V jakou denní dobu nejlépe doplňovat vitamín D a jaký má vliv na spánek?
V jakou denní dobu nejlépe doplňovat vitamín D a jaký má vliv na spánek?
Berete také vitamin D v zimním období? A víte že načasování příjmu vitaminu D může ovlivnit váš spánek? V jakou denní dobu bychom tedy měli vitamin D doplňovat? Pojďme si tuto problematiku představit krůček po krůčku..
Za tvorbu vitaminu D kromě potravin s vysokým obsahem tohoto vitamínu, je především zodpovědné UV-B záření, jehož intenzita se během zimních měsíců snižuje. Pokud nejsme vystavení dostačujícímu slunečnímu záření, a to především během zimního období, doplňování vitaminu D3 je vhodným způsobem, jak zvýšit jeho hladiny v našem organismu. Je však zásadní kdy a kolik tohoto vitamínu užíváme. Avšak na dávkování a kvalitu určitých doplňků jsme se zaměřili v tomto článku.
Proč je vitamín D důležitý?
Vitamín D je jedním z vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E a K), který hraje důležitou roli v kalciofosfátovém metabolismu nezbytném pro správnou mineralizaci kostí a zubů. Jelikož se v našem těle přetváří na aktivní metabolit, chová se v našem těle jako hormon, a je proto pojmenován jako pleomorfní steroidní hormon. Hraje zásadní roli v rozvoji a údržbě kostní tkáně, svalů, imunity, regulaci a ochraně před srdečními a onkologickými onemocněními.1
Vitamin D je opravdu rozhodující pro naše zdraví. Prakticky každá buňka v těle má receptor pro vitamín D, který, když se naváže, může ovlivnit expresi více než 200 genů.
Z evolučního hlediska je vitamín D jedním z nejstarších hormonů, který je produkován i některými druhy spadajícími pod první formy života na zemi (fytoplankton).
Rozlišujeme dva typy vitamínu D: ergokalciferol (D2), který je rostlinného původu, a cholekalciferol (D3) živočišného původu. Hlavním zdrojem vitaminu D3 je endogenní produkce v kůži, kde vzniká působením UVB záření z provitaminu 7-dehydrocholesterolu. V menší míře je zdrojem vitaminu D rostlinná a živočišná strava a suplementy.
Vitamíny D2 a D3 jsou tzv. prekurzory, z nichž se v játrech pomocí sekundární hydroxylace tvoří aktivní 1,25-dihydroxyvitamin D (1,25(OH)2D). Kalcitriol mimo jiné působí na receptory svalových buněk – při nízkých koncentracích (pod 30 nmol/l) klesá významně svalová síla a zvyšuje riziko pádů u starších lidí.
Deficit vitamínu D je asociován s pálením v ústech a krku, křečemi, rachitis, autoimunitními onemocněními, DM1, průjmem, zvýšenou fosfatázou v krevním séru, nespavostí, nízkou porodní váhou, podrážděností, osteomalacií, zpomaleným růstem, jemnými kostmi a zuby.
Nutrienty v synergii s vitamínem D jsou: A, B3, K, boron, vápník, měď, mangan, hořčík, fosfor, křemík, sodík. Zvýšené množství Ca může snížit produkci vitamínu D, a tím zvýšit riziko autoimunit, diabetu a onkologických onemocnění. Vitamín A optimalizuje aktivitu vitamínu D.
Rizikovou skupinou deficitu vitamínu D jsou kojenci, těhotné a kojící ženy a starší lidé.1
Jaký má vliv vitamín D na spánek?
Je třeba připomenout, že více než polovina světové populace má nedostatek vitamínu D.2
Nízká hladina vitaminu D v organismu dokonce přímo souvisí s množstvím a kvalitou spánku, což naznačují klinické studie, které zaznamenali významné zlepšení spánku a neurologických příznaků u lidí, kteří zvýšili příjem vitaminu D.3
Jedna další ze studií poukazuje na kvalitu spánku, která byla zkoumána v závislosti na příjmu vitaminu D u mužů ve věku 68 let a starších. Byla měřena celková doba spánku, doba a frekvence probuzení, a kvalita spánku. Studie zjistila, že nízké hladiny vitaminu D souvisejí se špatnou kvalitou spánku.4
Avšak kvalita a kvantita spánku není ovlivněna pouze celkovým množstvím tohoto vitamínu, ale především také načasováním užívání.
