Metabolismus: Uzdravte svá játra

Játra jsou místem, kterým přímo interagujeme s okolním světem. Zažívací trakt, který je nejčastěji asociovaný s metabolismem, je důležitý, ale játra jsou víceméně vstupním místem pro vše, s čím se náš organismus setkává, ať už se jedná o jídlo, bakterie, které jsou součástí naší diety, ale i vnější vlivy našeho prostředí. (1)

Játra mají v těle řadu životně důležitých funkcí, jako je například metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin, zajišťují také metabolismus vitamínů a minerálů, jsou zodpovědné za detoxikaci organismu či sekreci žluči. Udržení jater ve zdravém stavu je zásadní pro zdraví a dobrou kvalitu života. Bohužel játra bývají často zatěžovaná toxiny z životního prostředí, špatnými stravovacími návyky, alkoholem, léky či v některých případech i drogami. To vše může játra oslabit a poškodit a v konečném důsledku to může vyústit v hepatitidu, cirhózu nebo steatózu jater. (2)

Většina lidí se dnes potýká s problémy s váhou i s nedostatkem energie. Ty jsou často způsobeny změnami ve fungování štítné žlázy a adrenálním zdravím, asociovanými například s menopauzou u žen či andropauzou u mužů.

Ačkoliv mají játra poměrně dobrou schopnost vlastní regenerace, pokud jsou stále přetěžovaná, schopnost regenerace se postupně vytrácí. Jestliže pacient začíná mít problémy s játry, může se to projevit na úplně jiných orgánových systémech těla. Navíc na první pohled tyto problémy nemusí vůbec souviset s játry. Přetížená játra nemusí zvládat detoxikaci, což se může projevit příznaky jako dyspepsie (trávicí obtíže, které zahrnují mimo jiné pocit plnosti v břiše, nevolnost, zvracení, průjem, zácpu či plynatost), malátnost, bolesti hlavy, poruchy menstruační periody, bolesti kostí a svalů a ztuhlost. Játra postupně přestávají správně fungovat, tělo zaplavují toxiny a vše může vyústit v poškození a ve změny na jaterní tkáni a následnému onemocnění jater.

Pokud jsou játra poškozena nemocí, tak k příznakům patří žluté zabarvení kůže a očí, tmavá moč, žlutá nebo světle zbarvená stolice, nevolnosti, zvracení, ztráta chuti k jídlu, zvracení krve, otoky břicha, bolesti břicha, poruchy spánku, zmatenost a únava. (2)

Játra se během života opotřebovávají a mění. Mění se například i množství krve, které je schopno protéct játry. Bylo zjištěno, že objem krve, který jimi proteče, se s rostoucím věkem snižuje. Autoři této studie mimo jiné zdůrazňují, že to může přispívat k nižšímu vstřebávání léčiv, která podléhají metabolizmu v játrech. (3)

V knize The metabolism reset diet mluví Dr. Christianson, o tom, jak je důležité se na tento orgán zaměřit ve všech dietách, které bychom chtěli zařadit. Co se týká procesu uzdravení našich jater, mnoho knih mluví o různých způsobech stravování nebo o bylinkách, které nám mohou pomoci, někdo holduje půstům. Dle Dr. Christiansona je klíčem mít dostatek potravy, které játra nezatěžují, ale dodají jim dostatek energie na to, aby mohla správně pracovat. Paradoxem detoxů je to, že během nich musí játra pracovat více než obvykle, aby zpracovala všechen „odpad“, který jde z našeho těla ven. (1)

Obecně stravování, které udržuje zdravý metabolismus a játra, je založeno na rozmanitých zdrojích vlákniny, rostlinných zdrojích potravy, dobré hladině bílkovin, dostatečné hydrataci a pohybu.

