Nenápadné kompresní punčochy, léky na ředění krve, které mají často negativní účinky na zdraví a kondici jedince, mnoho vedlejších účinků a vyřazení z jídelníčku většinu zeleniny a mnoho zdraví prospěšných potravin, jako třeba kysané produkty. Tohle a mnoho dalšího je „daň“ za to, kdy pacient přežije trombotický stav. Jak vzniká a lze se tohoto onemocnění vyvarovat? Cévní onemocnění je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Koronární trombóza, plicní embolie a onemocnění periferních cév tvoří příčinu poloviny všech úmrtí. Původcem těchto stavů jsou krevní sraženiny nebo shluky zbytků stěn žil či cév, které strh proud krve a které zablokovaly nějakou z důležitých krevních …
Kolem fytoestrogenů v potravinách bývají hodně bouřlivé diskuze. Někdo je neřeší nebo v nich vidí benefity, jiní se jim vyhýbají a potraviny, které je obsahují, tak raději vůbec nekonzumují. Nicméně toto je problematika, která rozhodně není černobílá a je trochu náročnější ji správně pochopit. V následujícím článku se budeme zabývat fytoestrogeny přirozeně se vyskytujícími v potravinách a jejich vlivem na člověka. Jedná se o složité látky, které se běžně vyskytují v přírodě a jejich forma není stálá – to znamená, že se mohou při trávení, fermentaci a vstřebávání změnit na jiné chemické sloučeniny, které můžou mít nevýznamný, nebo naopak silnější účinek na organismus.
Velmi důležitá je terminologie. Takže si pojďme vysvětlit, co je co.
FYTOESTROGENY – přirozeně se vyskytující látky rostlinného původu, které mají podobný účinek jako estradiol. I když nemají chemickou strukturu steroidů, tak přesto mají schopnost aktivovat estrogenní receptory. Jejich vliv na estrogenních receptorech je ale mnohem slabší než v případě přirozeného estradiolu. V rostlinách je jejich funkcí ochrana před mikroorganismy a živočišnými škůdci. Vyskytují se v mnoha druzích rostlin (jetel, hrách, fazole, vojtěška, obiloviny, jablka, třešně, kokosové ořechy, arašídy, mrkev, petržel, brambory, česnek aj.), nejvyšší koncentrace se objevují v sóji. Fytoestrogeny jsou často dobrými antioxidanty a protizánětlivými činidly (zvláště genistein a resveratrol).
Jód je jedním z nejdůležitějších minerálů a jeho jedinečnost spočívá v tom, že se jako jediný minerál stává součástí hormonů štítné žlázy, konkrétně T3 (Trijódtyronin) a T4 (tyroxin či tetrajódtyronin).
Jód patří k životně důležitým stopovým prvkům, které člověk potřebuje v každém věku. Jak jsem zmínila, je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které řídí v každé buňce přeměnu základních živin na dostatečné množství energie pro její růst, existenci a funkci. Zajišťuje tak správný vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů.
Je jedním z nejdůležitějších mikroživin v období těhotenství a nezbytný také pro novorozence a kojence. Jeho nedostatek v těhotenství je spojen s nedostatečným rozvojem, a to právě mozku.
V tomto článku jsem se hlavně zaměřila na deficit jódu, kdo jim může trpět, jak hladiny jódu testovat, jak ho doplnit z přirozených potravin a také doplňků, pokud je potřeba.
Kde jód najdeme, kolik ho potřebujeme a kdo může trpět jeho nedostatkem?
Zřejmě každý z nás v životě zažil ten pocit, kdy prostě ne, a ne a nejde to… Mnozí zácpou trpí převážně, když změní místo, cestují, mají větší stres. Jaké ale mohou být další příčiny pro ty z vás, kteří zácpami trpí pravidelně, aniž by výrazněji měnili svůj režim?
Nejprve si řekněme, jak často bychom se měli denně vyprazdňovat. Ideálně 2x denně, ale minimum je 1x denně. V tomto článku má kolegyně Žaneta Kremsa krásně shrnuje, jak by stolice měla vypadat. Podoba stolice je jedním z hlavních ukazatelů, které používáme s našimi klienty. Tak jak se vyšetřuje krev, moč, tak bychom měli brát v úvahu stav naší stolice. Nemusíme hned dělat detailní rozbor, opravdu někdy postačí zjistit základní parametry (konzistence, barva, četnost, odér).
Jsme vůbec lidé? Živočišné druhy v přírodě se mimojiné determinují dle pro ně typického druhově specifického DNA. Stejně tak člověk. Ale co když vám řeknu, že pokud bychom podrobili vaše tělo analýze DNA, zjistili bychom, že 99% by nebylo lidské!
Tak kdo vlastně jsme?
Ano, celková porce lidského DNA ve vašem těle je pouze 1%. 99% je původu mikrobiálního. Jste v šoku? Nedovedete si to představit? To není vše. Náš organismus obsahuje trilióny buněk, ale jen 10% z nich jsou lidské. Znovu těžko představitelné, že 90% vašich buněk tvoří buňky mikrobiální.
Zapomenutý orgán.
Co jsou zač tyto mikroskopické organismy a kde se nacházejí. Žijí s námi od počátku naší evoluce, vyvíjí se tělo na tělo s námi a naprostá většina se nachází v našem trávicím traktu, od úst až po konečník. Jsou ale také na všech sliznicích – dýchacích cest, močových cest, jsou na kůži, v gynekologické oblasti, celkem tvoří masu až o 2kg
Jednoho dne zjistíte, že se cítíte velice unaveni, nebo začnete bez důvodu přibírat na váze, nebo naopak hubnout, občas vám začne bušit srdce jako o závod, začnou vám padat více vlasy, začnete mít průjmy, nebo zácpy, nejste schopni se zahřát, nohy a ruce stále studené, nejde se vám tolik soustředit, více se potíte, špatně spíte, zažíváte poruchy nálad, úzkosti, deprese, ženy mohou zaznamenat poruchy menstruačního cyklu, kvasinkové infekce, dokonce potíže s otěhotněním.
Některé tyto symptomy vám mohou být povědomé a ano, jsou značně nespecifické a mohou být způsobeny řadou příčin, ale co když je také všechny jedna příčina propojuje?
Zásilkový systém.
Naše tělo je dokonale fungují biologický stroj, od jednotlivých buněk, přes orgány, celé soustavy až po organismus jako celistvý systém. Aby všechny buňky a tím také orgány věděli co mají dělat a v jaké intenzitě, potřebují k tomu pravidelně dostávat správné informace. Je to stejné jako kdysi byli zasílány telegramy s instrukcemi, dnes skrze emaily a esemesky. Takovýmto systémem je v našem těle hormonální systém, který je tvořen žlázami s vnitřní sekrecí, tedy orgány produkujícími hormony. Hormony pak putují krví k adresátovi, aby mu předali důležitou zprávu, co má vykonat.