Zobrazuji 1-10 z 73 výsledků
shutterstock_1341803447-web
Žaneta Kremsa, FNLP

Metabolismus železa, projevy nedostatku a rizika s tím spojené

28. 7. 2021

Železo je jedním z prvků, který naše tělo nezbytně potřebuje. Nedostatek železa je v běžném povědomí většiny populace úzce spojen s anémií a špatným okysličováním organismu. Také se můžeme často dozvědět, že to bývá problém především žen a osob, které nejí maso. Jak to vlastně je? Pojďme se blíže podívat na funkci železa v našem těle. Na jeho metabolismus, projevy nedostatku a rizika s tím spojené. Také si připomeneme, které potraviny jsou bohatým zdrojem železa, které je využitelné pro lidský organismus.

Číst dál
Žaneta Kremsa, FNLP

Metabolismus: Uzdravte svá játra

21. 4. 2020

Játra jsou místem, kterým přímo interagujeme s okolním světem. Zažívací trakt, který je nejčastěji asociovaný s metabolismem, je důležitý, ale játra jsou víceméně vstupním místem pro vše, s čím se náš organismus setkává, ať už se jedná o jídlo, bakterie, které jsou součástí naší diety, ale i vnější vlivy našeho prostředí. (1) Játra mají v těle řadu životně důležitých funkcí, jako je například metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin, zajišťují také metabolismus vitamínů a minerálů, jsou zodpovědné za detoxikaci organismu či sekreci žluči. Udržení jater ve zdravém stavu je zásadní pro zdraví a dobrou kvalitu života. Bohužel játra bývají často zatěžovaná toxiny …

Číst dál
Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Důležitost a prospěšnost butyrátu pro orgánové soustavy

22. 1. 2020

Věděli jste, že butyrát, což je metabolit produkovaný ve střevě určitými bakteriemi, zajišťuje dobrou funkci střev, mozku, kůže, imunitního systému a má anti karcinogenní účinky? Takzvanou anaerobní fermentací vlákniny vznikají v lidském střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Mezi tyto organické kyseliny s jedním až šesti uhlíky patří acetát, propionát a butyrát. V tomto článku bych se ráda zaměřila právě na butyrát, jelikož nejnovější studie poukazují na jeho důležitost a prospěšnost pro nejrůznější orgánové soustavy. Jak tedy butyrát vlastně vzniká? Hlavními producenty butyrátu ve střevě jsou bakterie řádu Clostridiales (např. Eubacterium halli, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzi a další). Produkce butyrátu, respektive počet bakterií produkujících …

Číst dál
Žaneta Kremsa, FNLP

Psychologie výživy, aneb umíme vůbec jíst?

23. 7. 2019

Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání? Útok či útěk K tomu abychom jídlo adekvátně zpracovali a vzali si z něj veškeré živiny, se potřebujeme nacházet v tzv. parasympatickém módu. Pokud jsme ve stresu, ať už je sebemenší, naše tělo je nastaveno na přežití a trávení …

Číst dál
Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Jak se efektivně a zdravě chránit před sluníčkem?

21. 6. 2019

Každoročně, když se oteplí a sluneční paprsky dostanou sílu, tak jsme z médií vždy informováni o tom, jak je důležité používat ochranné opalovací krémy s vyššími ochrannými faktory, které nás budou chránit před UV zářením. Vždy máme z této mediální „masáže“ pocit, že pokud si nekoupíme okamžitě krém s UV faktorem minimálně 50, tak musíme zaručeně dostat rakovinu kůže, před kterou nás samozřejmě musí opalovací krém ochránit. Ale je to opravdu tak? A co vlastně opalovací krémy obsahují? Je všechno tak, jak nám to servírují média ze zpráv a reklam?
Lidská kůže je vrstva několika druhů buněk, která tvoří ucelený zevní povrch lidského těla. U dospělého člověka činí povrch kůže asi 1,6 – 1,8 m². Samotná kůže váží asi 3 kg a spolu s tukovou tkání přibližně 20 kg. Jedná se tedy o největší a zároveň nejtěžší orgán lidského těla. V závislosti na lokalizaci a výživě člověka je tloušťka kůže 0,5 – 4 mm. Na místech, kde je kůže vystavena menšímu tlaku a námaze, je tenčí, například na očních víčkách, a tam, kde je opotřebení větší, jako jsou chodidla, je nejtlustší.

Číst dál
Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Jaká je optimální strava pro člověka?