Příjem různorodé pestré stravy bohaté na rostlinné potraviny může na pacienta působit terapeuticky. Menší množství mnoha sloučenin může mít pro biochemické funkce spíše podpůrné účinky, než je tomu u stravy s vysokou koncentrací živin a opakovaným denní přísunem stejného množství potraviny. (4)

Pro ty, kteří se chtějí dopracovat ke zdravým játrům, je vhodné do jídelníčku zařadit potraviny s nízkou hladinou sacharidů a tuků a vyšší hladinou bílkovin. Je dobré se zaměřit na konkrétní skupiny potravin, jako například košťálová zelenina, která játrům prospívá. Dr. Christianson doporučuje i rezistentní škroby, které podporují tvorbu mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty napomáhají detoxu jater a regulaci hladiny cukru v krvi.  Tyto škroby můžeme najít například v uvařených a poté zchlazených bramborách, bílých fazolích, či nedozrálých banánech. Jsou unikátní v tom, že nám poskytují energii až poté, co byly zpracovány bakteriemi v tlustém střevě, a tím pádem nepotřebují inzulin, aby byly zprocesovány a stabilizovány. Tím se nám díky nim dostává stabilní, dlouhodobá hladina energie.

Pozitivní vliv dlouhodobé diety s vysokým obsahem rezistentních škrobů na játra potvrzují i tyto vědecké studie (5,6). I přestože byly provedeny na zvířatech, dokazují, že pokud jsou rezistentní škroby dlouhodobě přítomny ve stravě, mohou zvyšovat citlivost na inzulín či změnit metabolismus tuků v játrech.

Přibírání na váze není jediným příznakem lidí, kteří nemají zdravá játra. Měli bychom si dávat pozor i na kolísající hladiny energie, anebo obecnou nemocnost a zánětlivost u člověka. Vypadá to, že adipokiny, toxické zánětlivé chemikálie, které jsou vylučovány právě v jaterním tuku, mohou napáchat ohromné škody. Pro odborníky to implikuje, že musí s pacienty, kteří mají problémy s hubnutím, i přesto, že dělají vše „správně“, jít více do hloubky a hledat příčiny například ve funkčnosti orgánů jako jsou játra.

Například Japonští vědci sledovali prevalenci steatózy jater u japonských mužů a potvrdili, že toto onemocnění souvisí s vyšším věkem, obezitou a zvýšenou konzumací alkoholu. Prevalence steatózy jater u mužů mladších 19 let byla pouze 1,2 %, nejvyšší počet nemocných byl ve věku od 40 do 44 let. Obezita byla stanovena jako nejčastější přidružený faktor steatózy jater, ale další významný parametr byla i konzumace alkoholu. (7) Studie publikovaná v Americkém vědeckém časopise potvrdila, že u žen a mužů bez metabolických poruch je nadváha a obezita silně spojena se zvýšeným výskytem Nealkoholického steatózy. (8) Nealkoholická steatóza jater je v současnosti považována za nejčastější příčinu chronického onemocnění jater na celém světě. Ve vyspělých zemích trpí tímto onemocněním více než 30 % dospělých osob a číslo se stále zvyšuje. Většina pacientů má formu jednoduché steatózy jater, ale až u jedné třetiny pacientů onemocnění postupuje do těžší formy nealkoholické steatohepatitidy, která je charakterizovaná zánětem a poškozením jater, což jsou predispozice pro vznik fibrózy a rakoviny jater. Nealkoholická steatóza je považována za projev metabolického syndromu na játrech. Nicméně játra nejsou pouze pasivním cílem, ale naopak ovlivňují patogenezi metabolického syndromu a jeho další komplikace. Patofyziologické změny v jiných systémech, jako například tuková tkáň, střeva nebo imunitní systém, byly identifikovány jako spouštěče a promotory progrese nealkoholické steatózy. (9)

