Mikrobiom dutiny ústní

Určitě víte, že ve funkční medicíně je pojem střevní mikrobiom velmi často skloňovaný a jeho stav má zásadní vliv na zdraví organismu. Ale střeva nejsou jedinou částí těla, kde se nacházejí symbiotické nebo patogenní bakterie. Měli bychom pozapomenout i na další opravdu velmi rozmanitou mikroflóru, kterou najdeme v naší dutině ústní a která má taktéž vliv na naše zdraví.

Mikroorganismy, které se nacházejí v ústech jsou velmi důležité. Stejně jako u střev platí, že některé bakterie jsou nám prospěšné, jiné nikoliv a existují i takové, které mohou být příčinou různých zdravotních obtíží a onemocnění. Bakterie z dutiny ústní se mohou šířit dále do organismu a některé z nich mohou být spojovány s řadou systémových onemocnění. Do trávícího traktu se dostávají společně s jídlem a nápoji, které konzumujeme a prostřednictvím slin, které produkujeme a polykáme. Nejedná se přitom o zanedbatelné množství, denně vyprodukujeme zhruba 1 litr slin, někdy i více. Obecně sice platí, že bakteriím, které kolonizují dutinu ústní, se dále v trávicím traktu moc nedaří přežívat a množit se, nicméně u pacientů, kteří trpí vážnými nemocemi jako jsou například zánětlivé onemocnění střev, HIV infekce, cirhóza jater či rakovina tlustého střeva, byla zjištěna zvýšená množství těchto bakterií ve střevech.

Bakterie osidlují člověka ihned při narození. Od té chvíle jsme v kontaktu s bakteriemi nepřetržitě a máme je všude tam, kde je naše tělo v jakémkoliv kontaktu s okolním prostředím. Samozřejmě na kůži, v nose, v ústech, v uších, na vnějších pohlavních orgánech, v pochvě a samozřejmě i v trávicím traktu. U novorozenců dochází k osídlení zejména díky mezilidskému kontaktu, ale i kontaktu s různými předměty (oblečení, hračky, dečky a podobně). V takovémto vyvíjejícím se „ekosystému“ může snadněji dojít ke kolonizaci nevhodnými a potencionálně škodlivými bakteriemi. V ústech miminka probíhá osídlení bakteriemi v prvních měsících života pouze na sliznicích, čímž se zužuje spektrum bakterií, které mohou tyto povrchy osídlit. Sliznice se totiž umí bránit pomocí imunitní reakce a tělo tak může potencionálně škodlivé bakterie zlikvidovat. Později, až se objeví zoubky, rozšíří se spektrum kolonizujících bakterií a jejich možná plocha života. Zuby nabízejí mnoho výklenků a míst, kde mikroorganismy mohou poměrně nerušeně žít a množit se. Bakterie v dutině ústní ulpívají nejenom přímo na površích v ústní dutině, ale i na sobě navzájem a vytváří takzvaná „multigenerická“ společenství. To znamená, že se takovéto bakterie navzájem ovlivňují a stabilita jednoho druhu závisí na stabilitě jiného a naopak. Jednotlivé druhy bakterií mezi spolu interagují, stejně tak se svým hostitelem a ovlivňují celkovou rovnováhu mikroflóry a prosperitu organismu hostitele. Mohou zapříčit vznik různých patologických stavů. Například kmen Streptococcus mitis biovar 1 může prostřednictvím stimulace imunitního systému narušit lokální imunitní bariéru sliznic a vyvolat například atopické ekzémy, k čemuž dochází zejména u dětí.

Vrátíme-li se ještě k narození, tak děti, které jsou porozeny vaginálně jsou vystaveny mikroorganismům z porodních cest matky, kdežto miminka, které se narodila pomocí císařského řezu se rodí do více sterilního prostředí. To se kromě jiného odráží i do odlišného spektra mikroorganismů a jejich množství, které se nachází v ústních dutinách těchto dětí.

Komenzální, neboli původní či správná, mikroflóra v ústech je bariérou vůči možné kolonizaci patogenních bakterií. I přesto některé druhy, které patří mezi komenzální, mohou způsobit infekce a potíže. K tomu dochází zejména když dojde k jejich přemnožení. Nejčastější bakteriální infekce v ústech jsou zubní kazy a periodontální onemocnění, dále se mohou některé mikroorganismy z dutiny ústní podílet na infektech v horní částí těla, jako jsou záněty uší, záněty dutin (sinusitidy), různé abscesy či aspirační pneumonie.

Složení ústního mikrobiomu je v průběhu života utvářeno mnoho faktory. Jde zejména o:
• genetické predispozice hostitele,
• přenos bakterií z matky a okolí,
• stravovací návyky,
• kvalita prováděné ústní hygieny,
• užívané léky.

Genetiku nemáme šanci ovlivnit, prvotní osídlení mikroorganismy se však do určité míry formovat dá. Nicméně je to poměrně složité téma, jemuž se můžeme podrobněji věnovat někdy příště. Případně se můžete podívat na záznam z našeho workshopu: Zdraví zubů a jak řešit zubní kazy bez vrtání. V tomto článku vám chci zejména ukázat body, které můžeme jednoduše a účinně pozitivně ovlivnit.