16. 5. 2019

Co víme je fakt, že jsme se až nepřirozeně odklonili od přirozených návyků (špatně a nedostatečně spíme, přehnaná hygiena, spoustu chemických kosmetických a hygienických přípravků, znečištěná voda i ovzduší, nezdravé vztahy apod.). Tyhle všechny faktory hrají významnou roli na náš celkový zdravotní i psychický stav a proto naše zdraví se neodvíjí jen od toho, co konzumujeme a trávíme, ale také od toho, jak žijeme.. celkově…
Zdravý člověk, který nemá žádné zdravotní, psychické či jiné problémy ve většině případů nemusí stravu do detailu řešit. Co je však zásadní v rámci prevence, aby i takovýto člověk dbal na přirozenost, pestrost, čerstvost a lokálnost potravy.
Člověk, který však trpí určitými symptomy, závažnými a komplexními zdravotními problémy, tam je potřeba jít mnohem více do hloubky, nestačí jen říci: „jez celistvé, opravdové potraviny, eliminuj průmyslově zpracovaný cukr…“ ale je potřeba k takovémuto člověku, pokud jste terapeut, přistoupit komplexně, nehádat a pořádně otestovat, co se vlastně v jeho metabolických i genetických procesech děje.

Číst dál
Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Syndrom zvýšené propustnosti střev (Leaky gut syndrome)

26. 7. 2018

Střevní sliznice tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Představuje bariéru, která má zajistit správné vstřebávání živin, minerálů a vody, ale zároveň chránit před prostupem nebezpečných látek do krevního řečiště. Můžeme si představit střevní sliznici jako síto, kdy velikost ok určuje velikost látek prostupujících do systémového oběhu.
Střevní stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, které u sebe udržuje komplex bílkovin nazvaný těsné spoje (tight junctions, TJ). Již bylo identifikováno více než 40 proteinů TJ1, které jsou zodpovědné za rychlou a koordinovanou regulaci „stupně rozvolnění“ střevních buněk.
Při správné funkci střevní stěny do těla prochází pouze optimálně rozložené složky  jídla, zatímco látky o větší velikosti, jako je nedostatečně strávená potrava, toxické látky, patogenní bakterie nebo jejich metabolity, do systému neprostupují. Narušením funkce TJ je ovlivněna regulace velikosti mezibuněčného prostoru (velikosti ok v sítu) a jeho zvětšením mohou do krevního oběhu pronikat látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla2. Tento fenomén představuje Syndrom zvýšené propustnosti střev (jinak také zvýšená střevní permeabilita, z angl. Leaky gut syndrome).

Číst dál
bunka
MUDR. Jan Vojáček, CFMP

Zdravá buňka zdravý život

24. 2. 2018

Naše mysl je schopna vnímat určitý rozměr reality. Pro většinu z nás je těžko pochopitelná nekonečnost vesmíru a proto naše mysl si měřítko chápání uzpůsobuje. Nicméně dnes už se ví, že platí stejné principy a zákony pro makrosvěty, tak pro ty mikro. Vesmír má v sobě subjednotky v podobě galaxií, ty v sobě planetární soustavy, pak jednotlivé planety a na jedné z těchto planet  sedíte vy u obrazovky a jste schopni svojí myslí nad tímto uvažovat.
Jak to ale souvisí s naším zdravím?
Náš organismus také reprezentujeme takový jeden vesmír. Kde máme určité soustavy, jednotlivé orgány a pak také miliardy malých jednotek – buněk. A velice jednoduše se dá vztáhnout prosperita organismu k prosperitě buňky, pro zjednodušení buňky bez přímé specializace, jestli je to buňka jaterní, či například nervová.

Číst dál
pegan1
Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

Proč jsem paleovegan neboli pegan a proč byste měli být také!

24. 2. 2018

Jelikož jsem lékař, je mojí prací zjistit, jaká nejlepší cesta vede ke zdraví mých pacientů. Dnes víme, že jídlo je droga, možná nejmocnější droga na planetě, která má sílu vyvolat nebo vyléčit většinu nemocí. Jestliže jídlo je víc než jen souhrn kalorií a jestliže je to informace, která řídí každou část našeho těla, pak já jako lékař vím, co mám lidem radit, aby předcházeli chronickým onemocněním, léčili je nebo je dokonce zcela zvrátili.
Vzhledem k tomu, že náklady na chronická onemocnění vyvolaná tím, co jíme, přijdou naši globální ekonomiku na 47 bilionů dolarů v průběhu dalších 20 let, základní otázka naší doby zní:
Co bychom měli jíst, abychom se cítili dobře, zhubli, uzdravili se a zůstali zdraví?
Na jedné straně je Lebron James (profesionální americký basketbalista), který se stravuje paleo, nebo světová tenisová jednička, která vynechala ze své stravy lepek a mléčné výrobky a během jednoho roku proměnila své prohry ve výhry ve všech zápasech. Na druhé straně je Rich Roll, který zdolal během sedmi dní pět maratonů Iron Man jakožto vegan.

Číst dál