Jak je popsáno výše, chronické poškození jater je patologický stav, který je charakterizován progresivním vývojem od steatózy do chronické hepatitidy, fibrózy, cyrhózy a hepatocelulárního karcinomu. Ústřední roli v progresi a patogenezi jaterních onemocnění hraje oxidační stres buněk. Právě z tohoto důvodů jsou jako terapeutické látky navrhovány látky s antioxidačním účinkem. Při vědeckých studiích a experimentech in vivo a in vitro byly zjištěny velké rozdíly v účincích různých typů antioxidantů. Záleželo samozřejmě na použité dávce antioxidační látky, ale i na její biologické dostupnosti a schopnosti jater akumulovat různé sloučeniny. Některé výsledky naznačují, že na léčbu některých jaterních patologií by bylo vhodné použít látky bohaté na lykopen. Nicméně jiné studie uvádí dobré výsledky i s α-tokoferolem, β-karotenem a trans-resveratrolem. (10) Steatóza jater souvisí s nepříznivými změnami metabolismu glukózy, mastných kyselin a lipoproteinů. Je pravděpodobné, že abnormality metabolismu mastných kyselin ve spojení s tukovou tkání, záněty jater a chronickými záněty v organismu jsou klíčovými faktory, které se podílejí na vzniku inzulínové rezistence a diabetu, dyslipidémie a dalších kardiometabolických rizikových faktorů spojených se steatózou jater. (11,12) Souvislost s obezitou, onemocněním jater a následným vznikem rakoviny potvrzují například i tyto další vědecké studie. (13,14,15)

Zajímavým ukazatelem jsou například „epigenetické hodiny“, které jsou udávány jako biomarker stárnutí a berou v potaz vztah mezi indexem tělesné hmotnosti (BMI) a stupněm metylace DNA. Byla testovaná DNA lidské krve, jater, svalů a tukové tkáně. Významná korelace byla právě prokázána mezi vyšším BMI a metylací DNA jater, což lze vyložit, jako čím vyšší má člověk nadváhu či obezitu, tím více jeho jaterní tkáň stárne. A právě stáří jaterní tkáně může hrát významnou roli v souvislosti s inzulínovou rezistencí a rakovinou jater. (16)

Jojo diety či příliš restriktivní diety mohou mít negativní vliv na náš celkový metabolismus, neboť játra potřebují komplexní pohon. Potřebujeme jak sirky, tak polínka, abychom rozdělali oheň. V případě jater jsou polínka a sirky metaforou pro triglyceridy a glykogen, přičemž restriktivní diety dokážou vyprodukovat relativně dost triglyceridů, zato glykogen vzniká ze sacharidů, a tak na něj restriktivní diety, které zahrnují málo sacharidů, nestačí. Naše játra pak mají polínka, ale není je čím zapálit. Játra jsou jediným orgánem, který nemůže spalovat ketony a používat je jako zdroj energie. Lidé pak hubnou a detoxikují tělo, ale játra nedostávají dost paliva na to, aby tento „odpad“ mohla zpracovat.

Existují specifické potraviny, které mohou regulovat nebo příznivě vyvažovat metabolické cesty, tak aby napomohly biotransformaci toxinu a následně jeho eliminaci. (17)

Pro dobrou funkci jater je výborné zařadit co nejširší spektrum potravin, různá semínka, ořechy, veškeré zdroje vlákniny. Všude se zmiňuje důležitost probiotik, ale prebiotika jsou neprávem opomíjená.  Nesmíme zapomínat i na rozmanitost „makrokategorií“, to znamená, že nebudeme zařazovat jen různé druhy zeleniny, ale různé druhy kategorií potravin.

Mnoho lidí bude mít problémy s procesováním vlákniny, ať už zažívací, anebo jiné. Už toto bývá znamením toho, že odolnost jejich střeva není dobrá. Ale i tyto počáteční kroky k zařazení vlákniny a rozmanité stravy jsou důležité. Důležité je u tohoto způsobu stravování neskočit do všeho najednou. Je to uzdravovací proces, nemusíme zařadit všechny potraviny hned, postupná a pomalejší cesta je i více udržitelná.

