Jak se chránit před sluncem

Slunce a sluneční záření jsou nejen přírodním zdrojem cenného vitamínu D, ale především  nám dodávají životní energii, dobrou náladu a vedou nás ke každodenní radosti. Sluneční záření má mnoho benefitů, i přesto se většina lidí slunci straní, a navíc užívá nadměrné množství toxických opalovacích krémů. V tomto článku se dozvíte, proč je sluneční záření tak důležité, po jak dlouhou dobu je bezpečné se vystavovat slunci a které opalovací krémy jsou pro nás bezpečné bez toxických látek. 

Všichni bezpodmínečně potřebujeme sluneční záření!

Blahodárné benefity slunce však nejde pouze opěvovat. Je stále potřeba mít na paměti, že rakovina kůže je nejčastějším typem rakoviny ve Spojených státech. 1 z 8 lidí během svého života onemocní rakovinou kůže a u 1 z 50 lidí se vyskytne melanom.

Ale pozor! Ani opalovací krém nás nemusí ochránit! Většina konvenčních opalovacích krémů může totiž navíc zvyšovat riziko rakoviny kůže. Rozhodně nechceme znevažovat všechny opalovací krémy a tvrdit, že byste se neměli chránit! Ale pokud se chcete chránit opalovacím krémem, pak se zaměřte na netoxický opalovací krém s vhodným SPF. Na jednotlivé toxické látky v opalovacích krémech se podíváme níže.

Jak získat vitamín D ze slunečního záření?

Sluneční záření je primárním zdrojem vitamínu D pro naše tělo. Bohužel v dnešní moderní době žijeme v „epidemii“ nedostatku vitamínu D, a to i v slunných letních měsících. Ale proč? Mnoho lidí pracuje celý den uvnitř stinných budov, úmyslně se vyhýbá slunci anebo používá opalovací krémy, které zabraňují produkci vitamínu D v našem těle…

O benefitech vitamínu D se dozvíte v článku V jakou denní dobu nejlépe doplňovat vitamín D a jaký má vliv na spánek? Dnes si připomeneme pouze pár hlavních benefitů tohoto důležitého vitamínu rozpustného v tucích.

Vitamín D má mnoho benefitů – snižuje riziko rakoviny kůže, melanomu, rakoviny prostaty, tlustého střeva, ale i riziko srdečních chorob nebo Alzheimerovy choroby. Zároveň je prokázáno, že má vliv na snadnější prodělání onemocnění Covid-19.

Nízké hladiny vitamínu D jsou zároveň spojovány s metabolickým syndromem, chronickými záněty, autoimunitními onemocněními a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Stručně řečeno, dostatečné ZÁSOBY vitamínu D v těle jsou základním kamenem pro udržení celkového ZDRAVÍ.

Tak hurá ven na sluníčko! Jaká je optimální míra slunečního záření pro načerpání vitamínu D a kolik už je moc? Jak se bezpečně vystavovat slunci, a zároveň zachovat jeho jedinečné benefity ??

Nejdříve si pojďme říct, kolik slunečního záření opravdu potřebujeme. Minimální erytémová dávka (neboli MED) udává, kolik slunečního záření je potřeba, aby pokožka lehce zčervenala.

 Vystavením 90% povrchu pokožky (nebo více) slunečnímu záření po dobu MED, se v kůži vytvoří přibližně 20 000 IU vitamínu D.

Toto množství vitamínu D u bílé pleti na začátku sezóny je vytvořeno asi po 15-20 minutách, u pigmentované pokožky může být vytvořeno až po 45 minutách.

Nikdo by neměl za každou cenu pobývat na slunci déle, než je opravdu potřeba. Každý by měl najít zlatou střední cestu, kdy jsme schopni načerpat potřebný vitamín D a zároveň se chránit před spálením a nadměrným vystavením se slunci.