Možná jste někdy zaznamenali, že jste po požití vitaminu D měli problém s usnutím a ráno jste se necítili zrovna dvakrát vyspalí. Tato skutečnost souvisí s naším spánkovým hormonem, melatoninem. Během letního období dostáváme vitamin D3 ze slunečního záření, které je nejsilnější většinou kolem poledne, poté síla a dávka vitaminu D3 ustupuje. Večer se setmí a zvýší se nám hladina melatoninu, který nám pomáhá usnout.
Vitamín D i melatonin jsou nezbytné pro buněčnou fyziologii, hrají zásadní roli jako modulátory mitochondriálních funkcí, avšak jejich vliv na cirkadiánní a sezónní rytmy jsou navzájem v rozporu. Vitamín D se syntetizuje v kůži, když je vystavena ultrafialovému záření ze slunce, zatímco melatonin je syntetizován z epifýzy v našem mozku.6
Melatonin je hormonem, který je zásadní pro regulaci našeho cirkadiánního cyklu a tím pádem ovlivňuje i náš spánek. Pokud jsme během dne dostatečně vystavení jasnému světlu a poslední jídlo bývá kolem sedmé hodiny večerní, naše epifýza začne melatonin produkovat kolem 21. hodiny. Jen co se začíná zvyšovat množství melatoninu v mozku, začínáme být ospalí a tělo se začíná připravovat na spánek. Pokud však dodáme vitamín D ve večerních hodinách může se tato produkce melatoninu potlačit a ovlivnit tak nejen náš spánek, ale celý cirkadiánní rytmus.5
Na produkci melatoninu má ovšem vliv také modré světlo z elektronických obrazovek a LED žárovek, které melatonin inhibuje.
Dobrou zprávou je, že zvýšení hladiny melatoninu a vitamínu D je relativně jednoduché a levné. Chcete-li si optimalizovat svůj příjem vitamínu D, doporučujeme se pravidelně vystavovat slunečnímu záření, pravidelně konzumovat potraviny s vysokým obsahem tohoto vitamínu a během zimy zvážit užívání doplňku vitamínu D3 spolu s vitamínem K2. Právě tyto dva vitamíny spolupracují při transportu vápníku z krevního oběhu do kostí, což podporuje hustotu kostí a zdraví srdce. Pokud se chceme zaměřit na kvalitu vitamínu K2 je třeba vyhledávat formu MK-7, která má vyšší biologickou dostupnost a delší poločas rozpadu než jiné homology vitaminu K, zvyšuje kostní minerální hustotu a podporuje kvalitu a pevnost kostí.7
Vitamín D se nachází v mnoha potravinách jako jsou vejce, houby, mléko a především ryby. Předpokládá se, že zejména tučné ryby jako je losos jsou vynikajícím zdrojem vitaminu D. Avšak je třeba zvážit, zda je ryba divoká, zda pochází z chovu a čím byla krmena. Všechny aspekty kvality jejího života souvisí s jejím následným obsahem nejen vitamínu D.
Například v jedné studii zkoumající obsah vitamínu D, byl u lososa chyceného v divočině průměrný obsah vitamínu D3 okolo 1000 IU na 100g. Toto je typické množství, které se předpokládá ve všech tabulkách hodnotících obsah vitamínu D3 v lososu. Avšak naproti tomu bylo zjištěno, že chovaný losos měl přibližně o 80 % méně vitamínu D než tomu bylo v mase divokého lososa. Průměrná koncentrace byla 240 IU na 100 g.
Pro názornou ukázku uvádíme přibližný obsah vitamínu D v některých vybraných rybách, měřený pro jednu ze studií.8,9
Hlubinné ryby: 980 IU/ 100 g
Treska: 364 IU / 100 g
Chovaný losos: 840 IU / 100 g
Divoký losos: 3000 IU/ 100 g
Chovaný pstruh: 1300 IU/ 100 g
Tuňák: 1400 IU / 100 g
Poznámka: 1000 IU je 25 µg
Vitamín D lze tedy do jisté míry doplňovat z kvalitních potravinových zdrojů, avšak během zimního období bychom se neměli spoléhat na příjem z potravin, zjistit své skutečné množství vitamínu D v organismu a sáhnout případně po kvalitním doplňku stravy.