Dalším velikým tématem, když se bavíme o játrech, jsou bílkoviny. Existuje na ně mnoho názorů. Někteří odborníci zdůrazňují, že je prakticky nemožné mít nedostatek bílkovin, který by byl životu-ohrožující. Ale je rozdíl mezi délkou života a délkou zdraví. Debata, která se zabývá tím, jak nízké hladiny bílkovin mohou prodloužit život, jsou podle Dr. Christiansona spekulativní a nejsou založené na lidských datech. Zato existuje robustní základna výzkumu, která ukazuje, že vyšší hladiny bílkovin mohou pozitivně ovlivnit délku zdravého života. Musíme se podívat na otázky jako je životnost kostí a kloubů, naše pohyblivost a všechny aspekty našeho zdraví, které to ovlivňuje. Data ukazují, že ti, kteří mají optimální hladinu bílkovin, mají lepší vyhlídky, co se týká délky zdravého a aktivního života. Zároveň je vhodné to s příjmem bílkovin nepřehánět do extrémů a držet se optimální hladiny. (1) Například tyto studie (18,19) právě řeší ideální hladinu příjmu bílkovin, respektive esenciálních aminokyselin. Je totiž prokázáno, že snížená konzumace červeného masa je zdraví prospěšná a podporuje dlouhověkost. Z tohoto důvodů je vhodné ji omezit na úkor konzumace rostlinných zdrojů bílkovin, nicméně nesmíme zapomínat, že červené maso je zdrojem i dalších látek, jako jsou vitamíny a minerální látky. Je proto důležitá pestrost stravy, aby v našem jídelníčku bylo doslova „od všeho trochu“. Je to prokázáno napříč různými druhy živočichů, od hlodavců po člověka.

Tímto procesem můžeme nejen zvrátit nastupující diabetes typu 2, ale spoustu chronických zánětlivých onemocnění. Často není odpověď na tyto problémy nijak složitá a jde opravdu jen o to, zbavit se nadbytečného toxického tuku na játrech.

Onemocnění jater a špatný mikrobiom střev spolu také velmi úzce souvisí. Často je to primárně způsobeno tím, že pacient nemá vhodnou životosprávu, konzumuje nevhodnou stravu a alkohol, čímž podporuje růst patogenní mikroflóry ve svých střevech. Ta pak může způsobovat záněty ve střevech, které mohou zasáhnout i játra. Mikrobiální metabolity, které jsou produkovány patogenní mikroflórou ve střevech, hrají významnou roli v patogenezi jaterních onemocnění. (20)

Játra a jejich funkci lze posílit kromě výše zmíněného i například bylinami. Zde je krátký přehled vybraných bylin, které mají na játra pozitivní vliv.:

• Právenka latnatá (Andrographis paniculata) má schopnost chránit tkáně před toxiny indukovanou hepatotoxicitou, dále obsahuje látky, které zvyšují hladinu glutathionu, což může snížit náchylnost tkání k oxidačnímu poškození.
• Kořen Kutki (Picrorhiza kurroa) se tradičně používá v Ajurvédské medicíně jako jaterní tonikum, pročišťuje játra, pomáhá při hepatitidách či otravách. Dokonce u pacientů, kterým byl podáván kořen Kutki v dávce 375 mg/3 krát denně po dobu 14 dnů, došlo k rychlému poklesu hladiny bilirubinu v séru směrem k normálním hodnotám, než u kontrolní skupiny pacientům, kterým bylo podávano placebo. Zotavení proběhlo bez vedlejších účinků. Také by kořen Kutki měl chránit před hepatotoxicitou vyvolanou konzumací alkoholu.
• Kořen Zázvoru (Zingiber officinale) se běžně používá k podpoře trávení. Má stimulační účinek na žaludeční sekreci a pozitivní účinky na metabolismus organismu a na oběhovou soustavu a posiluje terapeutické účinky dalších bylin.
• Plody Vidangy (Embelia ribes) se používá při jaterních obtížích.
• Kořen a části listů Neshodice (Eclipta alba) pomáhají vylučování žluči a pročišťují žlučovody, pomáhají při žloutence a dalších nemocech, která postihují játra a žlučník. Z Neshodice byly izolovány dva druhy kumestanů a to wedelolakton a demethyl-wedelolakton. Obě složky vykazují anti-hepatotoxickou aktivitu a mají významný stimulační účinek na regeneraci jaterních buněk. (3)

