Klíčovými otázkami tedy jsou, jak přenosný je tento nový koronavirus
Věděli jste, že butyrát, což je metabolit produkovaný ve střevě určitými bakteriemi, zajišťuje dobrou funkci střev, mozku, kůže, imunitního systému a má anti karcinogenní účinky? Takzvanou anaerobní fermentací vlákniny vznikají v lidském střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Mezi tyto organické kyseliny s jedním až šesti uhlíky patří acetát, propionát a butyrát. V tomto článku bych se ráda zaměřila právě na butyrát, jelikož nejnovější studie poukazují na jeho důležitost a prospěšnost pro nejrůznější orgánové soustavy. Jak tedy butyrát vlastně vzniká? Hlavními producenty butyrátu ve střevě jsou bakterie řádu Clostridiales (např. Eubacterium halli, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzi a další). Produkce butyrátu, respektive počet bakterií produkujících …
Med je ve své podstatě směs cukrů, která obsahuje maximálně 20 % vody, asi tisícovky dalších látek a je pravděpodobné, že se číslo ještě s pokrokem laboratorních metod bude navyšovat. Je med opravdu vždy vhodný? A jak je to s jeho kvalitou? Jak můžeme my jako běžní spotřebitelé poznat kvalitní a nefalšovaný med?
Voda je všude kolem nás, bez vody by nebyl život. V poslední době slyšíme z médií informace o nedostatku vody u nás či ve světě či o tom, že je voda kontaminovaná pesticidy, léčivy a mikroplasty. Pojďme se dnes podívat na problematiku vod, jak to s ní tady v ČR máme, na co si dát pozor a případně, jak přispět svým dílem k tomu, aby se předcházelo a eliminovalo znečišťování vod. Voda je v podstatě nedílnou součástí každé potraviny, kterou si koupíme. Kvalita vody je tedy úzce spojena s kvalitou potravin. Můžeme použít nezávadné suroviny, ale pokud je prostředí kontaminováno závadnou vodou, tak ve výsledku je závadná …
Autoimunitní onemocnění (AO) je destrukce vlastních tkání, kde se imunitní systém z určitých důvodů „zahltí“ a myslí si, že zdravé tkáně těla jsou „útočníci“ a je potřeba je napadat. U AO hrají důležitou roli všechny složky imunitního systému a zdůrazním zde především T lymfocyty a jejich diferenciace do čtyř hlavních typů viz obrázek č. 1 níže. Do nedávna se hovořilo pouze o Th1/TH2 nerovnováze. V poslední dekádě však byly objeveny další subtypy T lymfocytů, které zasahují do imunopatologických reakcí a do patogeneze autoimunitních a alergických onemocnění (Th17 a T regulační lymfocyty).
AO začínají být velmi rozšířené, dokonce rozšířenější než onkologická onemocnění s tím, že spousta jedinců ani neví, že autoimunitou trpí. V dnešní době je oficiálně pojmenováno již přes 80 autoimunitních onemocnění.
Každoročně, když se oteplí a sluneční paprsky dostanou sílu, tak jsme z médií vždy informováni o tom, jak je důležité používat ochranné opalovací krémy s vyššími ochrannými faktory, které nás budou chránit před UV zářením. Vždy máme z této mediální „masáže“ pocit, že pokud si nekoupíme okamžitě krém s UV faktorem minimálně 50, tak musíme zaručeně dostat rakovinu kůže, před kterou nás samozřejmě musí opalovací krém ochránit. Ale je to opravdu tak? A co vlastně opalovací krémy obsahují? Je všechno tak, jak nám to servírují média ze zpráv a reklam?
Lidská kůže je vrstva několika druhů buněk, která tvoří ucelený zevní povrch lidského těla. U dospělého člověka činí povrch kůže asi 1,6 – 1,8 m². Samotná kůže váží asi 3 kg a spolu s tukovou tkání přibližně 20 kg. Jedná se tedy o největší a zároveň nejtěžší orgán lidského těla. V závislosti na lokalizaci a výživě člověka je tloušťka kůže 0,5 – 4 mm. Na místech, kde je kůže vystavena menšímu tlaku a námaze, je tenčí, například na očních víčkách, a tam, kde je opotřebení větší, jako jsou chodidla, je nejtlustší.
