Jak na virová onemocnění z pohledu funkční medicíny

S „virózkou“ nebo pěkně ošklivou virózou se setkal už každý z nás. Někdo na ně trpí častěji a mívá horší a delší průběh, někomu se většinou vyhýbají. V dnešním článku vám prozradíme pár tipů, jak se vypořádat s virózami bez nadužívání medikamentů a to především podporou imunitního systému.

Viry, které způsobují onemocnění, nazýváme patogenními. Mají velmi širokou škálu působnosti a liší se od sebe, zejména podle toho kdo, nebo co je jejich cílový hostitel. Existují viry, které poškozují rostliny, dále pak jsou viry, které působí v živočišné říši. Tyto viry nejčastěji cílí na konkrétní druhy živočichů, včetně člověka. Je jich opravdu velmi mnoho, některé mohou způsobit fatální onemocnění, jiné sice hostitele napadnou, ale jsou tak „slabé“, že průběh infekce vůbec nemusí být zaznamenán. Virologie je velmi rozmanitá věda a dodnes není zcela prozkoumaná, protože viry neustále mutují a mění se. Dnes se budeme bavit o běžných virových infekcích, které způsobují nejčastěji respirační onemocnění.

Naštěstí máme náš imunitní systém, který má prostředky jak zasáhnout. V ideálním případě umí zničit viry už hned na začátku, kdy organismus napadnou. Takovou infekci ani nemusíme pocítit. Jestli se tak stane, záleží na mnoha faktorech, jako je například množství viru v organismu, schopnost viru pronikat do buněk ale i na momentálním stavu imunity hostitele. Právě ta dokáže „zaměřit“ poškozené buňky a umí je eliminovat, čímž znemožní virům jejich další množení. Virová onemocnění se v některých případech dají léčit antivirotiky, ale co se týče běžných respiračních nemocí, tak se běžně doporučuje jenom podpůrná léčba. Ta pomáhá organismu se vypořádat s množícími se viry a poškozenými buňkami. Protože viry jsou méně než buňky, tak na ně ani nemůže cílit antibiotická léčba. Antibiotiky virovou infekci nevyléčíme, naopak můžeme spíš tělu uškodit.

Imunitní systém funguje správně, pokud je v pořádku a v rovnováze tělový mikrobiom a z toho přes 70% imunitního systému tvoří střevní mikrobiom. Jakmile je střevní mikroflóra v dysbióze, ovlivňuje to kromě jiného i imunitní reakce a schopnost organismu se bránit infekcím. Nejen antibiotika ale i jiné medikamenty poškozují rovnováhu mikrobiomu, čímž mohou „rozhodit“ správnou funkci imunity. Samozřejmě antibiotika mají v medicíně své nenahraditelné místo, pokud jsou užívány v případech, kdy je to opravdu potřeba.

Jakými způsoby tedy může podpořit rovnováhu a správnou funkci našeho střevního mikrobiomu? Nejenom v době nemoci se doporučuje zařadit pravidelně do svého jídelníčku tyto potraviny:

• Fermentovaná zelenina – kyselé zelí, kysané zeleninové směsi, kimchi a podobně.
• Fermentované nápoje – tibi krystaly nebo kombucha.
• Fermentované mléčné i nemléčné produkty jako jsou například kefíry či jogurty. Kdo má problém s mlékem, může konzumovat rostlinné alternativy kysaných mléčných výrobků například z kolosu.
• Dostatek prebiotik – jde o substrát pro symbiotické střevní bakterie. Nehledejte za tím nic složitého, protože prebiotikum je třeba vláknina obsažená v zelenině.
• Vhodné je omezit konzumaci sladkostí, cukru a potravin obsahujících jednoduché sacharidy. Právě z takovýchto typů sacharidů získávají energii patogenní mikroorganismy a podporuje se zánětlivé prostředí v organismu. Kromě toho je samozřejmě dobré užívat pravidelně vhodné a kvalitní probiotika. Široký výběr probiotik, včetně probiotik pro vegany, naleznete na eshopu Puravia.
• Zvýšena konzumace antioxidantů. Snad nejznámějším antioxidantem je vitamín C. Užívat vitamín C při nemocech není žádná novinka. Právě v době infekce můžeme do těla dostat i vyšší dávky.

Jaké jsou přirozené zdroje vitaminu C a jakými dalšími způsoby můžeme podpořit imunitní systém?

