Blog

Střevní sliznice tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Představuje bariéru, která má zajistit správné vstřebávání živin, minerálů a vody, ale zároveň chránit před prostupem nebezpečných látek do krevního řečiště. Můžeme si představit střevní sliznici jako síto, kdy velikost ok určuje velikost látek prostupujících do systémového oběhu.

Střevní stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, které u sebe udržuje komplex bílkovin nazvaný těsné spoje (tight junctions, TJ). Již bylo identifikováno více než 40 proteinů TJ1, které jsou zodpovědné za rychlou a koordinovanou regulaci „stupně rozvolnění“ střevních buněk.

Při správné funkci střevní stěny do těla prochází pouze optimálně rozložené složky  jídla, zatímco látky o větší velikosti, jako je nedostatečně strávená potrava, toxické látky, patogenní bakterie nebo jejich metabolity, do systému neprostupují. Narušením funkce TJ je ovlivněna regulace velikosti mezibuněčného prostoru (velikosti ok v sítu) a jeho zvětšením mohou do krevního oběhu pronikat látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla2. Tento fenomén představuje Syndrom zvýšené propustnosti střev (jinak také zvýšená střevní permeabilita, z angl. Leaky gut syndrome).

Látky, které by při správné funkci střevní sliznice do systému neprostoupily, aktivují imunitní systém, spouští zánětlivou odpověď a mohou vést k autoimunitním reakcím. Imunitní odpověď našeho těla může přejít do chronického zánětu, který je původcem řady chronických onemocnění.

Mezi příznaky zvýšené střevní propustnosti patří alergie3, časté infekce dýchacích cest3, nadměrná únava4, bolesti hlavy5, syndrom dráždivého tračníku3, 6, kožní problémy, jako jsou ekzémy, akné7 a atopický ekzém8 a trávící obtíže např. nadýmání a potravinové nesnášenlivosti9. Zvýšená střevní permeabilita souvisí s chronickými i autoimunitními onemocněními, jako je Crohnova choroba2, 10, 11, 12, ulcerózní kolitida2, artritida3, 10, celiakie3, 11, autoimunitní hepatitida2, cukrovka 1. typu2, 10, 11, astma 10, 11, roztroušená skleróza2, 10, systémový lupus erythematodes2, špatná funkce štítné žlázy13, Parkinsonova choroba14, metabolický syndrom15 i psychická onemocnění jako autismus, deprese či úzkost 5, 11, 16, 17, 18.

Ačkoli není zatím jasné, zda je zvýšená střevní propustnost příčinou vzniku či důsledkem těchto onemocnění, narušená funkce TJ podporuje rozvoj onemocnění u geneticky náchylných jedinců19. Při zvýšeném prostupu látek do krevního oběhu navíc u onemocnění spojených se zvýšenou střevní propustností často dochází k rozvoji dalších zdravotních potíží11.

K narušení regulace velikosti mezibuněčného prostoru přispívají různé faktory. Podíl na rozvoji zvýšené permeability má nezdravý životní styl a tzv. Západní způsob stravování (Western diet)3 bohatý na vysoce zpracované produkty, jídla rychlého občerstvení a nadbytek sacharidů a tuků. Faktory narušující funkci střevní sliznice zahrnují konzumaci průmyslově zpracovaných a prozánětlivých potravin, jako je přidaný cukr20 a vysoký příjem fruktózy21, rafinované obiloviny a oleje20, lepek22, 23, potravinářská aditiva20, např. organická rozpouštědla (používaná k výrobě rostlinných olejů) nebo emulgátory24, které běžně najdeme v pekárenských a mléčných výrobcích, omáčkách, krémech, zmrzlinách, nápojích, čokoládě, žvýkačkách a margarínech. Další faktory narušující funkci střevní sliznice je chronický stres25, toxiny z prostředí, pesticidy a léčiva (např. nesteroidní antiflogistika26, 27), nadměrný příjem alkoholu3, 26, 28, nedostatek některých vitamínů a minerálů (např. vit. D2 nebo zinku29) střevní dysbióza2, 3, 30, 31 a přemnožení kvasinek32.

Při zvýšené střevní permeabilitě a onemocněních s ní související je vhodné navázat spolupráci s odborníky a sestavit individuální terapeutický výživový plán. Základní kroky, jak při zvýšené střevní permeabilitě postupovat, zahrnují odstranění faktorů, které funkci střeva narušují, konzumace protizánětlivých potravin a úprava střevní mikrobioty.

Mezi jídla podporující hojení střevní sliznice patří:

  • kostní vývary bohaté na kolagen a aminokyseliny prolamin, glycin a L-glutamin33,
  • kvalitní fermentované mléčné i nemléčné produkty obsahující probiotické bakterie, jako je kefír, nepasterované kysané zelí, pickles, kimchi, vodní či kokosový kefír. Případně podpořit kvalitními, vysoce potentními probiotiky jako jsou například GutPro anebo půdní probiotika Primal Defence anebo Primal Soil.
  • potraviny bohaté na omega-3, jako jsou divoce žijící mořské ryby, olej z tresčích jater, lněná a chia semínka a oleje z nich, mořský fytoplankton,
  • potraviny obsahující zinek (ústřice, hovězí a jehněčí maso, dýňová semínka, nepražené kakao, vaječný žloutek, játra,
  • a některé koření a bylinky, např. kurkuma34.

Velmi dobré klinické zkušenosti máme s přípravkem RESTORE, který hojí střevní stěnu, konkrétně těsné spoje a podporuje imunitní systém.

Reference:

    1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2742087/
    2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5440529/
    3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4253991/
    4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19112401
    5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18283240
    6. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17593135
    7. https://gutpathogens.biomedcentral.com/articles/10.1186/1757-4749-3-1
    8. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1296081/
    9. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2763174/
    10. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22109896
    11. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2898551/
    12. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22731729
    13. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5435852/
    14. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4050039/
    15. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4880177/
    16. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3601973/
    17. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4604320/
    18. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4662178/
    19. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3758766/
    20. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25676324
    21. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22525431
    22. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3458511/
    23. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21248165
    24. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25887492
    25. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22314561
    26. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4266989/
    27. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19148789
    28. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16565490/
    29. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4231515/
    30. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1856434/
    31. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4686753/
    32. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC185633
    33. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27749689
    34. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5407015/