a budeme mít v mrazáku vzorky naší vlastí, mladé stolice?

O důležitosti střevního mikrobiomu na náš celkový zdravotní stav není pochyby a je faktem, že o něm stále více nevíme, než víme.

Zde si můžete přečíst více o roli našich střev na zdraví.

Před nedávnem jsem obdržela mailem konkrétní dvě studie, které poukazují na možnou škodlivost probiotik při užívání antibiotik a druhá, zpochybňující kolonizaci střeva probiotiky. Konkrétně se jedná o tyto dvě studie, které byly publikovány v prestižním Cell Journal:
Studie č. 1 : hovoří o tom, že kolonizace střevního mikrobiomu u každého jedince úzce souvisí s jeho vlastním unikátním složením střevního mikrobiomu.
Studie č. 2 : Tato studie poukazuje na to, že konkrétní probiotika (nejvíce tedy kmen lactobacillus), která jedinec bere po užívání antibiotik zhoršují regeneraci střevního mikrobiomu a že nejefektivnějším způsobem, jak zregenerovat střeva po ATB je tzv. vlastní fekální transplantace – autologous fecal microbiome transplantation (aFMT)

Zatímco probiotika nejsou v ČR regulovány a jejich užívání bylo vždy kontroverzní, nyní existují stovky kvalitních studií, které jednak prokázaly bezpečnost a účinnost nejrůznějších probiotických kmenů¹ , na druhou stranu existují i studie, které poukazují na určitá vážná nebezpečí včetně úmrtí ^10,11

Co nám tedy tyto dvě studie, ve zkratce, předkládají?
1. že test střevního mikrobiomu mikrobiomu neukazuje přesně to, co se vlastně ve střevech nachází, respektive vzorek stolice není dostatečným ukazatelem střevního mikrobiomu (všech probiotických baktérií, které osidlují veškeré části střeva). Tohle však není nic nového ² . U nás na klinice využíváme testu mikrobiomu, kdy spolupracujeme se dvěmi laboratořemi (UK a Německo) a tento test je pro nás jakýmsi dalším dílkem ve velké „skládačce“ zdravotního stavu daného klienta. Test nám dá docela solidní obrázek o pH stolice, její konzistenci, patogenech, parazitech, plísních a dalších důležitých ukazatelech. Při analýze zdravotního stavu je potřeba testovat i další ukazatele jako je například SIBO test, analýza krve, moči… Z našeho pohledu se tedy nejedná o zcela zbytečný test. Je tedy velká škoda, že stále ještě není hrazen pojišťovnami, tak, jak je tomu například v některých západních zemích.
2. užívání konkrétních probiotik po ukončení užívání ATB  – druhá studie jasně prokázala, že konkrétně kmeny lactobacillus výrazně opožďuji návrat střevního mikrobiomu do normálu a to i po pěti měsících oproti skupině, která nebrala probiotika žádná. Tato studie byla provedena na zdravých jedincích a sami autoři poukazují na nedokonalost studie – viděli bychom stejné výsledky u malých dětí, nemocných či starších lidech? Byly použity konkrétní probiotika s konkrétními kmeny – viděli bychom stejné výsledky u jiné kombinaci probiotik, jiné značky?

Navíc další studie potvrzují přínosy probiotik (spojené s redukcí průjmu a infekce Clostridium difficile)^3,4,5   pokud se užívají během ATB léčby. I když výsledky těchto studií nejsou ohromující, sama jsem zvědavá, zda probíhá, či proběhne podobná studie, a to konkrétně s Bacillus spp. nebo S. boulardii.

Také mne zajímá, kdyby se tato konkrétní studie zopakovala, zda bychom viděli obdobné či stejné výsledky., respektive, reprodukovatelnost studie.

Zatím si z toho odnáším následující pro sebe i naše klienty: Momentálně doporučujeme probiotika při užívání ATB a to cca po 3-4 hodinách po užití ATB (musím zde ale zmínit, že se nejedná o jednu značku probiotik pro všechny! Ve většině případů doporučujeme sach.b.). Nebudeme doporučovat užívání probiotik obsahujících speciálně kmeny Lactobacillus během ATB anebo po ukončení ATB léčby. Poučíme je o přínosech i určitých rizicích a maximálně doporučíme saccharomyces boulardii.

3. probiotické kmeny nemusí vždy kolonizovat střevo a že zdravý mikrobiom inhibuje kolonizaci! – konkrétně první studie ukázala, že kolonizace střeva je velmi individuální a závisí na složení mikrobiomu (u každého jedince zcela jiný!) a také na konkrétních probioticích a jejich složení. Neodnáším si však z této studie to, že by probiotika byla k ničemu. Spousta dalších randomizovaných studií poukazuje na pozitivní účinky probiotik konkrétně u ekzémů, depresích, IBD, IBS apod. ^6,7,8

Odnáším si následující – obecně zdravý jedinec nemusí konzumovat probiotika, stačí, když bude konzumovat pestrou, čistou stravu a přidá si kvalitní fermentované potraviny. U jedinců s kompromitovaným střevním mikrobiomem to však bude jiné a tam jsou určité probiotické kmeny na místě. Také je pro mne otázkou, jak by na tom byly děti.

4.aFMT je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak dostat střevní mikrobiom do normálu po užívání antibiotik – pokud se začtete do druhé studie, pak zjistíte, že ve studii použili zamrazený vzorek stolice zdravých jedinců ještě před tím, než jim podali ATB po dobu 7mi dní. Po ukončení a po požití vlastní zamrazené stolice se jim mikrobiom ustálil hned po prvním dni! Úžasné a opět bych ráda viděla obdobné výsledky u stejně provedené studie.

Co si z toho odnáším pro sebe (prosím berte s nadsázkou!) – pokud jste zdravý dospělý jedinec, kterému jsou předepsána ATB, odeberte si před užíváním vzorek stolice, zamrazte a zkonzumujte po dobrání ATB ???? Dále, bude možné si uložit vlastní mikrobiom z mladších let a použít ve vyšším věku? ???? respektive, mám si ho uložit už nyní do mrazáku?

Možná tady vzniknou banky na vlastní stolici, tak jak tomu je u spermatu, mateřského mléka, placenty, krve apod.

Fekální transplantace se již nějakou dobu používá v klinické praxi i v ČR (2009/2010)⁹, ve většině případů se však jedná ne o vlastní, ale cizí stolici, která se používá pro lidi s kompromitovaným střevním mikrobiomem jako například recidivující klostridiové kolitidy, ulcerózní kolitida či jiná zánětlivá onemocnění střev. Zde je pro mne ale otázkou, kdo určuje zdravý fekální transplant, když o tom, jak by vlastně zdravý mikrobiom měl vypadat a víme, že je velmi individuální, tak jako otisky prstů?

Dále si ze studie odnáším, že pokud nemáte střevní mikrobiom zdravý (parazité, patogeny, plísně apod.), pak je zřejmě nejlepší po užívání ATB nebrat probiotika žádná (alespoň ušetříte ???? ), nechat tělo, ať udělá svou práci a podpořit ho kvalitní stravou a odpočinkem.

Buďme zdrávi, Eva ????

Reference:

1. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1517/14740338.2014.872627
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4837114/
3. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/1151505
4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27370902
5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28192108
6. https://gut.bmj.com/content/59/3/325
7. https://adc.bmj.com/content/90/9/892
8. https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.4161/gmic.2.4.16108
9. https://www.infekce.cz/DPFMT18.htm
10. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18279948
11. http://science.sciencemag.org/content/319/5863/557.1