Nedostatek železa u dětí: Tipy na prevenci nejen pro rodiče

Železo, latinsky nazývané Ferrum je živinou, která je velmi důležitá pro nejen pro děti, ale ovlivňuje správný chod metabolismu celého těla každého z nás, má vliv na tvorbu červených krvinek, na syntézu hormonů, antioxidační aktivitu, a dokonce na vývoj nervové soustavy.¹

Pro představu, lidský organismus v dospělosti obsahuje přibližně 4 g železa. Přičemž zhruba 25 % je uloženo v zásobní formě ferritinu a hemosiderinu v játrech, slezině a kostní dřeni a zbylých 75 % železa je především součástí hemoglobinu, v menším množství myoglobinu a také zajišťuje správnou funkci řady enzymů.² Železo, které je součástí hemoglobinu je důležité pro dostatečnou tvorbu červených krvinek, které mají v organismu nepostradatelnou funkci-přenos kyslíku z plic do zbytku těla, včetně svalů.

Dostatečný příjem železa pro vaše ratolesti máte již od těhotenství pevně ve vašich rukou, tak si pojďme připomenout základy, které by žádný rodič neměl opomenout.

Proč je železo pro děti tak nezbytně důležité?

Nedostatek železa může být často bezpříznakový nebo se projevovat velmi nenápadně. Avšak může také vést až k anémii-stavu, kdy dochází k omezenému transportu kyslíku v krvi způsobeným nízkou hladinou hemoglobinu a přítomností malých červených krvinek. Tento stav pak může snáze ovlivnit růst a vývoj nejen nenarozeného dítěte, ale i kojence a batolete.

Jak to je s železem v období těhotenství? V podstatě platí to, co se lidově říká o jídle-i železo potřebují maminky konzumovat za dva. Nedostatek železa se v tomto období neprojevuje pouze abnormální ranní nevolností, ale i mnohem vážnějšími příznaky…

Věděli jste, že až 60 % žen trpí v těhotenství anémií neboli chudokrevností?

Některé formy anémie mohou souviset právě s nedostatkem železa. A pokud těhotná žena nemá dostatek železa, tak ho nemá ani vyvíjející se plod a následkem pak může být předčasný porod nebo nízká porodní hmotnost.

Avšak mnoho maminek, které porodí novorozence s nízkou porodní hmotností neví, že jejich dítě by mělo přijímat vyšší množství železa z důvodu rychlého růstu a nízkých zásob železa při narození. ³

A jiné to není ani u kojících maminek či u dětí v jakémkoliv věku. U maminek po porodu nedostatek železa může vést k depresím, vyčerpání či ztrátě chuti k péči o novorozence.

U dětí nedostatek železa může vést k poruchám psychomotorického vývoje, hyperaktivitě či poklesu kognitivních funkcí (intelektu). Železo je tedy velmi důležitý prvek, který bychom měli přijímat z kvalitních potravin či čistých doplňků stravy…

Které věkové skupiny jsou nejvíce nedostatkem železa ohroženy?

• Děti, které se narodí předčasně či mají nízkou porodní hmotnost.
• Děti, které pijí kravské nebo kozí mléko před dosažením 1. roku věku.
• Kojené děti, kterým se po 6 měsících věku nepodává doplňková strava obsahující železo.
• Děti od 1 do 5 let, které pijí více jak 0,75 litru kravského, kozího nebo sójového mléka denně.
• Děti, které mají určité zdravotní problémy, jako jsou chronické infekce či mají určitou dietu.
• Děti, které byly vystaveny olovu.
• Děti, které nejedí dostatek potravin bohatých na železo.
• Děti s nadváhou nebo obezitou.
• Dospívající dívky, jelikož ztrácí železo během menstruace.

Jaké jsou příznaky nedostatku železa u dětí?

• Bledá kůže
• Únava
• Slabost
• Závratě
• Studené ruce a nohy
• Zpomalený růst a vývoj
• Nechutenství
• Abnormálně rychlé dýchání
• Problémy s chováním
• Časté infekce
• Neobvyklá touha po nevýživných látkách, jako je led, potraviny s barvivy či škrobem

Železo v potravinách

Listová zelenina, maso, ryby, quinoa, sušené ovoce, vejce, červená čočka, sezamová semínka a mnoho dalších potravin jsou skvělými zdroji železa. Avšak záleží, ve které formě se železo v těchto potravinách nachází.

Existují dva typy železa, hemové a nehemové. Zatímco hemové železo se vyskytuje jen v potravinách živočišného původu, tak nehemové můžeme najít jak v rostlinných, tak i živočišných surovinách.

