Ovlivňují toxické vztahy naše zdraví?

Rovnováha mezi tělem, myslí a duší definuje naše zdraví. Pro udržení optimálního a dlouhodobého zdraví bychom se o tyto pilíře měli starat co nejlépe. Mnoho z nás si však neuvědomuje, že to není pouze o kvalitní stravě, pohybu a spánku.. Toxické zatížení včetně toxických vztahů má velký vliv na naši imunitu a celkové zdraví.

I přesto, že nás moderní technologie dokáží propojit z různých koutů světa, tak se v dnešní době cítíme izolovanější než kdy jindy. Mnoho lidí se stěhuje z místa na místo, vychovává své děti daleko od rodiny, nežije v komunitách či sdílí nepřátelské vztahy se sousedy. Lidé již neudržují takové vztahy s ostatními lidmi, jako tomu bylo dříve. Narozdíl od toho se mnohdy obklopujeme lidmi a vytváříme vztahy pro nás toxické. A k tomu všemu mnoho z nás tráví většinu času přilepení k obrazovce, bez jakéhokoliv náznaku života s našimi blízkými v realitě.

Pocit samoty a nedostatek blízkých vztahů je jednou z proměnou ovlivňující naše zdraví více než si myslíme. Jedna ze studií dokonce ukazuje, že sociálně izolovaní lidé mají vyšší riziko chronických onemocnění a smrti (tito lidé byli celkově zdraví, nekouřili a nepili alkohol).¹

Pojďme si připomenout, jak vypadal typický den našich předků.. Naši předkové žili v rámci větší skupiny lidí, kmenu či rodiny, nikoli sami či v rodinném domě. Jejich dny zahrnovaly spoustu odpočinku, spoustu interakce s ostatními lidmi a také mírnou aktivitu (lov kořisti či únik před predátorem).

Tento životní styl našich předků s vyhrazeným časem na odpočinek a přerušovanými krátkými okamžiky stresu, nastavoval jakousi životí rovnováhu. Rovnováhu mezi reakcemi „bojuj nebo uteč” a „odpočinku a trávení”.

Spouštěčem reakce „bojuj nebo uteč” je stres, který aktivuje náš sympatický nervový systém, což umožní prokrvení svalů, plic a dalších životně důležitých oblastí. Díky tomu získáme příval energie a hormonů, které pomáhají se vypořádat s jakoukoliv hrozbou.

Naproti tomu během reakce „odpočinku a trávení” je aktivován parasympatický systém, který má opačné účinky na tělo. Zpomaluje dýchání a srdeční frekvenci, snižuje krevní tlak, umožňuje průtok krve do kůže, reprodukčních orgánů a trávicího traktu, a snižuje produkci stresových hormonů.

Bez této rovnováhy mezi sympatickou a parasympatickou reakcí, bez možnosti odpočívat a trávit čas s našimi přáteli a blízkými, naše těla zůstávají v neustálém stavu připravenosti na boj nebo útěk. Tento stav pak vede k chronickému stresu a může mít neblahé účinky na naše zdraví.

Propojení s lidmi, čas na odpočinek a trávení pomáhá vstoupit do parasympatického stavu a pomáhá zvládat stres dříve, než se vymkne kontrole.

Není zcela pochopeno, jak přesně vztahy tak dramaticky ovlivňují naše zdraví. Je však zřejmé, že přístup k emocionální podpoře od blízkých přátel či rodiny pomáhá tlumit dopad chronického stresu. Avšak víme, že tento pocit propojení má blahodárný vliv na naši náladu a chování, což s sebou nese řadu fyziologických výhod.
Avšak pokud chceme být zdraví a podpořit rovnováhu autonomního nervového systému (parasympatikus x sympatikus), pak je více než zřejmé, že pozitivní vztahy s ostatními lidmi jsou jednou z hlavních proměnných.

Sociální podpora od ostatních lidí zlepšuje endokrinní, imunitní, kardiovaskulární a duševní zdraví a zvyšuje dlouhověkost.²

Jak socializace ovlivňuje hormony a hormony ovlivňují vztahy?

Pocity zamilovanosti, láska, pocit vděčnosti, autenticita, pocity štěstí či důvěra. Všechny tyto pocity spolu souvisí a jsou ovlivněny produkcí hormonů v našem těle. Vznikají na popud nervové a endokrinní aktivity spojené s pohlavními hormony, a dále
serotoninem, dopaminem, oxytocinem a kortizolem.⁵

Pocity zamilovanosti ovlivňují a jsou ovlivňovány hormonem štěstí, serotoninem. Serotonin je bioaktivní látkou, která je přenašečem nervových vzruchů v centrálním nervovém systému, díky čemuž ovlivňuje psychický stav i naši náladu.