Ústní hygiena

Správný způsob čištění zubů a výběr vhodných pomůcek, jako je zubní kartáček, mezizubní kartáčky a nitě, by vám měl poradit váš dentální hygienik. Existují sice obecná doporučení, ale konkrétní poradenství je lepší. Platí to i pro děti, u kterých je důležité vytvořit správné návyky. Velmi důležitá je ale i péče o zubní kartáčky a další pomůcky, které vkládáme do úst, protože si je sami kontaminujeme řadou mikroorganismů. Z těchto nástrojů se tak stávají v podstatě rezervoáry různých bakterií, z nichž některé mohou být potencionálně patogenní a které si zanášíme si do úst pravidelně znovu a znovu.

Správně vybrat zubní pastu také není jednoduchý úkol. Běžně dostupné zubní pasty obsahují často antibakteriální složky, jako je například fluorid sodný. Tyto látky likvidují téměř veškerou mikroflóru v ústech, ať už se jedná o symbiotické bakterie či ty, které způsobují zubní kámen, zubní kazy a další problémy. Alternativou jsou zubní pasty s různými bylinnými přísadami, které sice snižují počty bakterií, ale nedecimují ústní mikroflóru tak, jako třeba právě fluorid sodný. Navíc obsahují látky, které naopak podporují růst mikroorganismů podporujících zdraví ústní dutiny. Velmi podobně je to i u různých ústních vod a podobných přípravků, které slouží k dezinfekci ústní dutiny. Kromě toho, že likvidují významné množství bakterií v dutině ústní, mohou snižovat i produkci slin a jejich pH. A právě málo slin a jejich nízké pH jsou spojovány se zubním kazem.

Doporučuji vybírat takové zubní pasty, ústní vody a podobné přípravky, které nemají vyloženě dezinfekční účinky, ale tlumí růst patogenů a podporují zdravou ústní mikroflóru. Mohou obsahovat i přímo probiotické složky či proteiny, které podporují růst prospěšných bakterií.

Strava

Příjem makroživin i mikronutrientů má dopad jak na sliznici dutiny ústní, tak i na tvrdé zubní tkáně. Vyvážená strava s dostatkem bílkovin, správných tuků, vitamínů a minerálních látek je klíčem k tomu, aby se mohla vyvinout odolná zubní sklovina. Jde především o vitamíny rozpustné v tucích A, D, E a K, minerály vápník, hořčík a fosfor. V těhotenství doporučuji doplňovat vitamíny D a K2 společně s vápníkem. Je vhodnější užívat přírodní produkty než synteticky vyráběné doplňky stravy. Dostatek i nedostatek správných živin ovlivňuje i ústní mikrobiom.

Pokud chcete vědět, které potraviny konzumovat a na které si dát pozor, tak si nejdříve odpovíme na otázku: „Jak vzniká zubní kaz?“
Zubní kaz je způsoben bakteriemi, které metabolizují sacharidy za vzniku kyselin. Pokud se kyselé (nízké) pH v dutině ústní dostane pod kritickou hodnotu 5,5, začíná docházet k demineralizaci zubní skloviny, která má za následek v krajním případě až destrukci zubu.

V tomto případě platí, že čím jednodušší sacharidy, tím snadnější „potravou“ pro mikroorganismy jsou. Jedná se zejména o mono- a disacharidy, jako je třeba fruktóza, sacharóza (cukr) nebo laktóza. Složitější polysacharidy, jako například vláknina, se v ústech nerozštěpí na monosacharidové jednotky, které by mohly být „potravou“ pro bakterie způsobující zubní kazy. Pozor i na různé ovocné šťávy, smoothies a kyselé ovoce. Je vhodné pH v ústech co nejrychleji zneutralizovat. Toho můžeme dosáhnout třeba vypláchnutím úst obyčejnou vodou. Nezapomínejme ale, že kyselé prostředí v ústech zmírňuje i produkce slin, kterou stimulujeme žvýkáním. Je proto vhodné používat například žvýkačky s xylitolem. Xylitol je alkoholový cukr, který slouží často jako „umělé sladidlo“, které má v přiměřeném množství velmi pozitivní vliv na ústní mikrobiom a působí jako prebiotikum pro bakterie v dutině ústní. Bývá často i jednou ze složek zubních past či přípravků pro ústní hygienu.

Doslova šedou zónou je z pohledů mnoha lékařů i rodičů kojení dětí, které již mají zoubky. Bohužel se zcela běžně můžeme se setkat s názory a doporučeními, že kojení dětí starších 6 ti měsíců není vhodné právě skrz zvýšené riziko kazivosti zubů. Jedná se zejména o kojení v noci, kdy není reálná možnost po každém přisátí dítěti vyčistit zoubky. Když se na problematiku kojení podíváme ale z jiného úhlu, tak případná vyšší kazivost zubů je pouze jeden jediný negativní efekt, které kojení pro dítě má. Zdravotní benefity mateřského mléka a kontakt s matkou jsou velmi zásadní a nenahraditelné. Také ale platí i to, že pokud už od narození budeme dbát na to, aby mělo dítě v ústech takovou mikroflóru, která škodlivým bakteriím nedovolí se množit a bude dbát na to, aby byla zubní sklovina v co nejlepším stavu, je možné zubním kazům předejít.

