Pylová sezóna za dveřmi, jak se vyhnout plnému nosu.

Také se každé jaro potýkáte s ucpaným nosem, nateklými a rudými oči, rýmou, kýcháním či kašlem? Zatímco se vaši blízcí radují z teplého počasí a barevných rozkvetlých stromů, vaše tělo je bombardováno náporem alergenů a vy myslíte pouze na jedno – alergie, rychle pryč.

V České republice trpí alergiemi přes 2 miliony lidí a v USA jsou alergie dokonce 6. nejčastější příčinou chronických onemocnění. Právě alergická a atopická onemocnění v důsledku imunologického problému zvyšují zánětlivou zátěž a vystavují tak organismus dalším onemocněním.

Pokud jste jeden z  alergiků, pak vám jsou určitě velmi známá antihistaminika, steroidní inhalátory a nosních spreje, či inhibitory leukotrienů, které poskytují okamžitou úlevu od příznaků. Avšak ty nejsou dlouhodobým řešením. A pokud je člověk alergií opravdu těžce zasažen, rýma se může vyvinout v infekci dutin (přesněji rinosinusitidu) s následnou antibiotickou léčbou.

Škody způsobené opakovaným užíváním steroidů a antibiotik jsou nám velice známé. Jedná se o narušení nám velice vzácného a jemného mikrobiálního ekosystému a další poškození ochranných bariér (ať už se jedná o střeva, plíce, nosohltan či pokožku).

Co ovlivňuje náchylnost k alergiím? 

Výzkum naznačuje, že imunoglobulin E (IgE) je hlavním mediátorem, který způsobuje přecitlivělost u některých atopických onemocnění, které se vyvíjejí v průběhu dětství a puberty.1 Přesněji řečeno imunitní odpověď Th-2, která je založena na pomocných lymfocytech reaguje na nejrůznější faktory (například z vnějšího prostředí) a aktivuje protilátky IgE, granulocyty a způsobuje další příznaky, jako je například tvorba hlenu a edém.

Alergie jsou způsobeny nejrůznějšími faktory. Genetické faktory nám ovlivňují citlivost a míru příznaků, avšak environmentální faktory hrají také důležitou roli. Právě environmentální faktory jsou ty, které se týkají našeho životního stylu a můžeme je ovlivnit.

Většina faktorů životního prostředí a životního stylu ovlivňuje tvorbu různorodé mikroflóry, která kolonizuje střevní trakt a kůži. Právě tyto bakterie žijící v našem a na našem organismu mají podstatný vliv na utváření imunitních odpovědí při rozvoji alergií._2,3,4

Výzkum ukazuje, že střevní dysbióza v raném dětství může být spojena se zvýšeným rizikem rozvoje astmatu v pozdějším věku._4,5

Podpora zdravého mikrobiomu je základním kamenem funkční medicíny a je nezbytná pro posílení imunitních reakcí a zlepšení celkového zdraví. Na podporu střev se zaměřujeme i v 5-R protokolu na sennou rýmu. Ve fázi Osidlování je normalizována rovnováha bakteriálního uskupení v našich střevech.

• dostatečným množstvím vlákniny – konzumace nestravitelné vlákniny, která  pomáhá  udržovat bariéru střevní sliznice a zabránit tak propustnosti střev, jelikož tato vláknina je ve střevech fermentována za vzniku mastných kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které tento proces iniciují.
• fermentované potraviny ve stravě (pozor na množství histaminu)
• zařazením specifických probiotik

Avšak střevo nemůžeme začít léčit pokud je vystaveno toxinům a problematickým látkám, které ho zatěžují. Proto je důležité nejdříve začít s eliminační fází, ve které jsou odstraněny ze stravy nejen problematické potraviny, ale i lepek, mléko, cukr a zpracované potraviny.V této fázi také doporučujeme test střevního mikrobiomu, který každému alergikovy usnadní průchod eliminační dietou, umožní vhled do jeho unikátního střevního mikrobiomu a ukáže případné neduhy, jako je střevní propustnost, parazitární zátěž, množství bakteriálních kmenů a další.

Neméně důležitou částí částí 5-R protokolu je fáze, ve které je poskytnuta podpora pro střevní výstelku. A to například pomocí kostních vývarů, L-Glutaminu či kolagenu, nebo Reishi a Cordycepsem.

