Vliv spánku na imunitu a alergie

V dnešní době mnoho z nás hledá alternativy, jakými bychom si mohli zlepšit imunitu. Přitom ten nejlepší a nejúčinnější prostředek je nám všem dostupný a je zcela zdarma… Spánek. Jeho význam je mnoha lidmi podceňovanou proměnnou. V tomto článku se dozvíte, jak spánek ovlivňuje imunitní systém, jak souvisí například s alergiemi a jak ho můžeme jednoduchými způsoby zkvalitnit.

Za několik posledních desetiletí se výzkum ohledně spánku nesmírně rozvinul a odhalil dalekosáhlý význam spánku pro prakticky každou buňku našeho těla. Objasnila se souvislost spánku nejen s duševním a emocionálním zdravím, ale i tím fyzickým, tzn. imunitním systémem.

Mnoho studií naznačuje souvislost mezi nedostatečným spánkem, imunitním systémem a oxidačním stresem, který je taktéž úzce spojen s mitochondriemi, jejichž fyziologické funkce mohou být spánkovou deprivací narušeny. ^2,3,4

Energetický metabolismus, buněčné antioxidační mechanismy a správné funkce imunitního systému, které brání oxidativnímu poškození, jsou koordinovány tzv. cirkadiánním rytmem, který řídí například tělesnou teplotu, vylučování hormonů anebo právě rytmus spánku a bdění.

Během několika posledních let vědci začali zkoumat, co se děje na buněčné úrovni, když je tělo nevyspalé…

Dostatečný a kvalitní spánek je důležitým obdobím odpočinku. Podporuje správné imunitní funkce, a to tím, že posiluje tělo v boji proti stresu, infekcím a potenciálně minimalizuje riziko propuknutí onemocnění. Podporuje tedy silnou vrozenou a adaptivní imunitu a navíc posiluje například účinnost reakcí na vakcíny či zmírňuje závažné alergické reakce.

Naproti tomu vážné problémy se spánkem, včetně poruch spánku, jako je nespavost, spánková apnoe a narušení cirkadiánního rytmu, mohou narušovat zdravé fungování imunitního systému. Nedostatek pravidelného a kvalitního spánku vystavuje tělo stresovým reakcím, při kterých je uvolňováno mnoho stresových hormonů negativně působících na imunitní systém organismu.

Jak spánek ovlivňuje imunitní systém?

Vědci v posledních letech zjistili, že zdravý spánek ovlivňuje buňky specifické buněčné imunity, tzv. T-lymfocyty. Právě tyto buňky jsou schopné regulovat imunitní systém vylučováním látek cytokinů, které bojují proti zánětu a infekci. Bojují tak proti intracelulárním patogenům, například buňkám infikovaných virem, jako jsou chřipka, HIV, opar, nebo rakovinné buňky.

Aby byly T-lymfocyty schopné zabíjet buňky infikované virem musí se s nimi dostat do přímého kontaktu, který podporují přilnavé molekuly tzv. integriny. Tyto molekuly si můžeme představit jako jakési lepidlo. Když buňky rozpoznají virem infikovanou buňku, aktivují integriny – lepidlo, které jim umožní připojit se k infikovaným buňkám a zabít je.

Avšak při nedostatku spánku jsou tyto velmi důležité “lepící” molekuly deaktivovány stresovými hormony, jako je adrenalin a noradrenalin a další prozánětlivé hormony. Náš imunitní systém pak může horko těžko bojovat proti hrozbám z vnějšího prostředí. Reakci těla na nedostatek spánku pak lze přirovnat k reakci těla na stres, rakovinu, hypoxii či malárii.

Tuto skutečnost podporuje i jedna ze studií poukazující na T-lymfocyty dobrovolníků, kteří zůstali celou noc vzhůru a měli nižší tendenci k aktivaci integrinů, oproti těm dobrovolníkům, kteří celou noc prospali. Z této studie vyplývá, že spánek má potenciál zlepšovat fungování T-lymfocytů a ukazuje, že když je spánek redukován o čtyři hodiny, tak se aktivita imunitních buněk sníží až o 70 %. ⁵

Má spánek vliv na alergie?