Léky a další chemické látky

Léčiva, které působí antimikrobiálně, mají vliv i na ústní mikroflóru. Vystavení organismu antibiotikům ovlivňuje kvalitu kolonizujících bakterií, nejenom ve střevech, ale i v ústech. Pokud jsme tedy nuceni užívat antibiotická léčiva, je vhodné v tu chvíli dbát na to, abychom pravidelně používali i přípravky na udržení správné ústní mikroflóry a nekonzumovali potraviny a nápoje, které podporují růst patogenů.

V minulosti se hojně, zejména u dětí, používaly širokospektrální tetracyklinová antibiotika. Bohužel měly negativní účinek na zubní sklovinu, kterou ničily a způsobovaly na ní tmavé fleky. Dnes už se tato léčiva používají spíše vzácně, ve specifických případech.

Je velmi důležité číst příbalové letáky léků a zjistit si jejich nežádoucí účinky. Pokud některé léky mohou způsobovat demineralizaci zubní skloviny, je třeba řešit s ošetřujícím lékařem, zda není jiná vhodnější alternativa. Pokud neexistuje, tak by vám lékař měl poradit, co v konkrétním případě můžete dělat pro zmírnění negativního vlivu léků na zuby.
Také nesmíme opomenout i to, že rovnovážné prostředí ústního mikrobiomu narušuje i řada pesticidů, chemikálií nebo chlorovaná voda.

LITERÁRNÍ ZDROJE

1. STRAND, Jocelyn. Oral Microbiome and the impacts on systemic health. Functional Medicine University [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné z: https://www.functionalmedicineuniversity.com/members/1343.cfm
2. SEDGHI, Lea, Vincent DIMASSA, Anthony HARRINGTON, Susan V. LYNCH a Yvonne L. KAPILA. The oral microbiome: Role of key organisms and complex networks in oral health and disease. Periodontology 2000 [online]. 2021, 87(1), 107-131. ISSN 0906-6713. DOI: 10.1111/prd.12393 [GoogleScholar] [PubMed]
3. KAAN, A. M. (Marije), Dono KAHHAROVA, Egija ZAURA, M. CURTIS a R. DARVEAU. Acquisition and establishment of the oral microbiota. Periodontology 2000 [online]. 2021, 86(1), 123-141. ISSN 0906-6713. DOI: 10.1111/prd.12366 [GoogleScholar] [PubMed]
4. KÖNÖNEN, Eija. Development of oral bacterial flora in young children. Annals of Medicine [online]. 2009, 32(2), 107-112. ISSN 0785-3890. DOI: 10.3109/07853890009011759 [GoogleScholar] [PubMed]
5. OLSEN, Ingar a Kazuhisa YAMAZAKI. Can oral bacteria affect the microbiome of the gut?. Journal of Oral Microbiology [online]. 2019, 11(1). ISSN 2000-2297. DOI: 10.1080/20002297.2019.1586422 [PubMed]
6. TUOMINEN, Heidi a Jaana RAUTAVA. Oral Microbiota and Cancer Development. Pathobiology [online]. 2021, 88(2), 116-126. ISSN 1015-2008. DOI: 10.1159/000510979 [GoogleScholar] [PubMed]
7. GONDIVKAR, Shailesh M., Amol R. GADBAIL, Rima S. GONDIVKAR, Sachin C. SARODE, Gargi S. SARODE, Shankargouda PATIL a Kamran H. AWAN. Nutrition and oral health. Disease-a-Month [online]. 2019, 65(6), 147-154. ISSN 00115029. DOI: 10.1016/j.disamonth.2018.09.009 [GoogleScholar] [PubMed]
8. VALENZUELA, Maria Josefina, Beverley WATERHOUSE, Vishal R AGGARWAL, Karen BLOOR a Tim DORAN. Effect of sugar-sweetened beverages on oral health: a systematic review and meta-analysis. European Journal of Public Health [online]. 2021, 31(1), 122-129. ISSN 1101-1262. DOI: 10.1093/eurpub/ckaa147 [GoogleScholar] [PubMed]
9. PERES, K.G., B.W. CHAFFEE, C.A. FELDENS, C. FLORES-MIR, P. MOYNIHAN a A. RUGG-GUNN. Breastfeeding and Oral Health: Evidence and Methodological Challenges. Journal of Dental Research [online]. 2017, 97(3), 251-258. ISSN 0022-0345. DOI: 10.1177/0022034517738925 [GoogleScholar] [PubMed]
10. SÖDERLING, Eva a Kaisu PIENIHÄKKINEN. Effects of xylitol and erythritol consumption on mutans streptococci and the oral microbiota: a systematic review. Acta Odontologica Scandinavica [online]. 2020, 78(8), 599-608. ISSN 0001-6357. DOI: 10.1080/00016357.2020.1788721 [GoogleScholar] [PubMed]