Absorpce hemového železa (červené maso, ryby, drůbež) může být 10-25 %. Zůstává totiž navázané na živočišných bílkovinách, a proto je jeho vstřebání méně ovlivněno ostatními složkami potravy a vstřebává se pomocí transportéru ve své původní podobě. ^4,

Absorpce nehemového železa (luštěniny, sušené ovoce, vejce) je nižší, a to pouze 3-10 %. Nehemové železo se vyskytuje v potravinách v podobě solí, které se ve střevě uvolňují. Není navázáno na žádný přenašeč, jako tomu je u hemového železa, proto jeho absorpce může být snáze ovlivněna dalšími složkami potravy. Pro vstřebání je nutná jeho přeměna na dvojmocné železo, a to za pomoci speciálního enzymu.⁴

Znamená to tedy, že bychom se měli pro doplnění dostatečného množství železa spoléhat pouze na potraviny obsahující hemové železo?

Ne. I vstřebatelnost nehemové železa lze podpořit. Jeho vstřebatelnost zvyšuje například vitamín C, který železo přeměňuje z trojmocného na dvojmocné. Dále je to kyselina citronová, cibule, česnek, ale dokonce i samotný laktoferin přítomný v mateřském mléku

Pokud chcete vstřebatelnost železa podpořit bylinkami, pak příkladem bylinek s vyšším obsahem vitamínu C je echinacea (třapatka nachová), ale také kopřiva, hořec, jetel nebo pampeliška.

Spolehlivým a zároveň praktickým řešením mohou být také kvalitní doplňky stravy, které obsahují dobře vstřebatelný organický zdroj železa, obohacený o komplex vitamínů a minerálů nezbytných pro správnou tvorbu krve (vitamín B12 a kyselina listová).

A na které složky potravy si s příjmem železa dát pozor?

Jak jsme si připomenuli již výše, nehemové železo může být ovlivněno dalšími složkami potravy a může tak být méně vstřebatelné. Měli bychom si tedy dát pozor zejména na fytáty v obilovinách, kávu, čaje jako je zelený či černý, šťavelany v některé zelenině, polyfenoly (především ve slupkách, jádrech a kávě), vápník, vlákninu či ligniny. Dokonce bychom se měli vyhýbat i některým bylinám, jako je například heřmánek.

Avšak pokud tyto látky s příjmem nehemového železa minimalizujeme nebo je pomocí fermentace, klíčení či tepelného zpracování zredukujeme, pak se nemusíme nižší vstřebatelnosti obávat.

Vede nadměrná konzumace mléka k nedostatku železa?

Kravské mléko obsahuje přibližně stejné množství železa jako mateřské mléko, a to kolem 0,5 mg/l. Avšak jeho vstřebatelnost je pouze 10 % v porovnání s mateřským mlékem, ze kterého se vstřebává až z 50 %. Vyšší vstřebatelnost železa z mateřského mléka je z důvodu vyššího obsahu právě vitamínu C a laktoferinu, jak jsme si zmínili již výše. Nižní vstřebatelnost kravského mléka je též ovlivněna obsahem vápníku, který snižuje využitelnost železa.

Nevhodné je i podávání rostlinných nápojů, jako jsou rýžová, mandlová či sójová mléka, které mohou též ovlivnit vstřebatelnost železa.

Pokud tedy vaše dítě nemůže být krmeno mateřským mlékem, je vhodnější podávat náhrady mateřského mléka a vyhnout se kravskému či rostlinnému mléku. Některé náhrady mateřského mléka jsou sice vyrobeny z kravského mléka, ale mohou být obohaceny železem.

Kolik železa děti potřebují?

Každý z nás se s určitou zásobou železa v těle již narodí. Avšak pro rychlý růst a vývoj je zapotřebí nepřetržitý přísun tohoto důležitého prvku. Denní doporučený příjem železa pro určité věkové skupiny dětí, pro těhotné a kojící ženy jsou níže v tabulce.

Věková skupina	Denní doporučené množství železa
0-4 měsíců	0,5 mg
4-12 měsíců	11 mg
4-8 let	10 mg
9-13 let	8 mg
14-18 let-dívky	15 mg
14-18 let-chlapci	11 mg
Těhotné ženy	30 mg
Kojící ženy	20 mg

Závěr

Železo je velmi významnou živinou, jejíž dostatečný příjem bychom neměli přehlížet. Pokud si nejste jisti, zda vy nebo vaše dítě má dostatek železa, pak jsou na místě krevní testy, ze kterých lze lehce zjistit mnoho proměnných. Jeden z doporučovaných testů našimi terapeuty je test METABOLOMIX, díky kterému se dozvíte mnoho nutričních biomarkerů definující zdraví.

1. Erdman J et al. (2012) Present knowledge in nutrition. 10th ed. Ames, Iowa: International Life Sciences Institute.
2. https://proveg.com/plant-based-food-and-lifestyle/vegan-nutrients/iron/
3. Molgaard CH et al. (2014) Iron requirements of infants and toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition 58(1), 119–129.
4. Mahan LK, Escott-Stump S, Raymond JG, Krause MV (2012) Krause’s food & the nutrition care process. 14th edition. St. Louis, Missouri: Elsevier.