Alergie jsou reakcí našeho imunitního systému na látky, které jsou běžně neškodné. Více o alergiích se dozvíte v článku Pylová sezóna za dveřmi, jak se vyhnout plnému nosu. Avšak nedávný výzkum zjistil, že cirkadiánní rytmus člověka se podílí na regulaci reakce těla na alergeny. To znamená, že pokud je cirkadiánní rytmus narušen, pak je zvýšená pravděpodobnost závažnosti alergických reakcí. ⁶

Cirkadiánní rytmus je však spojen ruku v ruce i s dostatečným spánkem. Jedna ze studií zjistila, že nedostatek spánku u lidí s alergií na arašídy způsobuje vyšší náchylnost k alergickým záchvatům. ⁷

I přes to, že téměř každý z nás ví, že spánek je důležitý, většina lidské populace nespí dostatečně. Avšak únava není jediným důsledkem krátkého či nekvalitního spánku. Studie ukazují, že dospělí, kteří spí méně než 7 hodin denně, mají vyšší riziko chronických onemocnění, včetně deprese, artritidy, cukrovky a astmatu. ¹ Pro prevenci nejčastějších civilizačních onemocnění by každý z nás měl vědět alespoň základy optimalizace spánku.

Jak správně regenerovat, nabírat sílu a optimalizovat spánek?

• Dodržujte spánkový režim 7–8 hodin, choďte spát pravidelně ve stejný čas.
• Nepoužívejte elektronické přístroje dvě hodiny před spánkem. Pokud musíte, omezte modré světlo červenými brýlemi či speciálním osvětlením.
• Deaktivujte v ložnici na noc síť wifi.
• Nejezte dvě hodiny před spaním.
• Před spaním nepijte alkohol.
• Spěte ve vyvětrané a zatemněné místnosti.
• Zamyslete se nad kvalitou své matrace a lůžkovin (čím více syntetických materiálů, tím větší riziko snížené kvality spánku).

Spánek je jedním z nejdůležitějších pilířů zdravého životního stylu, který má velkou roli v epigenetice a tudíž v rozvoji mnoha onemocnění. Pokud jste tak zatím neučinili, zajímejte se více o svůj spánek. ?

Chcete se dozvědět více o celostním přístupu k řešení nespavosti a to, jak z pohledu západní funkční medicíny, tak té východní (Tibetské a Himalájské medicíny)? Na online kurzu Nespavost se navíc naučíte tibetskou terapii horme, která se již odedávna využívá k hlubokému uvolnění, k zahřátí těla a ošetření neklidné mysli a poruch spánku.

<sup>1. Sleep and sleep disorders: data & statistics. Centers for Disease Control and Prevention. Published May 2, 2017. Accessed May 14, 2021. https://www.cdc.gov/sleep/data_statistics.html
2. Rodrigues NR, Macedo GE, Martins IK, et al. Short-term sleep deprivation with exposure to nocturnal light alters mitochondrial bioenergetics in Drosophila. Free Radic Biol Med. 2018;120:395-406. doi:1016/j.freeradbiomed.2018.04.549
3. Du J, Zhu M, Bao H, et al. The role of nutrients in protecting mitochondrial function and neurotransmitter signaling: implications for the treatment of depression, PTSD, and suicidal behaviors. Crit Rev Food Sci Nutr. 2016;56(15):2560-2578. doi:1080/10408398.2013.876960
4. Melhuish Beaupre LM, Brown GM, Braganza NA, Kennedy JL, Gonçalves VF. Mitochondria’s role in sleep: novel insights from sleep deprivation and restriction studies. World J Biol Psychiatry. Published online May 6, 2021. doi:1080/15622975.2021.1907723
5. Dimitrov, S., Lange, T., Gouttefangeas, C., Jensen, A., Szczepanski, M., Lehnnolz, J., Soekadar, S., Rammensee, H. G., Born, J., & Besedovsky, L. (2019). Gα_s-coupled receptor signaling and sleep regulate integrin activation of human antigen-specific T cells. The Journal of experimental medicine, 216(3), 517–526. https://doi.org/10.1084/jem.20181169
6. Cermakian N, Lange T, Golombek D, Sarkar D, Nakao A, Shibata S, Mazzoccoli G. Crosstalk between the circadian clock circuitry and the immune system. Chronobiol Int. 2013 Aug;30(7):870-88. doi: 10.3109/07420528.2013.782315. Epub 2013 May 22. PMID: 23697902; PMCID: PMC7195843.
7. Dua S, Ruiz-Garcia M, Bond S, Durham SR, Kimber I, Mills C, Roberts G, Skypala I, Wason J, Ewan P, Boyle R, Clark A. Effect of sleep deprivation and exercise on reaction threshold in adults with peanut allergy: A randomized controlled study. J Allergy Clin Immunol. 2019 Dec;144(6):1584-1594.e2. doi: 10.1016/j.jaci.2019.06.038. Epub 2019 Jul 15. PMID: 31319102; PMCID: PMC6904229.</sup>