Skvělých zdrojů vitamínu C je v rostlinné říši celá řada. Mnoho rostlin a jejich plodů obsahují nejenom vitamín C, ale i další sloučeniny, které mnohdy mívají také antioxidační účinky a mohou pomoci správné funkci imunitního systému. Velmi vysoký obsah (nejenom) vitamínu C má například acerola. Jedná se o drobné tropické ovoce, které roste na keřích Malpígie lysé. Další exotické ovoce s vysokým obsahem vitamínu C je také Camu Camu (Myrciaria dubia). V našich zeměpisných šířkách zase roste třeba Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Paradoxně celá populace má zažitou informaci, že nejvíce vitamínu C mají citrusy, ale to není tak úplně pravda. Více „céčka“ než pomeranč obsahuje například černý rybíz, kiwi, chilli papričky anebo jahody.  Nezapomeňme však, že vitamín C je termolabilní a vysoké teploty jej ničí. Například šípek obsahuje také poměrně hodně vitamínu C, ale připravíme-li z něj čaj, tak se značná část vitamínu zlikviduje. Proto, pokud kupujeme nějaký výrobek (prášek, šťávu, aj..) právě pro vysoký obsah vitamínu C, tak dbejme na to, aby nebyl ošetřen vysokými teplotami. Pro výrobce jde sice o náročnější a dražší úpravu, ale výsledný produkt není ochuzen o důležité látky.

Nesmíme opomenout ale i další rostliny, které jsou známy již tisíce let a pro své pozitivní účinky na lidské zdraví byly a jsou využívány v různých tradičních medicínách. Spojuje je to, že obsahují řadu různých bioaktivních sloučenin, které mají mimo jiné antioxidační účinky a imunostimulační efekt. Z těch, které jsou perfektní při akutních infekcích, protože mají rychlý nástup, tak jde určitě o černý bez (Sambucus nigra), kde lze využít jak květy, tak i plody – černé bobule.

Ale pozor, protože plody černého bezu jsou toxické, zvláště pokud jsou ještě nezralé. Doporučujeme sbírat opravdu zralé plody a pořádně je povařit.

Další silné imunostimulanty jsou kupříkladu česnek (Allium sativum), třapatka (Echinacea spp.), divoké indigo (Baptisia tinctoria) či plamatka (Spilantes acmella).

Mezi látky s antioxidačním efektem řadíme i zinek. Ten pozitivně ovlivňuje imunitu i skrz další biochemické reakce a jeho přírodní zdroje jsou zejména maso, drobní jedlí korýši a měkkýši, mléčné produkty či vejce. Z rostlinných zdrojů můžeme uvést semínka, zejména dýňové, oříšky, luštěniny quinoi nebo čokoládu. Nicméně u těchto zdrojů musíme hlídat i obsah antinutričních látek, zejména fytátů, které blokují vstřebávání (nejenom) zinku. Můžeme je odstranit tepelnou úpravou, fermentačními procesy či namáčením ve vodě.

Vliv na správnou funkci imunitního systému má i vitamín D. Jeho nedostatkem jsme ohroženi především v zimě a dlouhodobý deficit tohoto vitamínu může být příčinou (nejenom) vzniku autoimunitních onemocnění. Důležitou roli ale hraje i při akutních infekcích. Udržování jeho adekvátní hladiny je nezbytné. Bohužel v našich zeměpisných šířkách zejména v zimním období docela složité. Naše tělo jej vyrábí ze slunečních paprsků, což je v tomto období problematické, nebo jej můžeme získat z potravin a to zejména z tučných ryb. Nicméně při jejich velmi časté konzumaci se zase vystavujeme riziku kontaminace těžkými kovy, které bohužel tyto ryby obsahují a někdy i v nadlimitních množstvích. Proto je víc než vhodné zvolit jako potravní doplněk olej z tresčích jater, ideálně certifikovaný a pravidelně testovaný na obsah těžkých kovů. Jde také i o perfektní zdroj omega 3 mastných kyselin, které mají mimo jiné protizánětlivý efekt, pozitivní vliv na zdraví střevního mikrobiomu a imunitu.  Nebojte se oleje z tresčích jater, protože pokud vám vadí jeho vůně a chuť, je už dnes možnost ho užívat i ve formě kapslí. Musíme zde ale podotknout, že bohužel pouhá konzumace oleje z tresčích jater, jako přirozeného zdroje vitamínu D v zimním období nestačí a doporučujeme si zajistit kvalitní „clean label“ doplněk, ideálně v kombinaci s vitamínem K2, MK-7. Široký výběr těchto produktů, včetně takových, které jsou určeny přímo dětem, najdete v eshopu Puravia.

Častým projevem virové infekce jsou zvýšená tělesná teplota nebo horečka. Dochází k ní proto, že v těle dochází k infekci a imunitní systém s ní bojuje. Horečka je do určité míry pro tělo užitečná, protože zefektivňuje imunitní reakci a brzdí množení některých patogenů. Nicméně pokud teploty opakovaně po delší dobu atakují 39°C a výše, je třeba horečku srážet a vyhledat lékaře. Obzvlášť nebezpečná může být taková horečka u malých dětí. Při horečnatých stavech je nutné dbát na doplňování tekutin, aby nedošlo k dehydrataci.