Literární přehled

1. CHRISTIANSON, Alan. The metabolism reset diet: repair your liver, stop storing fat, and lose weight naturally. New York: Harmony Books, [2019]. ISBN 9780525573449.
2. TREADWAY, Scott. An Ayurvedic Herbal Approach To A Healthy Liver. CLINICAL NUTRITION INSIGHTS[online]. Advanced Nutrition Publications, 1998, 6(16), 1-3.
3. WYNNE, Hilary A., Lance H. COPE, Elaine MUTCH, Michael D. RAWLINS, Kenneth W. WOODHOUSE a Oliver F. W. JAMES. The effect of age upon liver volume and apparent liver blood flow in healthy man. Hepatology[online]. 1989, 9(2), 297-301. DOI: 10.1002/hep.1840090222. ISSN 02709139. [GoogleScholar] [PubMed]
4. HODGES, Romilly E. a Deanna M. MINICH. Modulation of Metabolic Detoxification Pathways Using Foods and Food-Derived Components: A Scientific Review with Clinical Application. Journal of Nutrition and Metabolism[online]. 2015, 2015, 1-23. DOI: 10.1155/2015/760689. ISSN 2090-0724. [GoogleScholar] [PubMed]
5. POLAKOF, Sergio, María Elena DÍAZ-RUBIO, Dominique DARDEVET, et al. Resistant starch intake partly restores metabolic and inflammatory alterations in the liver of high-fat-diet-fed rats. The Journal of Nutritional Biochemistry[online]. 2013, 24(11), 1920-1930. DOI: 10.1016/j.jnutbio.2013.05.008. ISSN 09552863.  [GoogleScholar] [PubMed]
6. SUN, Y., K. YU, L. ZHOU, L. FANG, Y. SU a W. ZHU. Metabolomic and transcriptomic responses induced in the livers of pigs by the long-term intake of resistant starch1. Journal of Animal Science[online]. 2016, 94(3), 1083-1094. DOI: 10.2527/jas.2015-9715. ISSN 0021-8812.  [GoogleScholar] [PubMed]
7. NOMURA, Hideyuki, Seizaburo KASHIWAGI, Jun HAYASHI, Wataru KAJIYAMA, Shunichi TANI a Masashi GOTO. Prevalence of fatty liver in a general population of Okinawa, Japan. Japanese Journal of Medicine[online]. 1988, 27(2), 142-149. DOI: 10.2169/internalmedicine1962.27.142. ISSN 1881-123X.  [GoogleScholar] [PubMed]
8. CHANG, Yoosoo, Hyun-Suk JUNG, Juhee CHO, et al. Metabolically Healthy Obesity and the Development of Nonalcoholic Fatty Liver Disease. American Journal of Gastroenterology[online]. 2016, 111(8), 1133-1140. DOI: 10.1038/ajg.2016.178. ISSN 0002-9270.  [GoogleScholar] [PubMed]
9. DIETRICH, Peter a Claus HELLERBRAND. Non-alcoholic fatty liver disease, obesity and the metabolic syndrome. Best Practice & Research Clinical Gastroenterology[online]. 2014, 28(4), 637-653. DOI: 10.1016/j.bpg.2014.07.008. ISSN 15216918.  [GoogleScholar] [PubMed]
10. VITAGLIONE, Paola, Filomena MORISCO, Nicola CAPORASO a Vincenzo FOGLIANO. Dietary Antioxidant Compounds and Liver Health. Critical Reviews in Food Science and Nutrition[online]. 2005, 44(7-8), 575-586. DOI: 10.1080/10408690490911701. ISSN 1040-8398.  [GoogleScholar] [PubMed]