My doporučujeme tzv. odstupňované vystavování se slunci se zvýšenou ochranou míst náchylných ke spálení. Znamená to, že na začátku sezóny jaro-léto bychom se měli slunci vystavovat pouze na omezenou dobu (do dosažení MED) a poté použít ochranný oděv, který pokožku zakryje. Během poledních letních hodin, kdy je sluneční záření nejsilnější, bychom měli hledat stinná místa, nebo své tělo zakrývat vhodným oděvem. Vysoce senzitivní části těla, jako je obličej, ruce či paže, lze následně natřít vhodným opalovacím krémem.

Dlouho nás učili na sebe naplácat opalovací krém ještě před tím, než vyjdeme ze dveří…

Ale je opalovací krém opravdu to nejlepší pro naši kůži a celkově pro naše tělo? Pojďme se podívat, co na to říká Federální úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který v roce 2019 aktualizoval předpisy o opalovacích krémech.

FDA průzkumem zjistil, že pouze dvě složky nacházející se ve většině opalovacích krémů, lze klasifikovat jako bezpečné a zároveň účinné – jedná se o oxid zinečnatý a oxid titaničitý.
Nutno však pamatovat na to, že oxid titaničitý je zakázaný v potravinách a my jej nedoporučujeme ani v opalovacích krémech.

Nejčastějším ohrožovatelem zdraví člověka, a dokonce i vodního života, jsou toxické složky jako oxybenzone, homosalát, avobenzon a nanočástice.

Buďte opatrní, co váš opalovací krém obsahuje, protože….

Složky, jako jsou oxybenzon, oktinoxat, octisalát, oktokrylen, homosalát a avobenzon jsou systémově absorbovány do těla již po jednom použití! ^1,2 Dle studií zveřejněných FDA mohou být tyto složky detekovány na kůži a v krvi i týdny po posledním použití, a navíc mohou být stále přítomny v mateřském mléce a moči. ^2,3,4

Zvýšená opatrnost by měla být i s opalovacími krémy ve spreji, jejichž složky mohou být lehce vdechnuty a mohou tak být škodlivé pro plíce a vnitřní orgány.

Pojďme se pod lupou podívat na jednu nejznepokojivější aktivní složku opalovacích krémů. Dle veřejně dostupných vědeckých studií je to oxybenzon. Tato chemikálie se snadno vstřebává kůží, často způsobuje alergické kožní reakce, chová se jako endokrinní disruptor a je potenciálně škodlivá pro děti. ^{1,2, 5,6,7,8} Zastrašujícím faktem je, že centrum pro prevenci nemocí v USA jej nalezlo v těle všech Američanů používajících opalovací krémy.⁹

Avšak mnoho opalovacích krémů obsahuje mnohem více potenciálně škodlivých složek. V tabulce níže se můžete přesvědčit, které z osmi běžně se vyskytujících chemikálií v opalovací krémech jsou bezpečné a které ne.

+ = důkaz; – = žádné nebo slabé důkazy

Evropská komise zjistila, že obsažené hladiny oxybenzonu a homosalátu v opalovacích krémech nejsou bezpečné v množství, ve kterých jsou v současnosti používány. Proto navrhla koncentrační limit 2,2% pro oxybenzon a 1,4% pro homosalát. Ale i přes toto omezení FDA stále spekuluje o úplném omezení těchto složek. Proto se doporučujeme zaměřit na opravdu kvalitní opalovací krémy, u kterých si budete jisti, že neobsahují výše zmíněné složky, které se následně dostávají do vašeho těla.

Který opalovací krém tedy použít?

Zaměřte se nejlépe na přírodní opalovací krém, který neobsahuje výše zmíněné látky a zároveň obsahuje minerální filtr, který je bezpečný a funguje čistě mechanicky. To znamená, že na kůži vytváří slabou vrstvu odrážející UVA i UVB záření. Doporučujeme minerální filtr oxid zinečnatý (Zinc oxid, ZnO), který neobsahuje nano částice a je považován za nejbezpečnější bez rizika intoxikace. Další proměnnou pro výběr opalovacího krému je jeho nejpřirozenější podoba, a to, aby se skládal z čistě přírodních složek.