Tělu můžeme pomoci se s infekcí vypořádat i tak, že se „zapotíme“. Ideální k tomu je konzumace horkého nápoje nebo polévky a pak ihned klidový režim v posteli pod peřinou.

TIP: Ne nadarmo byl lék našich babiček silná česneková polévka, která dodá tělu živiny a látky důležité pro boj s nemocí. Pokud vás trápí viróza, tak můžete vyzkoušet česnekovou polévku ze silného vývaru (kostní, masokostní nebo zeleninový), který povaříme s libovolnou zeleninou nakrájenou na kousíčky (mrkev, řapíkatý celer, celer,…), těsně před koncem přidáme dle libosti kmín, oregano a kdo chce, tak vajíčko. Mezitím si oloupeme několik stroužků česneku, které rozmačkáme na dno talíře. Ty pak stačí zalít horkou polévkou, co nejdříve sníst a pak zalézt do peřin a „vypotit se“. Romantický večer sice pak moc nečekejte, ale určitě to pomůže k uzdravení 

Při boji s virovou respirační infekcí se dá využít i aromaterapie. Esenciální oleje vhodné pro tyto případy jsou kupříkladu šalvěj, tea tree olej, oregánový či eukalyptový olej.

Imunitní systém můžeme podpořit také kolostrem. Kolostrum produkují samice savců těsně před nástupem tvorby mléka. Jde o hustější kapalinu, ve které jsou ve vysokých koncentracích obsaženy bioaktivní látky stimulující imunitní systém.  Na trhu se nejčastěji setkáme s kravským kolostrem či kozím kolostrem. Doporučujeme vybrat takové, ať je získáváno co nejvíce etickým způsobem, je šetrně upravováno a neobsahuje zbytečná aditiva.

Přejeme vám, ať tyto tipy a rady nemusíte využívat příliš často, ať jste stále zdraví  Základem je dobře fungující imunita, která si poradí rychle a efektivně s nepřátelským virem.

LITERÁRNÍ PŘEHLED:

1. MADISON, Annelise a Janice K KIECOLT-GLASER. Stress, depression, diet, and the gut microbiota: human–bacteria interactions at the core of psychoneuroimmunology and nutrition. Current Opinion in Behavioral Sciences[online]. 2019, 28, 105-110. ISSN 23521546. DOI:10.1016/j.cobeha.2019.01.011 [GoogleScholar] [PubMed]
2. DE AQUINO SOUZA MISKINIS, Rafaela, Lucas Ávila DO NASCIMENTO a Rosana COLUSSI. Bioactive compounds from acerola pomace: A review. Food Chemistry[online]. 2023, 404. ISSN 03088146. DOI: 10.1016/j.foodchem.2022.134613 [GoogleScholar] [PubMed]
3. CIESAROVÁ, Zuzana, Michael MURKOVIC, Karel CEJPEK, et al. Why is sea buckthorn (Hippophae rhamnoides L.) so exceptional? A review. Food Research International[online]. 2020, 133. ISSN 09639969. DOI: 10.1016/j.foodres.2020.109170 [GoogleScholar] [PubMed]
4. SANTOS, Ivone Lima, Laiane Cristina Freire MIRANDA, Antonio Manoel DA CRUZ RODRIGUES, Luiza Helena Meller DA SILVA a Edna Regina AMANTE. Camu-camu [Myrciaria dubia (HBK) McVaugh]: A review of properties and proposals of products for integral valorization of raw material. Food Chemistry[online]. 2022, 372 . ISSN 03088146. DOI: 10.1016/j.foodchem.2021.131290 [GoogleScholar] [PubMed]
5. THOTTACHERRY, Elizabeth a Kristeen CHERNEY. What’s the Difference Between Bacterial and Viral Infections?. Healthline[online]. 25.1.2022 [cit. 2023-02-02]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/bacterial-vs-viral-infections
6. LIU, Dan, Xiao-Qin HE, Ding-Tao WU, Hua-Bin LI, Yi-Bin FENG, Liang ZOU a Ren-You GAN. Elderberry ( Sambucus nigra L.): Bioactive Compounds, Health Functions, and Applications. Journal of Agricultural and Food Chemistry[online]. 2022, 70(14), 4202-4220. ISSN 0021-8561. DOI: 10.1021/acs.jafc.2c00010 [GoogleScholar] [PubMed]
7. SKRAJNOWSKA, Dorota a Barbara BOBROWSKA-KORCZAK. Role of Zinc in Immune System and Anti-Cancer Defense Mechanisms. Nutrients[online]. 2019, 11(10). ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu11102273 [GoogleScholar] [PubMed]
8. AO, Tomoka, Junichi KIKUTA a Masaru ISHII. The Effects of Vitamin D on Immune System and Inflammatory Diseases. Biomolecules[online]. 2021, 11(11). ISSN 2218-273X. DOI: 10.3390/biom11111624 [GoogleScholar] [PubMed]