Výhodou se zdá být doplňování D3 například během snídaně. Nenaruší tak vylučování melatoninu a náš cirkadiánní rytmus. Plus vitamín D je vitamínem rozpustným v tucích, to znamená, že se nejlépe vstřebává s jídlem obsahujícím tuky. Avšak je třeba poznamenat, že výzkum zabývající se nejvhodnější denní dobou doplňování vitamínu D je stále omezený.
Nejdůležitějším krokem je proto vypozorovat, co přesně působí právě na nás individuálně a nastavit si určitou rutinu, kterou budeme dodržovat. Rutinu, na kterou si naše tělo zvykne a synchronizuje ji s naším cirkadiánním rytmem. Klíčem je najít to, co funguje právě pro nás a držet se toho.
1. Hájková E, Dobišarová A.: Doplňky stravy v klinické praxi, IFMV, 2019
2. Prentice A. Vitamin D deficiency: a global perspective. Nutr Rev. 2008 Oct;66(10 Suppl 2):S153-64. doi: 10.1111/j.1753-4887.2008.00100.x. PMID: 18844843.
3. Gominak SC, Stumpf WE. The world epidemic of sleep disorders is linked to vitamin D deficiency. Med Hypotheses. 2012 Aug;79(2):132-5. doi: 10.1016/j.mehy.2012.03.031. Epub 2012 May 13. PMID: 22583560.
4. Jennifer Massa, Katie L. Stone, PhD, Esther K. Wei, ScD, Stephanie L. Harrison, MPH, Elizabeth Barrett-Connor, MD, Nancy E. Lane, MD, Misti Paudel, Susan Redline, MD, MPH, Sonia Ancoli-Israel, PhD, Eric Orwoll, MD, Eva Schernhammer, MD, DrPH, Vitamin D and Actigraphic Sleep Outcomes in Older Community-Dwelling Men: The MrOS Sleep Study, Sleep, Volume 38, Issue 2, 1 February 2015, Pages 251–257, https://doi.org/10.5665/sleep.4408
5. Ghareghani M, Reiter RJ, Zibara K, Farhadi N. Latitude, Vitamin D, Melatonin, and Gut Microbiota Act in Concert to Initiate Multiple Sclerosis: A New Mechanistic Pathway. Front Immunol. 2018 Oct 30;9:2484. doi: 10.3389/fimmu.2018.02484. PMID: 30459766; PMCID: PMC6232868.
6. Golan D, Staun-Ram E, Glass-Marmor L, Lavi I, Rozenberg O, Dishon S, Barak M, Ish-Shalom S, Miller A. The influence of vitamin D supplementation on melatonin status in patients with multiple sclerosis. Brain Behav Immun. 2013 Aug;32:180-5. doi: 10.1016/j.bbi.2013.04.010. Epub 2013 May 7. PMID: 23665342.
7. Sato T, Inaba N, Yamashita T. MK-7 a jeho účinky na kvalitu a sílu kostí. Živiny. 2020 31. března; 12 (4): 965. doi: 10,3390 / nu12040965. PMID: 32244313; PMCID: PMC7230802.
8. Lu Z, Chen TC, Zhang A, osoby KS, Kohn N, Berkowitz R, Martinello S, Holick MF. Hodnocení obsahu vitaminu D3 v rybách: Je obsah vitaminu D dostatečný k uspokojení stravovacích požadavků na vitamin D? J Steroid Biochem Mol Biol. 2007 březen; 103 (3-5): 642-4. doi: 10.1016 / j.jsbmb.2006.12.010. Epub 2007 30. ledna. PMID: 17267210; PMCID: PMC2698592.
9. Alexandra Schmid, Barbara Walther, Natural Vitamin D Content in Animal Products, Advances in Nutrition, Volume 4, Issue 4, July 2013, Pages 453–462, https://doi.org/10.3945/an.113.003780