<sup>1. Matta MK, Zusterzeel R, Pilli NR, Patel V, Volpe DA, Florian J, Oh L, Bashaw E, Zineh I, Sanabria C, Kemp S, Godfrey A, Adah S, Coelho S, Wang J, Furlong LA, Ganley C, Michele T, Strauss DG. Effect of Sunscreen Application Under Maximal Use Conditions on Plasma Concentration of Sunscreen Active Ingredients: A Randomized Clinical Trial. JAMA. 2019 Jun 4;321(21):2082-2091. doi: 10.1001/jama.2019.5586. PMID: 31058986; PMCID: PMC6549296.
2. Matta MK, Florian J, Zusterzeel R, Pilli NR, Patel V, Volpe DA, Yang Y, Oh L, Bashaw E, Zineh I, Sanabria C, Kemp S, Godfrey A, Adah S, Coelho S, Wang J, Furlong LA, Ganley C, Michele T, Strauss DG. Effect of Sunscreen Application on Plasma Concentration of Sunscreen Active Ingredients: A Randomized Clinical Trial. JAMA. 2020 Jan 21;323(3):256-267. doi: 10.1001/jama.2019.20747. Erratum in: JAMA. 2020 Mar 17;323(11):1098. PMID: 31961417; PMCID: PMC6990686.
3. Schlumpf M, Durrer S, Faass O, Ehnes C, Fuetsch M, Gaille C, Henseler M, Hofkamp L, Maerkel K, Reolon S, Timms B, Tresguerres JA, Lichtensteiger W. Developmental toxicity of UV filters and environmental exposure: a review. Int J Androl. 2008 Apr;31(2):144-51. doi: 10.1111/j.1365-2605.2007.00856.x. Epub 2008 Jan 10. PMID: 18194281.
4. Schlumpf, Margret et al. “Fundamental questions to sun protection: A continuous education symposium on vitamin D, immune system and sun protection at the University of Zürich.” Dermato-endocrinology 2,1 (2010): 19-25. doi:10.4161/derm.2.1.12016
5. Rodriguez BF, Weisberg RB, Pagano ME, Bruce SE, Spencer MA, Culpepper L, Keller MB. Characteristics and predictors of full and partial recovery from generalized anxiety disorder in primary care patients. J Nerv Ment Dis. 2006 Feb;194(2):91-7. doi: 10.1097/01.nmd.0000198140.02154.32. PMID: 16477186; PMCID: PMC3289410.
6. Brieger K, Schiavone S, Miller FJ Jr, Krause KH. Reactive oxygen species: from health to disease. Swiss Med Wkly. 2012 Aug 17;142:w13659. doi: 10.4414/smw.2012.13659. PMID: 22903797.
7. Ghazipura M, McGowan R, Arslan A, Hossain T. Exposure to benzophenone-3 and reproductive toxicity: A systematic review of human and animal studies. Reprod Toxicol. 2017 Oct;73:175-183. doi: 10.1016/j.reprotox.2017.08.015. Epub 2017 Aug 24. PMID: 28844799.
8. Matta MK, Florian J, Zusterzeel R, et al. Effect of Sunscreen Application on Plasma Concentration of Sunscreen Active Ingredients: A Randomized Clinical Trial. 2020;323(3):256–267. doi:10.1001/jama.2019.20747
9. Zamoiski RD, Freedman DM, Linet MS, Kitahara CM, Liu W, Cahoon EK. Prospective study of ultraviolet radiation exposure and risk of breast cancer in the United States. Environ Res. 2016 Nov;151:419-427. doi: 10.1016/j.envres.2016.08.013. Epub 2016 Aug 18. PMID: 27544330; PMCID: PMC5071147.</sup>