Jeden z výzkumů poukazuje na to, že nízké hladiny serotoninu způsobují nejen deprese, poruchy spánku a podrážděnost, ale i agresivní chování vedoucí k hádkám.³

To znamená, že změna hladin serotoninu může významně ovlivnit mezilidské chování, avšak i vzájemné vztahy mohou mít významný vliv na produkci serotoninu.

Je zajímavé, že vliv lásky na sekreci tohoto hormonu je závislý na pohlaví. Jedna ze studií uvádí, že zatímco u mužů se hladiny serotoninu při milostném vztahu snižují, u žen se hladiny serotoninu zvyšují.⁴

Je serotonin důležitější než oxytocin?

Prvním hormonem, o kterém téměř každý již slyšel je oxytocin neboli “mazlící hormon”, který je důležitým hráčem při budování vztahů, vazeb, ale i dotyku a sexu. Avšak tento zajímavý hormon si přiblížíme jindy. Pojďme se vrátit k serotoninu a ukázat si, jak opravdu vše souvisí se vším…

Výše jsme si popsali jaké může mít serotonin vliv na mezilidské vztahy. Avšak fyziologie tohoto hormonu je mnohem zajímavější. S tímto hormonem totiž souvisí dvě další důležité látky, a to L-tryptofan a melatonin.

L-tryptofan je prekurzorem serotoninu, hormonu štěstí. Na něž se přeměňuje v krevním oběhu. Konkrétně tak, že se přes mozkovou bariéru dostane do mozku, kde se za účasti pyridoxinu (vitamínu B6) přemění na výše zmíněný serotonin.

Nedostatek serotoninu v organismu může být zapříčiněn nejen nedostatečnou sociální interakcí či láskou, ale i nedostatečným příjmem tryptofanu z potravy či jeho špatným vstřebáváním. Jelikož 95% serotoninu se nachází ve střevě.

Množství aminokyseliny tryptofanu má též neméně významnou roli v metabolismu velmi důležitého hormonu, melatoninu. Právě melatonin je antioxidant, který ovlivňuje naše biologické rytmy, cyklus spánku, kvalitu spánku, snižuje hladinu kortizolu v organismu, pomáhá imunitnímu systému v boji s infekcemi, ale chrání i mozek před záněty.

Díky provázaným účinkům a reakcím serotoninu si můžeme uvědomit, jak spolu všechny zdravotní pilíře souvisí navzájem. Serotonin souvisí jak s plnohodnotnými vztahy, pocity štěstí, ale i s plnohodnotnou stravou a kvalitním spánkem.

Vše je propojeno se vším. Zdraví, o které tak usilujeme nestojí pouze na jednom pilíři, jako je zdravá a vyvážená strava. Je třeba dbát o své tělo ze všech stránek a především se obklopovat lidmi, kteří sdílí naše radosti a neberou nám pouze energii.

<sup>1. Cacioppo JT, Hawkley LC, Crawford LE, Ernst JM, Burleson MH, Kowalewski RB, Malarkey WB, Van Cauter E, Berntson GG. Loneliness and health: potential mechanisms. Psychosom Med. 2002 May-Jun;64(3):407-17. doi: 10.1097/00006842-200205000-00005. PMID: 12021415.
2. Uchino BN. Social support and health: a review of physiological processes potentially underlying links to disease outcomes. J Behav Med. 2006 Aug;29(4):377-87. doi: 10.1007/s10865-006-9056-5. Epub 2006 Jun 7. PMID: 16758315.
3. Crockett MJ. The neurochemistry of fairness: clarifying the link between serotonin and prosocial behavior. Ann N Y Acad Sci. 2009 Jun;1167:76-86. doi: 10.1111/j.1749-6632.2009.04506.x. PMID: 19580555.
4. Langeslag, S. J., van der Veen, F. M., & Fekkes, D. (2012). Blood levels of serotonin are differentially affected by romantic love in men and women. Journal of Psychophysiology, 26, 92-98.
5. Bode A, Kushnick G. Proximate and Ultimate Perspectives on Romantic Love [published correction appears in Front Psychol. 2021 Jun 24;12:694913]. Front Psychol. 2021;12:573123. Published 2021 Apr 12. doi:10.3389/fpsyg.2021.573123</sup>