Kolem fytoestrogenů v potravinách bývají hodně bouřlivé diskuze. Někdo je neřeší nebo v nich vidí benefity, jiní se jim vyhýbají a potraviny, které je obsahují, tak raději vůbec nekonzumují. Nicméně toto je problematika, která rozhodně není černobílá a je trochu náročnější ji správně pochopit. V následujícím článku se budeme zabývat fytoestrogeny přirozeně se vyskytujícími v potravinách a jejich vlivem na člověka. Jedná se o složité látky, které se běžně vyskytují v přírodě a jejich forma není stálá – to znamená, že se mohou při trávení, fermentaci a vstřebávání změnit na jiné chemické sloučeniny, které můžou mít nevýznamný, nebo naopak silnější účinek na organismus.
Velmi důležitá je terminologie. Takže si pojďme vysvětlit, co je co.
FYTOESTROGENY – přirozeně se vyskytující látky rostlinného původu, které mají podobný účinek jako estradiol. I když nemají chemickou strukturu steroidů, tak přesto mají schopnost aktivovat estrogenní receptory. Jejich vliv na estrogenních receptorech je ale mnohem slabší než v případě přirozeného estradiolu. V rostlinách je jejich funkcí ochrana před mikroorganismy a živočišnými škůdci. Vyskytují se v mnoha druzích rostlin (jetel, hrách, fazole, vojtěška, obiloviny, jablka, třešně, kokosové ořechy, arašídy, mrkev, petržel, brambory, česnek aj.), nejvyšší koncentrace se objevují v sóji. Fytoestrogeny jsou často dobrými antioxidanty a protizánětlivými činidly (zvláště genistein a resveratrol).
Co víme je fakt, že jsme se až nepřirozeně odklonili od přirozených návyků (špatně a nedostatečně spíme, přehnaná hygiena, spoustu chemických kosmetických a hygienických přípravků, znečištěná voda i ovzduší, nezdravé vztahy apod.). Tyhle všechny faktory hrají významnou roli na náš celkový zdravotní i psychický stav a proto naše zdraví se neodvíjí jen od toho, co konzumujeme a trávíme, ale také od toho, jak žijeme.. celkově…
Zdravý člověk, který nemá žádné zdravotní, psychické či jiné problémy ve většině případů nemusí stravu do detailu řešit. Co je však zásadní v rámci prevence, aby i takovýto člověk dbal na přirozenost, pestrost, čerstvost a lokálnost potravy.
Člověk, který však trpí určitými symptomy, závažnými a komplexními zdravotními problémy, tam je potřeba jít mnohem více do hloubky, nestačí jen říci: „jez celistvé, opravdové potraviny, eliminuj průmyslově zpracovaný cukr…“ ale je potřeba k takovémuto člověku, pokud jste terapeut, přistoupit komplexně, nehádat a pořádně otestovat, co se vlastně v jeho metabolických i genetických procesech děje.
a budeme mít v mrazáku vzorky naší vlastí, mladé stolice?
O důležitosti střevního mikrobiomu na náš celkový zdravotní stav není pochyby a je faktem, že o něm stále více nevíme, než víme.
Zatímco probiotika nejsou v ČR regulovány a jejich užívání bylo vždy kontroverzní, nyní existují stovky kvalitních studií, které jednak prokázaly bezpečnost a účinnost nejrůznějších probiotických kmenů1 , na druhou stranu existují i studie, které poukazují na určitá vážná nebezpečí včetně úmrtí.
Co nám tedy tyto dvě studie, ve zkratce, předkládají?
1. že test střevního mikrobiomu mikrobiomu neukazuje přesně to, co se vlastně ve střevech nachází, respektive vzorek stolice není dostatečným ukazatelem střevního mikrobiomu (všech probiotických baktérií, které osidlují veškeré části střeva). Tohle však není nic nového.
Jód je jedním z nejdůležitějších minerálů a jeho jedinečnost spočívá v tom, že se jako jediný minerál stává součástí hormonů štítné žlázy, konkrétně T3 (Trijódtyronin) a T4 (tyroxin či tetrajódtyronin).
Jód patří k životně důležitým stopovým prvkům, které člověk potřebuje v každém věku. Jak jsem zmínila, je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které řídí v každé buňce přeměnu základních živin na dostatečné množství energie pro její růst, existenci a funkci. Zajišťuje tak správný vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů.
Je jedním z nejdůležitějších mikroživin v období těhotenství a nezbytný také pro novorozence a kojence. Jeho nedostatek v těhotenství je spojen s nedostatečným rozvojem, a to právě mozku.
V tomto článku jsem se hlavně zaměřila na deficit jódu, kdo jim může trpět, jak hladiny jódu testovat, jak ho doplnit z přirozených potravin a také doplňků, pokud je potřeba.
Kde jód najdeme, kolik ho potřebujeme a kdo může trpět jeho nedostatkem?