–686.

Sexual differentiation of the vertebrate brain: principles and mechanisms, Cooke B, Hegstrom CD, Villeneuve LS, Breedlove SM.  Front. Neuroendocrinol. 1998; 19:323–362.

The pros and cons of phytoestrogens, Patisaul, H.B., Jefferson, W., Front Neuroendocrinol (2010)

Toxikologie potravin – vybrané kapitoly, Modrá, H., Svobodová, Z., Široká, Z., Bláhová, J., (2014)

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4375225/