Blog

Autor: MUDr. Jan Vojáček, CFMP

Naše mysl je schopna vnímat určitý rozměr reality. Pro většinu z nás je těžko pochopitelná nekonečnost vesmíru a proto naše mysl si měřítko chápání uzpůsobuje. Nicméně dnes už se ví, že platí stejné principy a zákony pro makrosvěty, tak pro ty mikro. Vesmír má v sobě subjednotky v podobě galaxií, ty v sobě planetární soustavy, pak jednotlivé planety a na jedné z těchto planet  sedíte vy u obrazovky a jste schopni svojí myslí nad tímto uvažovat.

Jak to ale souvisí s naším zdravím?

Náš organismus také reprezentujeme takový jeden vesmír. Kde máme určité soustavy, jednotlivé orgány a pak také miliardy malých jednotek – buněk. A velice jednoduše se dá vztáhnout prosperita organismu k prosperitě buňky, pro zjednodušení buňky bez přímé specializace, jestli je to buňka jaterní, či například nervová.

Jak tedy buňka funguje?

Každá buňka je vlastně opět dokonale fungující mikrosystém, který potřebuje ke svému správnému chodu a zajištěním své specifické funkce, aby byli splněny určité podmínky. Tyto podmínky už začínají být naplňovány vně buňky, v tzv. extracelulárním matrixu. Tento matrix je dynamická tkáň, která neustále reaguje na celkový stav organismu a potřeby buňky. Zajišťuje skrze nejtenší cévy přísun živin, dále skrze lymfatický systém odvod zplodin a také má velice důležitý úkol ve formě zprostředkování komunikace buněk mezi sebou a buňek s vyššími řídícími centry.

Takže mezibuněčný matrix si představte jako ulice mezi domy, kde proudí zásobování, jezdí popeláři a chodí pošta. Tímto způsobem je každá buňka obhospodářována. A nyní zaklepejme na dveře a pojďme dovnitř. Uvnitř buňka vykonává milióny procesů a já zmíním ty základní důležité.

Samozřejmě buňka v prvé řadě vytváří důleživé stavební kameny pro správné fungování organismu pomocí matrice DNA. To je její pracovní náplň. Zde velice záleží o jaký typ buňky se jedná. Aby mohla tuto funkci ale i další jako například množení bezchybně vykonávat, potřebuje k tomu dostatečné množství energie. Ta je produkována buněčnými elektrárnami, tzv. mitochondriemi.

Palivové články.

Mitochondrie a její fungování se ukazuje jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro fungování nejen buňky samotné, ale tím také celého organismu. Naše mitochondrie jsou tak inteligentní elektrárny, že se neustále dokáží přizpůsobovat palivu, které mají zrovna k dispozici – tím palivem jsou cukry, tuky, aminokyseliny. Stejně jako každá elektrárna, je při činnosti mitochondrie vytvářen určitý odpad při spalování. S tímto odpadem si buňka dokáže poradit pomocí tzv. autofagie.

Kdo jsem a co mám dělat?

Se neustále buňka sama sebe ptá. Tyto informace dostává z ústředí pomocí různých signálních molekul, které se na povrchu buňky naváží na tzv. buněčné receptory, což je taková buněčná poštovní schránka, či anténa.

Co tedy z buněčného hlediska znamená nemoc?

Nemoc znamená poruchu výše uvedených procesů, čím více a hlouběji jsou procesy zasaženy, tím vážnější průběh nemoci. Díky nekvalitnímu palivu se děje neefektivní tvorba energie s velkou tvorbou odpadu. Snížená schopnost autofagie, samočištění, znamená kumulaci toxických látek v buňce, špatné informace z ústředí znamenají, že buňka neví co má dělat a uvede se do stresového stavu. Toto celé se dále prohlubuje pokud nefunguje správně mezibuněčný prostor, tedy cesty, ulice jsou plné odpadků, nemůže projet zásobování, ani pošta, představte si v realném životě, kdyby přestali jezdit popeláři, kdyby nefungoval proud, došel benzín, kdyby vypukla anarchie, protože by selhali řídící orgány, to vše se může dít v našich životech, ale také na úrovni buněčné.

Čím je to způsobeno?

A jsme zpátky na začátku. Způsobem stravování – jaký volím poměr cukrů, tuků, bílkovin, které je následně předloženo buňce jako palivo, kvalitou suroviny a tím obsahem vitamínů a minerálů nezbytných pro fungování buněčného metabolismu, nedostatkem pohybu a spánku a tím nedání možnosti se adekvátně čistit a prokrvovat, neřešeným stresem a tím přetížením řídících systémů, nedostatkem pitného režimu a tím zpomalením toků veškerých informací v těle, atd.

Pokud chcete být zdraví musí být zdravá vaše buňka. Starejte se o ni jak nejlépe umíte. Dejte si občas půst, ať se může v klidu vyčistit, dodávejte ji kvalitní palivo, ve formě zdravých tuků, omezte neefektivní spalování a tvorbu odpadu přílišnou dodávkou cukrů, hýbejte se a pijte dost vody, ať v těle vše proudí, tak jak má, odpočívejte, relaxujte, čistěte si hlavu činnostmi, které vás naplňují, rozdávejte lásku a úsměvy sobě a okolí. Buňky vás za to budou milovat a vy za to budete zdraví. V příštím článku se budu věnovat roli vlivu stresu na organismus a co to vlastně stres je.

zdroj: https://www.flowee.cz/on-air/blogy/2357-jan-vojacek-zdrava-bunka-zdravy-zivot