Mnoho lidí tyto doplňky stravy či vyšší množství vlákniny zařadí do svého jídelníčku, ale i přesto se příznaky alergií či jiných potíží nezlepší. Důvodem je přeskočení prvních dvou klíčových fází protokolu. Pokud jsou tyto fáze vynechány, pak je fáze opravy zbytečná. Nesmíme tedy zapomenout, že fázemi 5-R protokolu je nutné si projít postupně a pod vedením odborníka například z  IFMV. 

Proč alergie řešit již teď, když sezóna zatím nezačala? 

Jak jsme již zmínili pro správnou funkci imunitního systému je třeba zaléčit střeva. Každý krok a každá fáze chce trpělivost a rovnováhu. Nic není hned a pokud opravdu chcete jít důsledně krůček po krůčku, pak je třeba začít již teď – několik měsíců před pylovou sezonou.

Avšak alergie v současné době nejsou pouze ty na pyl či jiné látky, které nám způsobují rýmu a kýchání. Mnoho z nás se v dnešní době potýká s alergiemi na potraviny.

Dle studie z roku 2017 má přibližně 4% dospělých lidí potravinové alergie.₁

Jak se Jak se liší potravinová alergie od senzitivity a intolerance? 

Alergie jsou nepřiměřenými reakcemi imunitního systému na určité látky. Při takovéto reakci žírné buňky a bazofilní leukocyty začnou produkovat určité látky – histamin, prostaglandiny, cytokiny a další.

Sledovaným markerem pro rozpoznání alergie jsou protilátky IgE. Avšak většina lidí je schopna identifikovat své potravinové alergie bez pomocí lékaře či testování, jelikož se příznaky objeví vždy po konzumaci dané potraviny.

Potravinové intolerance a senzitivity jsou mnohem častější než alergie. Potravinové intolerance se vyskytují až u 15-20% populace.

Potravinové intolerance mohou nejčastěji zapříčinit trávicí potíže, avšak narozdíl od alergií nemají co dočinění s imunologickými reakcemi našeho těla.

Při intolerancích konzumovaná potravina není dobře natrávena a začne fermentovat ve střevě. Příčinou může být například nedostatek enzymů laktázy, která rozkládá cukr laktózu (což je primární cukr vyskytující se v mléce). Řešením pak může být eliminační dieta či doplnění specifických enzymů.

Potravinová senzitivita je také nazývána jako pozdní potravinová alergie, a to proto, že se může projevovat od 45 minut až po několik dní po konzumaci určité potraviny. A zároveň může zasahovat mnoho orgánových soustav.

Ve většině případů potravinové senzitivity nejsou vůbec diagnostikované, jelikož jsou velmi těžce rozpoznatelné. Lze je identifikovat pomocí laboratorních testů z krve, přičemž je sledováno více markerů, nejběžnějším je  IgG.

Ať už vás trápí sezónní alergie, potravinová senzitivita či intolerance, nenechávejte své tělo trpět. Připravili jsme pro vás skvělý online seminář 5R protokol, který se detailně zaměřuje na jednotlivé fáze a vhodné typy eliminačních diet, které se v protokolu používají. Avšak můžete se svěřit i do rukou našich zkušených odborníků, kteří vám velmi rádi pomohou.

<sub>1. Acker WW, Plasek JM, Blumenthal KG, et al. Prevalence of food allergies and intolerances documented in electronic health records. J Allergy Clin Immunol. 2017;140(6):1587-1591.e1. doi:1016/j.jaci.2017.04.006
2. Hill DA, Spergel JM. The atopic march: critical evidence and clinical relevance. Ann Allergy Asthma Immunol. 2018;120(2):131-137. doi:1016/j.anai.2017.10.037
3. Renz H, Skevaki C. Early life microbial exposures and allergy risks: opportunities for prevention. Nat Rev Immunol. Published online September 11, 2020. doi:1038/s41577-020-00420-y
4. Kemter AM, Nagler CR. Influences on allergic mechanisms through gut, lung, and skin microbiome exposures. J Clin Invest. 2019;129(4):1483-1492. doi:1172/JCI124610
5. Arrieta MC, Stiemsma LT, Dimitriu PA, et al. Early infancy microbial and metabolic alterations affect risk of childhood asthma. Sci Transl Med. 2015;7(307):307ra152. doi:1126/scitranslmed.aab2271</sub>