11. FABBRINI, Elisa, Shelby SULLIVAN a Samuel KLEIN. Obesity and nonalcoholic fatty liver disease: Biochemical, metabolic, and clinical implications. Hepatology[online]. 2010, 51(2), 679-689. DOI: 10.1002/hep.23280. ISSN 02709139.  [GoogleScholar] [PubMed]
12. JUNG, Un a Myung-Sook CHOI. Obesity and Its Metabolic Complications: The Role of Adipokines and the Relationship between Obesity, Inflammation, Insulin Resistance, Dyslipidemia and Nonalcoholic Fatty Liver Disease. International Journal of Molecular Sciences[online]. 2014, 15(4), 6184-6223. DOI: 10.3390/ijms15046184. ISSN 1422-0067.  [GoogleScholar] [PubMed]
13. SUN, Beicheng a Michael KARIN. Obesity, inflammation, and liver cancer. Journal of Hepatology[online]. 2012, 56(3), 704-713. DOI: 10.1016/j.jhep.2011.09.020. ISSN 01688278.  [GoogleScholar] [PubMed]
14. PARK, Eek Joong, Jun Hee LEE, Guann-Yi YU, et al. Dietary and Genetic Obesity Promote Liver Inflammation and Tumorigenesis by Enhancing IL-6 and TNF Expression. Cell[online]. 2010, 140(2), 197-208. DOI: 10.1016/j.cell.2009.12.052. ISSN 00928674. [PubMed]
15. ALEKSANDROVA, Krasimira, Marta STELMACH-MARDAS a Sabrina SCHLESINGER. Obesity and Liver Cancer. PISCHON, Tobias a Katharina NIMPTSCH, ed. Obesity and Cancer[online]. Cham: Springer International Publishing, 2016, 2016-12-02, s. 177-198. Recent Results in Cancer Research. DOI: 10.1007/978-3-319-42542-9_10. ISBN 978-3-319-42540-5.  [GoogleScholar] [PubMed]
16. HORVATH, S., W. ERHART, M. BROSCH, et al. Obesity accelerates epigenetic aging of human liver. Proceedings of the National Academy of Sciences[online]. 2014, 111(43), 15538-15543. DOI: 10.1073/pnas.1412759111. ISSN 0027-8424. [PubMed]
17. HODGES, Romilly E. a Deanna M. MINICH. Modulation of Metabolic Detoxification Pathways Using Foods and Food-Derived Components: A Scientific Review with Clinical Application. Journal of Nutrition and Metabolism[online]. 2015, 2015, 1-23. DOI: 10.1155/2015/760689. ISSN 2090-0724.  [GoogleScholar] [PubMed]
18. KITADA, Munehiro, Yoshio OGURA, Itaru MONNO a Daisuke KOYA. The impact of dietary protein intake on longevity and metabolic health. EBioMedicine[online]. 2019, 43, 632-640. DOI: 10.1016/j.ebiom.2019.04.005. ISSN 23523964.  [GoogleScholar] [PubMed]
19. ABLES, Gene P. a Jay E. JOHNSON. Pleiotropic responses to methionine restriction. Experimental Gerontology[online]. 2017, 94, 83-88. DOI: 10.1016/j.exger.2017.01.012. ISSN 05315565.  [GoogleScholar] [PubMed]
20. SCHNABL, Bernd a David A. BRENNER. Interactions Between the Intestinal Microbiome and Liver Diseases. Gastroenterology[online]. 2014, 146(6), 1513-1524. DOI: 10.1053/j.gastro.2014.01.020. ISSN 00165085.  [GoogleScholar] [PubMed]